V pěti letech se okno raného učení zavírá. Je to období, kdy si děti osvojí svou mateřštinu (nebo mateřštinu druhého rodiče) a pomalu začnou ztrácet schopnost naučit se další jazyk bez „učení“. Vždy, když dítě přijde do styku s cizím jazykem, zdokonaluje se u něj i vývoj primárního jazyka a jeho celkové kognitivní schopnosti. Přestože vědci dál zkoumají, jak snadno a rychle si dítě osvojuje jazyk, odborníci se již shodli na nutnosti upustit od myšlenky, že bilingvismus může být pro malé dítě matoucí. Tuto hypotézu jednoznačně vyvrátili ve své studii Elizabeth Pealová a Wallace Lambert na McGill University v Montrealu, v níž dokázali, že bilingvní děti mají nad monolingvními obecně převahu ve velké řadě inteligenčních testů a různých stránek úspěchů ve škole..

O souvislosti mezi bilingvismem a lepším IQ hovoří i výsledky výzkumu týmu dr. Andrey Mechelliho z University College London otištěné v časopise Nature, které dokázaly, že hustota šedé kůry mozkové na snímcích levé části mozku byla u bilingvních dětí větší než u dětí, které mluvily jen jedním jazykem. Levá strana mozku zpracovává informace a kontroluje různé aspekty smyslového vnímání, paměti a řeči. Dr. Mechelli zjistil, že zvýšení hustoty je nejvýraznější u dětí, které se naučily cizí jazyk do pěti let.

Období krátce po narození a rané dětství poskytuje ideální příležitost, kdy můžete své dítě zcela ponořit do cizího jazyka. Děti získávají schopnost porozumět mnohem dříve, než se naučí mluvit, a prostředí bohaté na jazyky je pro ně velmi přínosné. Je to proto, že se učí poslechem. Z výzkumu je patrné, že čím více slov děti slyší, tím rychleji se naučí mluvit. Častý každodenní styk se slovy a aktivní sociální zapojení pomáhají k dokonalejšímu vývoji mozkových drah, které podporují učení jazyků. Nejlepší je samozřejmě aktivní učení založené na interakci s dítětem, která probíhá v angličtině. Pro miminka a batolátka nepřichází v úvahu (a ani nejsou nutné) typické školní hodiny angličtiny.

Stačí mluvenou angličtinu zařadit do běžného života. Používáme ji při hrách, při jídle, při koupání, oblékání, přebalování, jízdě autem i při procházce v parku. Vhodným doplňkem je i pasivní učení pomocí přehrávání písniček a videí, ve kterých vystupují rodilí mluvčí. Stejně jako v mateřštině můžeme hovořit o čemkoli, co dítě zajímá. Není třeba čekat, až si dítě osvojí jedno téma, než přejdeme na druhé. Pokud dítě bude denně vystaveno takovémuto aktivnímu a pasivnímu učení angličtiny (nebo jakéhokoli jiného jazyka), osvojí si porozumění a později i výslovnost naprosto přirozeně.

I když rodiče umí skvěle anglicky, či dokonce je někdo z rodičů rodilý mluvčí, jednoznačně i za těchto podmínek doporučujeme dítě umístit do předškolního zařízení s výukou v anglickém jazyce (tedy i za účasti učitelů rodilých mluvčí). Dítě si pomalu začne osvojovat nejen základní fráze a termíny, ale začíná pomalu v cizím jazyce uvažovat, což je ten největší benefit, který si děti mohou z takové školky odnést. Tento cíl může být dosažený pouze tehdy, pokud má každý učitel na starosti maximálně 6 dětí a s dětmi cíleně pracuje po určité období (zpravidla min. 1 školní rok). Děti si navíc začnou osvojovat návyky, kterou mohou získat jen v kolektivu s denním režimem.