Tag Archives: Turistika

Liečivé singletracky a kyslíkové cesty v okolí Bardejovských Kúpeľov lákajú

Okolie Bardejova a Bardejovských Kúpeľov sa stalo atraktívnou lokalitou pre cykloturistov, bežcov i peších turistov. Dĺžka vybudovaných a udržiavaných, navzájom prepojených štyroch trás dosahuje spolu 7 km. Tvoria ju dva liečivé singletracky -Napoleon a Čerešenka, Kyslíková cesta Mihaľov – Bardejov a Kyslíková dráha v Bardejovských Kúpeľoch. Všetky trasy sú už plne funkčné, označené a v súčasnosti už využívané verejnosťou pre cykloturistiku, cvičenia, pešie túry a prechádzky. Na jún, alebo júl sa pripravujú na liečivých singletrackoch a kyslíkovej ceste preteky horských cyklistov, ktoré by ich mali ešte viac spropagovať. Informoval o tom riaditeľ OOCR „Šariš“ – Bardejov Radomír Jančošek.

,,Druhá etapa liečivých singletrackov s názvom Napoleon – čo je turistická trať pre cyklistov a peších, je k dispozícii verejnosti od decembra minulého roka, aj keď sme ju nestihli otvoriť oficiálne. Na jar boli aj na Kyslíkovej ceste Mihaľov – Bardejov osadené posledné tabule, ale samotná cesta je pre verejnosť prístupná už od decembra 2016. Kyslíková cesta stála aj s tabuľami 17 900 EUR, má dĺžku takmer 3 km a je to v podstate turisticko – relaxačný chodník. Je na nej 19 zastávok, na ktorých osadili prvky na cvičenie. Súčasťou je aj nový altánok pre 20 osôb na sedenie pod strieškou a 10 osôb pri ohnisku, ohnisko z kameňa a studnička. Osadené sú aj 2 informačné stojany a odpočívadlo so sedením pri 3 stoloch, turistická mapa a informačná tabula. Obnovu financovala Krajská oblastná organizácia (KOCR) Severovýchod Slovenska, v spolupráci s Oblastnou organizáciou cestovného ruchu (OOCR) „Šariš“ – Bardejov, prispelo aj Ministerstvo dopravy SR,“ povedal J. Jančošek.

Ďalej vysvetlil, že pojem „liečivé singletracky“ naznačuje väzbu na kúpele. Nová trasa nesie názov Napoleon, podľa jedného z prameňov v Bardejovských kúpeľoch. Singletrack Napoleon si vyžiadal celkové náklady 14 700 EUR (s DPH) a nadväzuje na prvú etapu Čerešenka vybudovanú v roku 2015. Obnovu financovala Oblastná organizácia cestovného ruchu (OOCR) „Šariš“ – Bardejov, prispelo aj Ministerstvo dopravy SR. Dĺžka trasy Napoleon je 1 650 m, prevýšenie 140 výškových metrov a spolu s Čerešenkou vytvárajú cca 3 km dlhý kompaktný cyklookruh.

,,Liečivé singletracky sú charakterizované zarovnávaným prírodným povrchom. Nachádzajú sa tu umelé špeciálne vybudované prekážky – terénne vlny, skoky rôznych veľkostí, klopené zákruty, rýchle pasáže aj technické kamenné úseky a mostíky. Všetky spomínané prekážky sa dajú obísť alebo prejsť bezproblémovo aj pre menej zdatných cyklistov. Trasa slúži na cyklistiku pre (horských) cyklistov. Čoraz viac kúpeľných hostí si na návštevu kúpeľov plánuje zobrať aj horský bicykel a objavovať krásy Bardejova a okolia. Okruh slúži aj bežcom, ktorí si radi zabehnú svoje kilometre zdravo – na mäkkom prírodnom povrchu. Trasu obľubujú i kúpeľní hostia, ktorí sa kochajú prírodou. Severovýchod Slovenska so svojimi dvoma najväčšími turistickými skvostmi – mestom UNESCO Bardejov a Bardejovskými Kúpeľmi, sa tak stal pre turistov ešte atraktívnejším,“ konštatoval R. Jančošek.

