Tag Archives: Slováci

Lázně Luhačovice lákají Slováky jako atraktivní zaměstnavatel

Lázně Luhačovice, a. s., si dlouhodobě udržují pozici Slováky nejnavštěvovanějších českých lázní. Zároveň však poskytují Slovákům i možnost dobrého zaměstnání v atraktivním prostředí světoznámých lázní. Ze současných 600 osob, které akciová společnost Lázně Luhačovice zaměstnává, je 32 původem ze Slovenska. Pravděpodobně jde i o nejvyšší počet Slováků zaměstnaných v jedněch z českých lázní. Společnost hodlá počty zaměstnaných Slováků zvyšovat a nahradit tak úbytek českého personálu, který dlouhodobě chybí, hlavně kvůli práci v Německu a Rakousku. Informoval o tom výkonný ředitel Lázní Luhačovice, a. s., Jiří Dědek.

LL-cvicenie

„Luhačovice nejsou jen cílem lázeňských a wellness pobytů, či jednodenních výletů, ale více než 100 let i tradičním zaměstnavatelem Slováků a místem setkávání české a slovenské kulturní a politické reprezentace. Důvodem je jazyková, kulturní a geografická blízkost a bohatá historie vzájemných vztahů. Luhačovice jsou po silnici vzdáleny pouhých 25 km od hraničního přechodu Drietoma – Starý Hrozenkov, 54 km od Trenčína a 165 km od Bratislavy. Tato blízkost zatraktivňuje Luhačovice, neboť umožňuje zaměstnancům bezproblémové dojíždění z místa trvalého bydliště například na celý týden. Slováci v Luhačovicích nejčastěji zastávají pracovní pozice fyzioterapeutů, dále masérů a všeobecných sester,“ konstatoval J. Dědek.

Poukázal také na to, že zaměstnávání Slováků je bezproblémové, v ČR se uznávají doklady o vzdělání a praxi. Zkušenosti s nimi jsou velmi pozitivní. „V současnosti bychom rádi posílili tým a proto i na Slovensku hledáme nové pracovníky. Zájem máme o fyzioterapeuty, lékaře, maséry, číšníky, servírky a kuchaře. Lázně mohou nabídnout i ubytování za velmi přijatelné sumy. V současnosti navíc proběhly a probíhají rekonstrukce ubytovacích kapacit s cílem zvýšit jejich standard na vyšší úroveň,“ konstatoval J. Dědek.

LL-diagnostika

Slováky oslovuje, vedle historie, i geografická blízkost, když do Luhačovic mají mnozí blíže než do slovenských lázní. Ubytování a služby uspokojí jak milovníky luxusu, tak i klienty upřednostňující cenově dostupný standard. V neposlední řadě je pro ně lákadlem jedinečnost a vzácnost Luhačovických minerálních vod. V posledních letech se pobytová návštěvnost Lázní Luhačovice ustálila na čísle kolem 2000 Slováků ročně. V posledních letech přitom využívá služeb společnosti více než 30 000 klientů. Klientelu tvoří z téměř 90 % domácí a z cca 10 % zahraniční hosté převážně z Rakouska, Slovenska, Německa, Izraele, Ruska, USA, Kanady a dalších sousedních evropských zemí. Pravidelnými hosty Lázní Luhačovice jsou přední osobnosti politického, společenského a kulturního života České republiky, předseda vlády, parlamentu, poslanci, umělci, významní podnikatelé a manažeři.

Jedním z hlavních lákadel pro slovenské návštěvníky jsou díla architekta Dušana Jurkoviče, ke kterým patří například Jurkovičův dům, Vila Chaloupka, Vila Jestřabí, Vodoléčebné lázně, Říční a sluneční lázně a Hudební pavilon. Jen málokdo přitom ví, že tato díla byla vytvořena během pouhých tří let. Čeští a slovenští buditelé hledali počátkem 20. století protipól Karlových Varů a právě s tím souvisí příchod a působení Dušana Jurkoviče v Luhačovicích. Kromě Jurkoviče zde působily začátkem minulého století další dvě významné osobnosti – národní buditel, lázeňský lékař a iniciátor setkání Čechů a Slováků MUDr. Pavel Blaho a správce Cyril Holubi, který založil v Luhačovicích místní odbočku spolku českoslovanské jednoty.

Přírodní uhličitá koupel-z

Lázně Luhačovice, a. s. – profil společnosti

Akciová společnost Lázně Luhačovice byla založena v roce 1992 a patří mezi největší lázeňská zařízení České republiky. V oboru léčby dýchacích cest jsou profilovým a hlavním léčebným zařízením. V současnosti disponuje ubytovací kapacitou 1300 lůžek v 7 hotelech, z toho je 500 lůžek v kategorii 4 hvězdičkových hotelů, 10 penzionech a 2 dětských léčebnách. Služby poskytuje v průměru 550 zaměstnanců, z toho je 17 lékařů a 170 osob zdravotnického personálu. Akciová společnost byla osmkrát zařazena mezi 100 TOP obdivovaných firem České republiky. Lázně Luhačovice nabízejí svým hostům i zaměstnancům nejen lázeňskou léčbu, ale také možnost aktivního odpočinku, kulturní a společenské vyžití.

