Tag Archives: Moře

Bájné Řecko

Řecká republika se rozkládá na nejjižnějším výběžku Balkánského poloostrova. K pevnině je následně třeba přičíst také více než 2.000 ostrovů. Největšími z nich jsou ostrovy Kréta, Rhodos a Evia. Země sousedí s Albánií, Makedonií, Bulharskem a Tureckem. Jeho břehy omývají vody pěti moří – Egejského, Krétského, Thráckého, Středozemního a Jónského. Celková rozloha Řecka je 131.940 čtverečních kilometrů. Východní část Řecka navíc může být pyšný na jedno z nejdelších pobřeží Evropy. To se táhne v délce okolo 15 tisíc kilometrů.

Řecko bylo ve starověku nejen centrem umění a filosofie, ale kupříkladu také politiky a věd. V současnosti je považováno za kolébkou evropské vzdělanosti. Bylo i zemí starobylých Bohů, kteří ji velkolepě rozmazlovali. Narodili se tu velcí myslitelé, filozofové i panovníci. K nim patřil například Platón, Aristoteles nebo Alexandr Veliký. Bylo rovněž vlastí bájného krále Mínoa. Řecko vstoupilo do povědomí též jako místo narození nejstaršího řeckého básníka Homéra. Jemu se připisuje sepsání eposů Ilias a Odysseia. Dnes se země může chlubit poutavou historií i pestrými kulturními tradicemi.

Během antiky se v Řecku nacházely hned čtyři ze slavných 7 divů světa starověku. Byli jimi Rhodský Kolos na ostrově Rhodos, socha boha Dia v Olympii na poloostrově Peloponés, mausoleum v Halikarnassu (dnešní Bodrum) a chrám bohyně Artemis v Efesu (v dnešním Turecku). Odkaz starodávné řecké civilizace je v zemi stále živý. Důvodem je spoustě dochovaných velkolepých památek. Právě tyto památky, ve spojení s kouzelnou přírodou a příjemným podnebím, vábí do Řecka každoročně obrovské počty turistů z různých částí světa.

Continue Reading

Řecká Kréta

Pátý největší ostrov ve Středozemním moři a největší z ostrovů Řecka se rozprostírá na území přes 8.000 km2. Kréta měří více než 250 kilometrů od východu k západu. Její šíře kolísá od asi 60 km na nejširším místě a pouhých 12 kilometrů v místě nejužším. Pobřeží Kréty má na délku o něco více než 1.000 km. Ze severu je ostrov omýván Krétským mořem, z jihu mořem Libyjským. Krétský povrch vyniká obrovským horstvem, jež určuje jeho ráz. Nejvyšší horou je Mt. Psiloreiti s výškou 2.456 m.n.m. v pohoří Idi. I další hory mají značnou výšku.

Trvale bydlí na ostrově více než 600.000 obyvatel. Téměř polovina z nich má trvalé bydliště ve velkých městech. V současnosti je hlavním městem ostrova Heraklion. Nebylo tomu tak ale vždy. Dříve byla hlavním městem Chania. V obou městech se nachází mezinárodní letiště.

Ostrované jsou bezesporu hrdí a pohostinní lidé. Nikam nespěchají a řadí se k nejdéle žijícím lidem světa. Vděčí za to hlavně olivovému oleji, kterého jsou největší konzumenti na planetě. S touto potravinou se v různých formách návštěvníci Kréty potkávají po celou dobu pobytu. Dokonce i zdejší sladkosti jsou hlavně ztužený olivový olej s cukrem.

Krétu je možné rozdělit na 4 kraje. Těmi jsou na západě ležící Chania, pak Rhetymno, Iraklio a na konec Lassithi. Krajskými městy jsou Chania se 60 tisíci obyvateli, Heraklion (120.000 obyvatel), Rhetymno (24.000 obyvatel) a nejmenší Ag. Nikólaos (7.000 obyvatel). Z perspektivy návštěvníků Kréty je však lepší dělit Krétu pouze na tři oblasti. Jsou jimi východní, střední a západní Kréta. Cestovní kanceláře pak ostrov obvykle dále dělí na severní a jižní pobřeží.

Continue Reading

Co strávit dovolenou v Řecku?

Řecko bývá označováno jako rodiště evropské civilizace a také centrum vzdělanosti. Odkaz pradávné řecké společnosti je ještě pořád živý. V Řecku se totiž zachovalo množství jedinečných památek na časy dávno minulé. Právě ony památky, ale též okouzlující příroda a příjemné podnebí lákají na dovolenou do řeckých letovisek každým rokem obrovské počty turistů z nejrůznějších končin světa.