V okolí Bardejova je v prevádzke od roku 2014 aj Kyslíková dráha v Bardejovských Kúpeľoch. Má dĺžku 1 km a je na nej štrnásť stanovíšť, na ktorých sú relaxačné a pohybové cvičenia. Pôvodná kyslíková dráha bola vybudovaná v roku 1974, ale časom boli jej drevené zariadenia znehodnotené. Vďaka OOCR „Šariš“ – Bardejov bola znovu obnovená, keď sa vybudovali a zrekonštruovali odpočívadlá, drevené atrakcie, informačné tabule, lavičky a koše.

V roku 2016 dostal cestovný ruch v regióne nové impulzy. Od júla zdobí Radničné námestie Bardejova bronzová socha kata v životnej veľkosti a v centre Bardejovských Kúpeľov, pred strediskom obchodu a služieb, pribudla nová oddychová a športová zóna určená pre najmenších turistov a rodiny s deťmi. Severovýchod Slovenska má čo ponúknuť. Mimoriadne obľúbené sú wellness zariadenia v Bardejovských kúpeľoch, a. s., alebo si návštevníci môžu pozrieť skvosty gotiky a renesancie v centre Bardejova. Poteší ich aj pestrá regionálna kuchyňa a ďalšie atrakcie.

Bardejovské kúpele sa nachádzajú 5 km od Bardejova. Patria k najobľúbenejším, najnavštevovanejším a počtom lôžok k trom najväčším slovenským kúpeľom. Zároveň sa hrdia tým, že patria medzi najstaršie kúpele s najdlhšou tradíciou poskytovania kúpeľných služieb. Okrem kultúrno-spoločenských akcií je areál Bardejovských kúpeľov každý deň otvorený pre širokú verejnosť. Hostia majú na výber z dvoch wellness komplexov. Väčšie Wellness SPA – bazénový a saunový svet je v hoteli Ozón a menšie (bez plaveckého bazénu) je v kongresovom hoteli Alexander. V komplexe Wellness Spa je možné využiť denne bazén a saunový svet V stredu až nedeľu sú prístupné aj fitness, masáže a solárium. V hoteli Alexander je k dispozícii v stredu až nedeľu whirlpool, fínska a parná sauna, ochladzovací bazén, prívalová sprcha, tropická a masážna sprcha, tepidárium, fitness, masáže. Luxusný štvorhviezdičkový kongresový hotel Alexander je najlepšou voľbou pre konanie kongresov, školení, seminárov, workshopov, teambuildingov, obchodných stretnutí, ale aj svadieb a zábav.

Mesto Bardejov sa právom sa hrdí opakovanými prvenstvami v súťaži o Najkrajšie mesto Slovenska. Návštevníci tu môžu obdivovať Radničné námestie s nádhernými gotickými meštianskymi domami, Bazilikou minor Sv. Egídia, s bývalou Mestskou radnicou – prvou stavbou renesancie na území Slovenska, v ktorej je umiestnená expozícia Šarišského múzea. Medzi klenoty patrí Bardejovské suburbium – Stará synagóga v Bardejove. Stará synagóga bola vyhlásená na národnú kultúrnu pamiatku v roku 1970, mikve a bet hamidraš v roku 2000. V tom istom roku bolo historické jadro mesta Bardejov spolu so židovským suburbiom zapísané na Zoznam svetového kultúrneho a prírodného dedičstva UNESCO. 

Medzi obľúbené návštevné miesta v okolí Bardejova patrí aj zachovaných 7 gréckokatolíckych a 1 rímskokatolícky drevený kostol: Hervartov, Tročany, Krivé, Kožany, Lukov, Frička, Jedlinka, Mikulášová, Zboj. Obľúbený je aj Lesnícky náučný chodník ČIERNA MLÁKA v Bardejovských Kúpeľoch a tamojší Skanzen – Múzeum ľudovej architektúry. Príjemným cieľom výletov je aj agroturistické zariadenie v Stebníckej Hute Slnečný Majer a Zborov. Z Bardejovských Kúpeľov cez Zborovský hrad je vybudovaný okružný náučný chodník. Bardejov a okolie sú ideálnou destináciou pre strávenie rodinnej dovolenky, či výletu.  Viac je na: www.bardejov.sk, www.kupele-bj.sk

Singletrack a kyslíková cesta Mihaľov – Bardejov jsou před dokončením

Severovýchod Slovenska se svými dvěma největšími turistickými skvosty – městem UNESCO Bardejov a Bardejovskými lázněmi, je celoročním lákadlem pro turisty. V těchto dnech zde dokončují dvě nové atrakce – „Obnovu turisticko-relaxační stezky Kyslíková cesta MIHAĽOV – BARDEJOV“ a „Singletrack – Bardejovské lázně 2. Etapu“. Obě budou slavnostně předány a plně zdarma přístupné veřejnosti od začátku prosince 2016.

