Odpověď je taková, že prsten z bílého zlata zežloutnout může. Ale také nemusí. Slitin bílého zlata používaného k výrobě svatebních prstenů je víc druhů. Potom tedy záleží na tom, z jakého bílého zlata byl šperk vyroben.
Bílé zlato vzniká slitím žlutého zlata s kovy bílé barvy. U bílého zlata se přidává zinek,nikl a paladium. A vzájemný poměr těchto kovů ve slitině vytváří intenzitu její bílé barvy. Ovlivňuje i mnoho jiných jejich vlastností důležitých ve výrobě např. tvrdost a slévatelnost.
Bílé zlato – tři druhy:
Bílé zlato s obsahem paladia
tyto slitiny bílého zlata mají pěkně bílou barvu, jsou měkké-dobře se do něj zasazují kameny,proto se používají většinou jen pro části šperků osázených kameny. Pro šperky vystavené většímu zatížení při nošení-jako jsou např. snubní a zásnubní prsteny je víc druhů není pro svou malou tvrdost příliš vhodné.
Bílé zlato s obsahem zinku
slitiny se zinkem jsou tvrdší než slitiny s paladiem,ale ne zase příliš tvrdé,proto jsou dobře opracovatelné a hlavně jsou dobře slévatelné. Z toho důvodu je používají hlavně velkovýrobci vyrábějící šperky metodou odlévání do ztraceného vosku. A to je již v dnešní době drtivá většina sériově vyráběné, nejčastěji dovážené produkce. Tento druh bílého zlata má nádech barvy do žluta.
Bílé zlato s obsahem niklu
niklové slitiny bílého zlata mají pěknou bílou barvu. Jsou však velmi tvrdé a proto hůře opracovatelné. Nehodí se k odlévání, proto bílé zlato s obsahem niklu se v sériové výrobě nepoužívá.Z tohoto bílého zlata vyráběli a ještě ho používají zlatníci pro ruční výrobu šperků.
Problém je ale v tom,že při nákupu zlatého šperku zákazník nepozná, z jakého druhu bílého zlata je šperk vyroben. Jestli ze slitiny která je nažloutlá nebo je pěkně bílá. To proto,že šperky z bílého zlata se nakonec potahují vrstvičkou rhodia. Rhodium je platinový kov, který má krásně bílou barvu.
Snubní prsten vyrobený z bílého zlata s nádechem dožluta se při nošení jako každý šperk opotřebovává. Postupně se z něj „ošoupe“ bílé rhodium, při nošení se udělá nějaký ten škrábanec a na povrch vyleze původní nažloutlá barva zlata. V praxi se lze setkat dokonce s tím, že neseriozní obchodníci nechávají přetáhnout rhodiem žluté zlato,ve snaze prodat ho za bílé. Takto upravený šperk v krátké době sleze a není ani žlutý, ani bílý.