Lázně Luhačovice, a. s., a Léčebné lázně Jáchymov, a. s., společně tvoří největší lázeňskou skupinu v České republice Spa & Wellness Nature Resorts.

Více informací: www.LazneLuhacovice.cz a www.HotelAlexandria.cz.

Kontakt na personální oddělení pro zájemcev o zaměstnání:

Mgr. Vladimíra Juřeníková, personální manažerka, tel.: +420 577 682 204, e-mail: jurenikova@lazneluhacovice.cz

zaujimavosti-den-mesta-Europa (1)

Geologická pásma Slovenska

V důsledku vývoje (způsobené více fázemi vrásnění) vznikla v Karpatech pásmová geologická stavba. Směrem od vnější strany kaspatského oblouku (přibližně od severu na jih) lze vyčlenit geologické pásma, které se odlišují vlastnostmi a víkem hornin:
čelní karpatská předhlubeň, flyšové pásmo, bradlové pásmo, jádrové pohoří, sopečná pohoří, neogénne kotliny.
1. Čelní karpatská předhlubeň: lemuje oblouk karpatských pohoří z vnější strany. Na našem území se nevyskytuje. Má nížinaté území, které budují nezpevněné, nebo slabě zpevněné jíly, písky, štěrky.

2. flyšového pásmo: tvoří rozsáhlé pohoří na severozápadě a severu Slovenska. Začíná Myjavskou pahorkatinou a Bílými Karpaty. Táhne se západně od Váhu přes Kysuce, Oravou poze Tatry na Spiš, Šariš a severní část východního Slovenska. Pohoří budují několik tisíc metrů mocné vrstvy střídajících se pískovců a jílovců, méně slepenců. Pro vodu propustné vrstvy pískovců se střídají a nepropustnými vrstvami jílovců. Proto mají flyšového pohoří nedostačující zásoby podzemních vod. Chudé jsou i na nerostné suroviny. Těží se v nich pouze pískovec, který se používá pro stavební účely.
3. Bradlové pásmo: představuje úzký pruh, který odděluje Vnější flyšové Karpaty od Vnitřních. Začíná při Podbranč na Myjavské pahorkatině. Odtud přechází přes Bílé Karpaty, kde vynikají Vršatské bradla, podél Váhu k Žilině, na Oravu a do Polska. Na naše území se vrací při Dunajci, kde buduje Pieniny. Dále pokračuje přes Hanušovce a Humenné na Ukrajinu. Slíny a vápence bradlového pásma se těží na výrobu cementu.
4. Jaderné pohoří: se rozprostírají ve střední části Západních Karpat. Představují mozaiku pohoří a kotlin od Malých Karpat přes Strážovské vrchy, Liptov, Malou Fatru a Velkou Fatru, Tatry až po Slovenské rudohoří. Základ geologické stavby pohoří jádro-tvoří žuly, granodiority a různé přeměněné horniny (ruly, svory, fylity). Obsahují rudy železa, mědi, antimonu, azbest, magnezit a mastek. Na krystalických jádrech jsou uloženy vrstvy břidlic, pískovců, slínů, vápenců, dolomitů, křemenců. Bohaté zásoby vápence, který se využívá k výrobě cementu, vápna, jako stavební kámen a v hutníctví. Některé části jaderných pohoří byli v paleogénu zalité mořem. V něm se usazovaly slepence, vápence, pískovce a jílovce. Tyto horniny se označují jako centrálnokarpatský paleogén.

5. Sopečné pohoří: se táhnou po obou stranách středního Hronu v oblasti Slovenského středohoří. Tvoří také Matransko-Slánský oblast táhnoucí se od společnosti Burda přes Cerové vrchovinu a Slánské vrchy po Vihorlat. Pohoří budují lávové Andezity, ryolity, dacity a čediče. V puklinách hornin vznikly z horkých vod a pár žilní ložiska rud barevných a vzácných kovů. Křemenné žíly v okolí Kremnice obsahují zlato a antimonit. Andetity a čediče se těží na stavbu silnic a domů.
6. neogenní kotliny: na jižním okraji Karpat se utvořily rozsáhlé kotliny: Vídeňská kotlina (její součástí já Záhorská nížina), Malá dunajská kotlina (její součástí je Podunajská nížina), a Velká dunajská kotlina (její součástí je Východoslovenská nížina). V mořích a jezerech se usazovaly mocné sedimenty štěrků, písků, jílů a sopečných tufitov. Rozkladem drobných mořských živočichů se v nich vytvořily ložiska ropy při Gbelích a plynu při Labe na Záhorské nížině. Při koutech, Handlové, Novákách a Velkém Krtíši se usadili ložiska hnědého uhličitý lignitu. V Solivar u Prešova se vyskytují ložiska soli.