Kyslíková cesta Mihaľov-Bardejov

Za dva měsíce (říjen – listopad 2016) byla obnovena turistická infrastruktura v regionu Šariš Bardejov a okolí. Na téměř 3 km dlouhé turisticko – relaxační stezce „Kyslíková cesta Mihaľov“ obnovili 19 zastávek, na kterých osadili prvky na cvičení a stala se tak další atrakcí města Bardejov. Obnovu financovala Krajská oblastní organizace (KOCR) Severovýchod Slovenska, ve spolupráci s Oblastní organizací cestovního ruchu (OOCR) Šariš Bardejov, přispělo i Ministerstvo dopravy SR. Ředitel OOCR Šariš – Bardejov Radomír Jančošek k tomu poznamenal: „Za 2 měsíce se nám podařilo obnovit téměř 3 km dlouhou stezku, na které je 19 stanovišť. Na každém jsou dřevěné prvky na cvičení a postupně přibydou i tabulky s vysvětlením, jak postupovat. Vznikne i nový altán s kapacitou 20 osob na sezení pod stříškou a 10 osob u ohniště (4krát 2 m lavice, 2krát 2 m stoly). K tomu přibyde i ohniště z kamene a studánka. Součástí cesty jsou i 2 informační stojany a odpočívadlo se sezením u 3 stolů. Bude tam i turistická mapa a informační tabule.“

Singletrack

Druhá etapa nové turistické tratě pro cyklisty a pěší – tzv. singletrack, která nyní končí, navazuje na první etapu singletrack nazvanou Čerešenka. Ta byla dokončena před rokem v prosinci 2015 a propojila Kyslíkovou dráhu v Bardejovských lázních se sedlem Čerešňa, které se nachází v lokalitě Mníchovského potoka. První etapa má délku 1 650 m a převýšení 140 výškových metrů. Má odvodnění, drenáže, můstky, tabulky a směrové šipky. Je doplněna navigačními tabulemi s rozcestníkem na Čerešňu, kde je i funkční studánka.

Kyslikova-cesta-Mihalov (1)

Kyslíková dráha v Bardejovských lázních

V Bardejovských lázních byla od října do konce listopadu 2014, s nákladem 10 000 EUR, zrekonstruována jedinečná kyslíková dráha. Má délku 1 km a je na ní čtrnáct stanovišť, na kterých jsou připravena relaxační a pohybová cvičení. Původní kyslíková dráha byla vybudována v roce 1974, ale časem byla její dřevěná zařízení znehodnocena. Díky OOCR „Šariš“ – Bardejov byla znovu obnovena, když se vybudovaly a rekonstruovaly odpočívadla, dřevěné atrakce, informační tabule, lavičky a koše. V současnosti slouží nejen lázeňským hostům, ale i místním a všem návštěvníkům.

 

R. Jančošek vyzdvihuje: „Na každém ze 14 stanovišť jsou dřevěné prvky na cvičení a tabulky s vysvětlením, jak postupovat. Dřevěné tabulky motivující ke cvičení mají původní ráz a jsou napsány svérázným stylem. Dráha slouží i na příjemné procházky pro lidi, kteří cvičit nechtějí nebo nemohou. Je pravděpodobné, že se po těchto místech procházely i historické osobnosti, které v minulosti navštívily Bardejovské lázně.“ V Bardejovských lázních kromě rakouské císařovny Alžběty (Sissi) pobýval i rakousko-uherský císař Josef II. (1783), Marie Luisa, pozdější manželka císaře Napoleona (1809), ruský car Alexandr I. (1821) a polská královna Marie Kazimiera dʼArquien, manželka polského krále Jana III. Sobieského.

