V důsledku vývoje (způsobené více fázemi vrásnění) vznikla v Karpatech pásmová geologická stavba. Směrem od vnější strany kaspatského oblouku (přibližně od severu na jih) lze vyčlenit geologické pásma, které se odlišují vlastnostmi a víkem hornin:
čelní karpatská předhlubeň, flyšové pásmo, bradlové pásmo, jádrové pohoří, sopečná pohoří, neogénne kotliny.
1. Čelní karpatská předhlubeň: lemuje oblouk karpatských pohoří z vnější strany. Na našem území se nevyskytuje. Má nížinaté území, které budují nezpevněné, nebo slabě zpevněné jíly, písky, štěrky.
2. flyšového pásmo: tvoří rozsáhlé pohoří na severozápadě a severu Slovenska. Začíná Myjavskou pahorkatinou a Bílými Karpaty. Táhne se západně od Váhu přes Kysuce, Oravou poze Tatry na Spiš, Šariš a severní část východního Slovenska. Pohoří budují několik tisíc metrů mocné vrstvy střídajících se pískovců a jílovců, méně slepenců. Pro vodu propustné vrstvy pískovců se střídají a nepropustnými vrstvami jílovců. Proto mají flyšového pohoří nedostačující zásoby podzemních vod. Chudé jsou i na nerostné suroviny. Těží se v nich pouze pískovec, který se používá pro stavební účely.
3. Bradlové pásmo: představuje úzký pruh, který odděluje Vnější flyšové Karpaty od Vnitřních. Začíná při Podbranč na Myjavské pahorkatině. Odtud přechází přes Bílé Karpaty, kde vynikají Vršatské bradla, podél Váhu k Žilině, na Oravu a do Polska. Na naše území se vrací při Dunajci, kde buduje Pieniny. Dále pokračuje přes Hanušovce a Humenné na Ukrajinu. Slíny a vápence bradlového pásma se těží na výrobu cementu.
4. Jaderné pohoří: se rozprostírají ve střední části Západních Karpat. Představují mozaiku pohoří a kotlin od Malých Karpat přes Strážovské vrchy, Liptov, Malou Fatru a Velkou Fatru, Tatry až po Slovenské rudohoří. Základ geologické stavby pohoří jádro-tvoří žuly, granodiority a různé přeměněné horniny (ruly, svory, fylity). Obsahují rudy železa, mědi, antimonu, azbest, magnezit a mastek. Na krystalických jádrech jsou uloženy vrstvy břidlic, pískovců, slínů, vápenců, dolomitů, křemenců. Bohaté zásoby vápence, který se využívá k výrobě cementu, vápna, jako stavební kámen a v hutníctví. Některé části jaderných pohoří byli v paleogénu zalité mořem. V něm se usazovaly slepence, vápence, pískovce a jílovce. Tyto horniny se označují jako centrálnokarpatský paleogén.
5. Sopečné pohoří: se táhnou po obou stranách středního Hronu v oblasti Slovenského středohoří. Tvoří také Matransko-Slánský oblast táhnoucí se od společnosti Burda přes Cerové vrchovinu a Slánské vrchy po Vihorlat. Pohoří budují lávové Andezity, ryolity, dacity a čediče. V puklinách hornin vznikly z horkých vod a pár žilní ložiska rud barevných a vzácných kovů. Křemenné žíly v okolí Kremnice obsahují zlato a antimonit. Andetity a čediče se těží na stavbu silnic a domů.
6. neogenní kotliny: na jižním okraji Karpat se utvořily rozsáhlé kotliny: Vídeňská kotlina (její součástí já Záhorská nížina), Malá dunajská kotlina (její součástí je Podunajská nížina), a Velká dunajská kotlina (její součástí je Východoslovenská nížina). V mořích a jezerech se usazovaly mocné sedimenty štěrků, písků, jílů a sopečných tufitov. Rozkladem drobných mořských živočichů se v nich vytvořily ložiska ropy při Gbelích a plynu při Labe na Záhorské nížině. Při koutech, Handlové, Novákách a Velkém Krtíši se usadili ložiska hnědého uhličitý lignitu. V Solivar u Prešova se vyskytují ložiska soli.
