Stabilní maják v neklidném oceánu. I tak by se dala popsat pozice Prahy ve vztahu k evropskému trhu s kancelářskými prostorami. Vývoj od počátku roku 2012 dokládá, že poptávka po nových administrativních plochách, jejich výstavba, ale i výše nájemného zůstávají v Praze prakticky neměnné. A to je v situaci, kdy například v Kyjevě nebo Bukurešti meziročně neobsazenost vyskočila o 51, respektive 39 %, nebo nájemné v Tallinnu a Oslu vzrostlo o více než 15 %, důkaz stability. O trzích v jižní Evropě, které jsou panující ekonomickou recesí zasaženy nejcitelněji nemluvě.

„Poslední srovnání kancelářských trhů v celé Evropě dopadlo pro Prahu velmi pozitivně. Česká metropole tak potvrzuje svou dlouhodobou pověst vyrovnaného regionu s čitelnou kontinuitou. Fungují zde korektivy pro vychýlení nabídky a strmý růst neobsazenosti, která by mohla mít vliv na pokles nájemného. Nic takového zde nehrozí nyní ani v nadcházejícím roku,“ komentuje výsledky Lenka Šindelářová, vedoucí oddělení Research & Consulting v mezinárodní poradenské společnosti DTZ.
Obavy ze skokového růstu neobsazenosti v Praze vyvrací i statistika administrativních projektů s dokončením v roce 2013. S výjimkou Florentina na Praze 1, o které však mají nájemci velký zájem a dle všeho půjde o velmi úspěšný projekt, plánují dokončení spíše menší projekty v souhrnném ročním objemu kolem 105 000 m2 (což je téměř shodné množství jako v letech 2011-2012). I kdyby zůstaly všechny prázdné, neobsazenost by na konci roku 2013 vystoupala z aktuálních 11,8 % maximálně na 13 %. „V případě, že by takový vývoj nastal, developeři – a rovněž banky – na to budou reagovat a odsunou zahájení nových projektů hlouběji do roku 2014 tak, aby se přebytek nabídky nových kancelářských ploch nezvyšoval. Problémy nebudou mít nové kanceláře, ale spíše ty starší s vysokými provozními náklady,“ vysvětluje Jaromír Smetana, business director DTZ.

Kontrastní s plynulým a v důsledku vyrovnaným vývojem pražského trhu kancelářských prostor je situace například v Istanbulu, Varšavě či zmíněném Kyjevě a Bukurešti. Ve všech metropolích meziročně vzrostla neobsazenost, a to minimálně o jednu pětinu. Paradoxně všechna čtyři města vévodí i přehledu DTZ, mapujícím největší přírůstek nových kancelářských ploch v posledním čtvrtletí letošního roku a v průběhu dalších dvanácti měsíců. Jen v případě Varšavy je v plánu dokončení 330 000 m2 nových kanceláří, tedy trojnásobný objem než v Praze.

I odhadované souhrnné výsledky za rok 2012 v Evropě nedávají důvod pro pesimistické závěry a černé scénáře. Lze sice očekávat pokles sjednaných nájmů o přibližně 10-20 % v porovnání s rekordním rokem 2011 – nemusí to však být nutně sníženým zájmem firem o nové kanceláře, jako spíše prodloužením rozhodovacích procesů. „Vidíme to ve všech segmentech, nejen u kanceláří: nájemci se rozhodují mnohem déle. Důvodem oddalování jakýchkoliv důležitých rozhodnutí, a tím relokace nebo expanze jsou, je panující nejistota s dalším ekonomickým vývojem Evropy,“ objasňuje Lenka Šindelářová.

„Přehřátí“ trhu s kancelářskými projekty, a tím v důsledku pádu nájemného, brání přísnější podmínky financujících bank. Ale rovněž velká opatrnost developerů v neprověřených lokalitách, které dlouhodobě vykazují slabou poptávku. I tím lze vysvětlit, proč v administrativně nejsilnějších metropolích, v Londýně, Paříži a ve Frankfurtu, přibylo ve třetím kvartálu 2012 nejméně nových kanceláří v posledních letech. V porovnání s tímto stavem lze naopak hovořit o boomu kancelářské výstavby ve východní Evropě, a to bez ohledu na reálnou poptávku. Také v tomto světle stoupá význam dosavadních výsledků i předpovědi pro pražský trh.