Řecko, rozkládající se na jihu Balkánského poloostrova zaujímá rozlohu přes 135 tisíc kilometrů čtverečních. K Řecku náleží nejen Peloponéský poloostrov, ale také přes tři tišíce ostrovů a ostrůvků. Ty se nacházejí v Egejském, Jónském, Krétském a nakonec Středozemním moři. Největší z nich jsou ostrovy Kréta, Rhodos a Evia. Východ Řecka může být pyšný na jedno z nejdelších pobřeží v Evropě. Jeho celková délka je totiž cca. 15.000 kilometrů.

Řecká republika sousedí s několika státy. Na severozápadě má společnou hranici s Albánií, ze severu s Makedonií a Bulharskem. Ve své východní části sdílí hranice s Tureckou republikou. Země má převážně hornatý charakter. Území je z více než 50% pokryto vápencovým pohořím s názvem Helenidy. V severovýchodní části Řecka se zvedají hraniční hory Rodopy. Tyto hory zasahují až do Bulharska. Ve směru od Albánie a Makedonie se táhne pohoří Pindos. To je fakticky výběžkem Dinárských Alp. V centrální části Řecka je k nalezení Thessalská nížina. Ta se táhne od trojmezí Řecka, Bulharska a Albánie až k Pagasetickému zálivu. Podél východních řeckých břehů se nachází další horstvo s dominantní horou Olymp. Skalnaté jsou také některé z řeckých ostrovů, jako například Kréta, Rhodos nebo Karpathos.

Continue Reading

Oblíbený ostrov Rhodos

Ostrov Rhodos je, co do rozlohy, čtvrtým největším ostrovem v Řecku. Prvenství z hlediska velikosti mu však náleží v souostroví Dodekanés, které je do češtiny překládáno jako Dvanáctiostroví. Podle legendy se Rhodos vynořil z moře coby dar nejvyššího z bohů Dia bohovi slunce Héliovi. Že jde o skutečně překrásný ostrov potvrzují též čísla, týkající se turistiky. Rhodos je jedním z nejoblíbenějších řeckých ostrovů a turisté sem nejčastěji přilétají kvůli bohaté historii a krásné ostrovní přírodě.

Rhodos se rozkládá ve vodách Egejského moře a k jeho chloubám patří nádherné písečné pláže. Ty jsou podél jeho pobřeží rafinovaně zkombinovány se skalnatými mořskými zátokami a v nich situovanými oblázkovými plážemi. Lze tedy jen potvrdit, že Zeus měl skutečně vkus a vytvořil pro Hélia jedinečný kus země. Západní pobřeží Rhodu je spíše větrné a teploty jsou zde o něco nižší než na východě. Východ ostrova je naopak klidný a zdejší pláže jsou před větrem chráněné.

Continue Reading

Istanbulská iniciativa pro spolupráci (Istanbul Cooperation Initiative – ICI)

Istanbulská iniciativa pro spolupráci byla přijata na zasedání NATO v červnu 2004 s cílem odpovědět na výzvy 21. století. Tato iniciativa byla nabídnuta zemím blízkovýchodního regionu, které o ni projeví zájem, počínaje zeměmi Rady pro spolupráci v oblasti Perského zálivu (Gulf Cooperation Council), s cílem rozvíjet vzájemně výhodné bilaterální vztahy a přispět k jejich ochraně a posílení vnitřní stability. Iniciativa je zaměřena na praktickou spolupráci tam, kde NATO může poskytnout přidanou hodnotu, především v obranné a bezpečnostní oblasti.

Náklady projektu města Humpolec

Partnerství pro mír (Partnership for Peace – PfP)

Švýcarsko není v roce 2015 programovou zemí pro Erasmus +

Již od počátku své existence je NATO orientováno na oblast Středozemního moře. Avšak teprve v nedávné minulosti začala Aliance věnovat pozornost a prostředky zařazení Středozemí mezi prioritní oblasti své činnosti. V průběhu tohoto procesu NATO zvýšilo vyhlídky stran své budoucí role na Blízkém východě, včetně úvah o budoucích posláních při stabilizaci Iráku a dokonce při mírovém řešení izraelsko-palestinského konfliktu, které může být velmi obtížné.