V tomto roce cestovní ruch v regionu dostal již v létě dva další nové impulzy. Od července zdobí Radniční náměstí Bardejova bronzová socha kata v životní velikosti a v centru Bardejovských lázní, před střediskem obchodu a služeb, přibyla nová odpočinková a sportovní zóna určená pro nejmenší turisty a rodiny s dětmi.

Socha kata

Bronzová socha kata v životní velikosti zatraktivňuje od 4. července 2016 Radniční náměstí historického města Bardejov, které je zapsáno do seznamu Světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Socha pochází z restaurátorské a sochařské dílny otce a syna – Martina a Viktora Kutných, kteří ji i financovali spolu se sponzory a přispělo i město Bardejov. Socha kata na Radničním náměstí je vysoká 190 cm a je umístěna před bardejovskými dominantami, goticko-renesanční radnicí a bazilikou svatého Egidia. Nedaleko je i Katův dům, kde kat bydlel a v kostele měl svou lavici. Katův dům i lavici v kostele nedávno autor sochy Martin Kutný i restauroval. Bardejov získal právo meče, čili výsadu vykonávat popravy (hrdelní právo) v polovině 14. století od uherského krále Ludvíka I. Velikého. R. Jančošek k tomu poznamenává: „Nová atrakce Bardejova – socha kata, se okamžitě po osazení stala předmětem zájmu návštěvníků. Fotografují se s ní jednotlivci i celé zájezdy domácích a zahraničních turistů. Oblíbenou je hlavně póza s hlavou na špalku, přičemž si pod sekeru neváhají kleknout pro co nejlepší fotografii mladí i staří turisté. Dosud byla jednou z nejfotografovanějších soch v okolí Bardejova socha císařovny Sissi v nedalekých Bardejovských lázních. Socha kata, spolu s dalšími tradičními i novými atrakcemi, jakou je například nová rekreační zóna pro děti v Bardejovských lázních, přispěly ke zvýšení návštěvnosti regionu severovýchodního Slovenska. Mezi největší dosavadní lákadla patřil reprezentativní tradiční Bardejovský jarmark.“

Severovýchod Slovenska má co nabídnout nejen v létě, ale i v zimě. Mimořádně oblíbené jsou wellness zařízení v Bardejovských lázních, a. s., nebo si návštěvníci mohou prohlédnout skvosty gotiky a renesance v centru Bardejova. Potěší je i pestrá regionální kuchyně a další atrakce. Zvlášť oblíbené jsou pobyty v Bardejovských lázních, a. s., na závěr roku, kdy je v ceně pobytu i silvestrovská zábava. R. Jančošek dodává: „I když je letní turistická sezóna hlavním vrcholem sezóny, oblíbenost Bardejova a okolí a jejich návštěvnost narůstají i v zimním období. Kdo chce zažít neotřelou krásu a objevit mistrovská umělecká díla a zažít relax ve výjimečném přírodním prostředí, měl by navštívit město Bardejov a Bardejovské lázně. Hlavní atrakce jsou v provozu celoročně.“

Dodává, že Bardejovské lázně a Bardejov mají kromě Slováků rádi i Češi, Ukrajinci, Bělorusové a Rusové. Poláci upřednostňují jednodenní turistiku. V Bardejovských lázních, a. s., je již tradicí přivítat Nový rok ve společnosti lázeňských hostů. Silvestrovské pobyty na 3 až 6 nocí, které lázně každoročně připravují, jsou plné atraktivních benefitů a doprovodných akcí.

Bardejovské lázně se nacházejí 5 km od Bardejova. Patří k nejoblíbenějším, nejnavštěvovanějším a počtem lůžek ke třem největším slovenským lázním. Zároveň se pyšní tím, že patří mezi nejstarší lázně s nejdelší tradicí poskytování lázeňských služeb. Kromě kulturně-společenských akcí je areál Bardejovských lázní každý den otevřený pro širokou veřejnost. Hosté mají na výběr ze dvou wellness komplexů. Větší Wellness SPA – bazénový a saunový svět je v hotelu Ozón a menší (bez plaveckého bazénu) je v kongresovém hotelu Alexander. V komplexu Wellness Spa je možné využít denně bazén a saunový svět. Ve středu až neděli jsou přístupné i fitness, masáže a solárium. V hotelu Alexander je k dispozici ve středu až neděli whirlpool, finská a parní sauna, ochlazovací bazén, přívalová sprcha, tropická a masážní sprcha, tepidárium, fitness, masáže.

