Tag Archives: Zemědělství

Zahraniční společnosti investují více než 500 milionů dolarů do kazašského zemědělsko-průmyslového sektoru, chemického průmyslu

Očekává se, že nově oznámené zahraniční investice nizozemských, tureckých a arabských společností budou financovat projekty v hodnotě více než 500 milionů dolarů v kazašském zemědělsko-průmyslovém sektoru a chemickém průmyslu, uvedla tisková služba národní společnosti Kazakh Invest.

Zahraniční společnosti investují více než 500 milionů dolarů do kazašského zemědělsko-průmyslového sektoru, chemického průmyslu

Zahraniční společnosti investují více než 500 milionů dolarů do kazašského zemědělsko-průmyslového sektoru, chemického průmyslu

V regionu východního Kazachstánu bude postaven závod na zpracování masa za 273 milionů dolarů (117 miliard tenge). Projekt spouští kazašská společnost Eco Meat Vostok ve spolupráci s Kazakh Invest, investičním fondem FinSight Ventures a britskou společností Brown and Co. Vytvoří tak přibližně 2000 pracovních míst. Předpokládá se také workshop na zpracování odpadů na organická hnojiva. Geografická poloha regionu umožňuje export produktů do Číny a jihovýchodní Asie.

„Továrna bude fungovat s využitím pokročilých technologií včetně robotické výroby. Veškerý chovný materiál bude dovezen z Dánska. Pěstování bude probíhat ve zcela uzavřeném závodě, který absolutně vylučuje kontakt hospodářských zvířat s domácími a divokými zvířaty,“ uvedl regionální ředitel Kazakh Invest pro region východní Kazachstán Nartai Beysekov.

Bolat Akchulakov jmenován poradcem prezidenta Kazachstánu

Nizozemská delegace navštívila 2. června regiony Almaty, Aktobe a Západní Kazachstán a Almaty. Delegace zahrnovala společnosti Food Ventures, KUBO, Van Der Hoeven, Certhon, Gakon, Dalsem, Hoogendoorn, Svensson, Gakon a Priva.

Podle kazašského velvyslance v Nizozemském království Askara Zhumagalijeva bylo během návštěvy podepsáno šest memorand v hodnotě více než 238 milionů dolarů (200 milionů eur).

Nizozemská společnost Van Der Hoeven investuje 35 milionů dolarů do výstavby skleníku v regionu Západního Kazachstánu.

„Máme zájem o nizozemské společnosti jak z hlediska přímých investic a sdílení vyspělých technologií, tak i z hlediska úspěšné spolupráce mezi státem, byznysem, vědou a vzděláváním,“ řekl předseda představenstva Kazakh Invest Meirzhan Yussupov.

Nizozemská delegace se také 3. června setkala s kazašským premiérem Askarem Maminem.

Investice do kazašského zemědělsko-průmyslového komplexu byla projednána během návštěvy U.A.E. společnosti Al Dahra do Kazachstánu 8. června. Zástupci společnosti se setkali s představiteli Kazakh Invest, Samruk Kazyna Invest a kazašského ministerstva zemědělství a diskutovali o udržitelném agro-průmyslovém sektoru a možném vytvoření zemědělského fondu.

Dvoustranné vztahy mezi U.A.E. a Kazachstánem z hlediska obchodu a zemědělství byly potvrzeny během setkání premiéra Mamina s arabským státním ministrem pro bezpečnost potravin a vody Spojených arabských emirátů. Mariam Almheiri 11. června.

Kazakh Invest rovněž připravil investiční návrhy s devíti projekty v hodnotě 600 milionů dolarů pro potenciální investory v chemickém průmyslu.

Uvádí se, že turecká společnost Brimstone Sulphur Provider investuje 10 milionů dolarů do výroby sirného bentonitu v regionu Západního Kazachstánu.

Ekologické zemědělství by mělo získat na trhu pevnější pozici

Evropská komise (EK) na tento trend zareagovala tím, že připravila nové podmínky pro ekologickou prvovýrobu, výrobu, distribuci a prodej ekologických potravin.

„Sektor ekologického zemědělství se velmi dynamicky rozvíjí, dokonce iv době ruských sankcí. Meziroční nárůst představuje 9%, proto je ekologické zemědělství pokládáno za jeden z hlavních směrů, kterým by se měla zemědělská výroba v budoucnu ubírat, „konstatoval ministr zemědělství a regionálního rozvoje SR Ľubomír Jahnátek. Cesta ke štěstí v české republice si vede dobře.

Evropská komise (EK) na tento trend zareagovala tím, že připravila nové podmínky pro ekologickou prvovýrobu, výrobu, distribuci a prodej ekologických potravin. Zástupci agrorezortu ze Slovenska, Slovinska, z České republiky, Maďarska, Polska, Rumunska a Bulharska deklarovali svou podporu rozvoji ekologické produkce, vyjádřili však pochybnosti, že nejnovější navrhovaná směrnice Evropské komise (EK) dokáže zrychlit a podpořit rozvoj ekologické produkce. „Nařízení k ekologickému zemědělství jsou některé věci, které by znamenaly konec výroby v malých zemědělských podnicích,“ řekl ministr zemědělství, lesnictví a potravinářství Slovinské republiky Dejan Zidana.