Město Bardejov a okolí jsou jedněmi z nejlepších míst pro trávení volného času. Město se právem pyšní opakovanými prvenstvími v soutěži o Nejkrásnější město Slovenska. Návštěvníci zde mohou obdivovat Radniční náměstí s nádhernými gotickými měšťanskými domy, Bazilikou minor Sv. Egidia, s bývalou Městskou radnicí – první stavbou renesance na území Slovenska, v níž je umístěna expozice Šarišského muzea.

Bardejovské suburbium – Stará synagoga v Bardejově patří mezi klenoty synagogální architektury na Slovensku. Představuje unikátní typ devítiklenbové synagogy. Její výstavba byla ukončena pravděpodobně v roce 1836. Stará synagoga byla vyhlášena za národní kulturní památku v roce 1970, mikve a bet hamidraš v roce 2000. V témže roce bylo historické jádro města Bardejov spolu s židovským suburbiem zapsáno na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Mezi oblíbená návštěvní místa v okolí Bardejova patří i zachovaných 7 řeckokatolických a 1 římskokatolický dřevěný kostel: Hervartov, Tročany, Krivé, Kožany, Lukov, Frička, Jedlinka, Mikulášová, Zboj. Celoročně bývají zavřené, ale na požádání se dají navštívit téměř kdykoliv. Oblíbená je i Lesnická naučná stezka ČIERNA MLÁKA v Bardejovských lázních a tamní Skanzen – Muzeum lidové architektury. Příjemným cílem výletů je i agroturistické zařízení v Stebnícké Huti Sluneční Majer a Zborov. Z Bardejovských lázní přes Zborovský hrad je vybudovaná okružní naučná stezka. Bardejov a okolí jsou ideální destinací pro strávení rodinné dovolené, či výletu.

Více je na: www.bardejov.sk, www.kupele-bj.sk

 

Pohodové lyžování v Itálii

Kdo si chce pořádně užít sjezdové lyžování, měl by obzvlášť letos navštívit zahraniční hory. Mezi tradiční cílové destinace evropských lyžařů patří vedle Rakouska a Švýcarska také Itálie. Do Itálie se jezdí v létě za sluncem a mořem a v zimě za zasněženými vrcholky krásných hor. Je zde velké množství notoricky známých středisek a také spousta malých center a areálů, které jsou jako stvořené pro rodinné dovolené na sněhu nebo pro naprosté začátečníky. Chcete-li jet na hory do Itálie, vyberte si nejprve destinaci. Velmi známé je středisko Marmolada, kde na vás čekají tři metry sněhu, optimistická předpověď počasí a příjemné hotely i penziony, kde se můžete ubytovat, abyste si užili skvělou zábavu na místních sjezdovkách. Itálie je známá především menšími lyžařskými středisky, které sálají domáckou pohodu a poskytují všem návštěvníkům příjemný relax.

Samozřejmě i zde se střediska inovují a zvětšují, aby pojala více návštěvníků. Za tím účelem se již spojila střediska Helm a Rotwand, Gitschberg a Jochtal nebo také Passo Tonale a Ponte di Legno či Madonna di Campiglio s Pinzolem a další je budou následovat. Pokud nejede zrovna do Arabby, kde strmé dolomitské svahy určují prudký ráz i pohodově značeným sjezdovkám, jsou v Itálii sjezdovky spíš méně náročné. Modré tu připomínají místy cvičnou louku, červené jsou jinde naprosto jasně modré a černé by si někdy zasloužily spíš označení červenočerné. Nicméně se zde velmi dobře pobavíte. Kdo má rád prudší hangy s trochou adrenalinu a úžasné scenérie skutečných hor, pro toho jsou určena lyžařská střediska u hranic se Švýcarskem Bormio a Livigno. Sjezdovky zde překonávají převýšení až 1800 m, najdete zde spousty sněhu a překvapí vás mile i poměrně nízké ceny.

Chcete-li se dozvědět více o sjezdovém lyžování, najít si zajímavou lyžařskou dovolenou nebo se podívat na stav sněhu a předpověď počasí v některém středisku, navštivte internetový portál Snow.cz, kde se dozvíte vše, co potřebujete vědět.