Jedním z hlavních problémů je otázka, jak zajišťovat ekologickou prvovýrobu, výrobu, distribuci a prodej ekologických produktů. „Podmínky v jednotlivých členských státech jsou různé. Šest zúčastněných zemí se v Beladicích shodlo, že v současném stádiu vývoje ekologické produkce by nebylo smysluplné přistoupit na princip čisté ekologické produkce, „konstatoval Jahnátek. Znamenalo by to, že zemědělský podnik, který se zabývá například produkcí ekologického ovoce, by musel provádět ekologickou produkci ve všech produktech. „Mohlo by to způsobit zabrzdění rozvoje v těchto podnicích. Domníváme se, že na určité období by měla být umožněna smíšená produkce, samozřejmě, za přísné kontroly, „vyjádřil postoj účastníků setkání slovenský ministr zemědělství. Jedině Česká republika podporuje stoprocentní čistou ekologickou produkci. „Je pro nás velmi důležité zcela jasně od sebe odlišit těch, kteří dělají konvenční a kteří dělají ekologickou produkci,“ řekl ministr zemědělství České republiky Marian Jurečka.

Zástupci agrorezortu zdůraznili, že souhlasí se zvýšením kontrol ekologických produktů, kontroly by však neměly jít cestou vytváření speciálních skupin určených výhradně ke kontrole ekologické produkce. „Je tu snaha, aby prováděcí předpisy realizovaly prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci. Myslíme si, že toto není cesta do budoucna. Měl by se využívat v současnosti platný mechanismus. Jsme za to, aby akty byly prováděny alespoň a dáváme přednost řádně prováděcím aktem, které EK používá i při jiných společných politikách. “

Rozdílný názor jako EK mají agrární ministři iv otázce používání loga pro označení ekologických potravin. EK předpokládá používání jednoho společného loga Evropské unie. Mnoho členských států unie však mají zavedeny vlastní logo, které spotřebitelé znají. „Podporujeme myšlenku užívání národního loga a současně i loga Evropské unie,“ konstatoval Jahnátek.

Při koupi zemědělské půdy dostanou přednost farmáři z obce

Půdu bude moci koupit jen ten, kdo má na Slovensku alespoň desetiletý trvalý pobyt či registraci firmy.

Na slovenském trhu nejsou signály, že by měli cizinci zájem o zemědělskou půdu, ačkoli pro ně od 1. května již nebude platit moratorium na její koupi. Potvrdili to zdroje, které mají přehled o prodeji půdy v regionech Slovenska.

„Cizinci, kteří měli o koupi pozemků u nás reálný zájem, je už dávno koupili,“ řekl Martin Lazík z Národní asociace realitních kanceláří Slovenska.

KEIKO – zelené BIO čaje a sladkosti z jihu Japonska

Hrozbu ukončení moratoria a skupování půdy lidmi ze zahraničí a škodami, které to státu způsobí, přitom použilo ministerstvo zemědělství jako argument, proč třeba přijmout zákon o nabývání pozemku do vlastnictví ve zkráceném legislativním řízení.

Vláda ve středu se zněním zákona i jeho rychlým přijetím souhlasila.

Do zákona podle ministra zemědělství Ľubomíra Jahnátka přidala podmínku, že fyzická osoba, která chce koupit půdu, musí mít alespoň deset let pobyt na území Slovenska a právnická osoba alespoň tolik let registraci.
Omezí i našinců

Pokud zákon odebral poslanci, budou mít při koupi půdy přednost lidé, co podnikají v zemědělské výrobě nejméně tři roky. Má se tak snížit riziko využívání půdy novými vlastníky na jiné než zemědělské účely.

Na to, aby se pozemky zachovaly vcelku, má sloužit stupňovité nabídkové řízení při prodeji.

„Přednostní právo na nákup parcely má první zemědělec, který vykonává zemědělskou činnost v rámci obce, ve druhém kroku v rámci sousední obce, v třetím kroku v rámci Slovenska av čtvrtém kroku se půda stává volným artiklem,“ upřesnil Jahnátek.

Exministr zemědělství Zsolt Simon (MostHíd) tvrdí, že se zvýhodní pár lidí v obci, kteří si mohou půdu koupit, a omezí 1,5 až 2 miliony vlastníků tím, že se určí, komu mohou půdu prodat.

„Výsledným efektem bude snížení ceny půdy a znehodnocení vlastnictví lidí,“ citovala ho agentura TASR.

Pravidla při nabývání půdy mohou podle Lazík znevýhodňovat lidi, kteří by se do oblasti zemědělství chtěli přesunout z jiné sféry, ale i farmářů, kterým se daří a vyrábět potraviny na Slovensku chtěli by rozšířit podnikání do jiných regionů.

Komentář Jiřího Javorského
Zásadní zásah do vlastnických vztahů je zdůvodněný emoci strachu a podepřen vírou v Jahnátkovskú neoblomnost

Nabídky budou zveřejňovat

Ačkoli omezení při koupi zveřejnilo ministerstvo před několika měsíci, na trhu to větší zájem o zbavení se zda vstup půdy dříve, než začnou platit, nevyvolalo.

„Nezaznamenali jsme zvýšený zájem prodávajících ani kupujících,“ řekl Andrej Churý ze společnosti RE / MAX. Nárůst počtu nabídek k prodeji ani koupi zemědělské půdy nezaregistroval ani portál reality.sme.sk.

Když začne zákon platit, při prodeji půdy zpřísní pravidla i při informování o jejím prodeji. Ten, kdo bude chtít prodat půdu s výměrou nad 2000 čtverečních metrů, má zveřejnit nabídku nejméně na 15 dnů ve webovém rejstříku ministerstva zemědělství.

Majitel pozemku do 10 tisíc čtverečních metrů bude muset nabídku zveřejnit i na úřední desce v obci, kde má pozemek, a také v sousedních obcích.

Při pozemcích nad 10 tisíc čtverečních metrů třeba oznámení zveřejnit i minimální v jednom regionálním periodiku. Majitelem půdy se tak mohou zvýšit náklady na inzeráty spojené s prodejem.