Geologická pásma Slovenska

V důsledku vývoje (způsobené více fázemi vrásnění) vznikla v Karpatech pásmová geologická stavba. Směrem od vnější strany kaspatského oblouku (přibližně od severu na jih) lze vyčlenit geologické pásma, které se odlišují vlastnostmi a víkem hornin:
čelní karpatská předhlubeň, flyšové pásmo, bradlové pásmo, jádrové pohoří, sopečná pohoří, neogénne kotliny.
1. Čelní karpatská předhlubeň: lemuje oblouk karpatských pohoří z vnější strany. Na našem území se nevyskytuje. Má nížinaté území, které budují nezpevněné, nebo slabě zpevněné jíly, písky, štěrky.

2. flyšového pásmo: tvoří rozsáhlé pohoří na severozápadě a severu Slovenska. Začíná Myjavskou pahorkatinou a Bílými Karpaty. Táhne se západně od Váhu přes Kysuce, Oravou poze Tatry na Spiš, Šariš a severní část východního Slovenska. Pohoří budují několik tisíc metrů mocné vrstvy střídajících se pískovců a jílovců, méně slepenců. Pro vodu propustné vrstvy pískovců se střídají a nepropustnými vrstvami jílovců. Proto mají flyšového pohoří nedostačující zásoby podzemních vod. Chudé jsou i na nerostné suroviny. Těží se v nich pouze pískovec, který se používá pro stavební účely.
3. Bradlové pásmo: představuje úzký pruh, který odděluje Vnější flyšové Karpaty od Vnitřních. Začíná při Podbranč na Myjavské pahorkatině. Odtud přechází přes Bílé Karpaty, kde vynikají Vršatské bradla, podél Váhu k Žilině, na Oravu a do Polska. Na naše území se vrací při Dunajci, kde buduje Pieniny. Dále pokračuje přes Hanušovce a Humenné na Ukrajinu. Slíny a vápence bradlového pásma se těží na výrobu cementu.
4. Jaderné pohoří: se rozprostírají ve střední části Západních Karpat. Představují mozaiku pohoří a kotlin od Malých Karpat přes Strážovské vrchy, Liptov, Malou Fatru a Velkou Fatru, Tatry až po Slovenské rudohoří. Základ geologické stavby pohoří jádro-tvoří žuly, granodiority a různé přeměněné horniny (ruly, svory, fylity). Obsahují rudy železa, mědi, antimonu, azbest, magnezit a mastek. Na krystalických jádrech jsou uloženy vrstvy břidlic, pískovců, slínů, vápenců, dolomitů, křemenců. Bohaté zásoby vápence, který se využívá k výrobě cementu, vápna, jako stavební kámen a v hutníctví. Některé části jaderných pohoří byli v paleogénu zalité mořem. V něm se usazovaly slepence, vápence, pískovce a jílovce. Tyto horniny se označují jako centrálnokarpatský paleogén.

5. Sopečné pohoří: se táhnou po obou stranách středního Hronu v oblasti Slovenského středohoří. Tvoří také Matransko-Slánský oblast táhnoucí se od společnosti Burda přes Cerové vrchovinu a Slánské vrchy po Vihorlat. Pohoří budují lávové Andezity, ryolity, dacity a čediče. V puklinách hornin vznikly z horkých vod a pár žilní ložiska rud barevných a vzácných kovů. Křemenné žíly v okolí Kremnice obsahují zlato a antimonit. Andetity a čediče se těží na stavbu silnic a domů.
6. neogenní kotliny: na jižním okraji Karpat se utvořily rozsáhlé kotliny: Vídeňská kotlina (její součástí já Záhorská nížina), Malá dunajská kotlina (její součástí je Podunajská nížina), a Velká dunajská kotlina (její součástí je Východoslovenská nížina). V mořích a jezerech se usazovaly mocné sedimenty štěrků, písků, jílů a sopečných tufitov. Rozkladem drobných mořských živočichů se v nich vytvořily ložiska ropy při Gbelích a plynu při Labe na Záhorské nížině. Při koutech, Handlové, Novákách a Velkém Krtíši se usadili ložiska hnědého uhličitý lignitu. V Solivar u Prešova se vyskytují ložiska soli.