Tag Archives: Cestování

Bájné Řecko

Řecká republika se rozkládá na nejjižnějším výběžku Balkánského poloostrova. K pevnině je následně třeba přičíst také více než 2.000 ostrovů. Největšími z nich jsou ostrovy Kréta, Rhodos a Evia. Země sousedí s Albánií, Makedonií, Bulharskem a Tureckem. Jeho břehy omývají vody pěti moří – Egejského, Krétského, Thráckého, Středozemního a Jónského. Celková rozloha Řecka je 131.940 čtverečních kilometrů. Východní část Řecka navíc může být pyšný na jedno z nejdelších pobřeží Evropy. To se táhne v délce okolo 15 tisíc kilometrů.

Řecko bylo ve starověku nejen centrem umění a filosofie, ale kupříkladu také politiky a věd. V současnosti je považováno za kolébkou evropské vzdělanosti. Bylo i zemí starobylých Bohů, kteří ji velkolepě rozmazlovali. Narodili se tu velcí myslitelé, filozofové i panovníci. K nim patřil například Platón, Aristoteles nebo Alexandr Veliký. Bylo rovněž vlastí bájného krále Mínoa. Řecko vstoupilo do povědomí též jako místo narození nejstaršího řeckého básníka Homéra. Jemu se připisuje sepsání eposů Ilias a Odysseia. Dnes se země může chlubit poutavou historií i pestrými kulturními tradicemi.

Během antiky se v Řecku nacházely hned čtyři ze slavných 7 divů světa starověku. Byli jimi Rhodský Kolos na ostrově Rhodos, socha boha Dia v Olympii na poloostrově Peloponés, mausoleum v Halikarnassu (dnešní Bodrum) a chrám bohyně Artemis v Efesu (v dnešním Turecku). Odkaz starodávné řecké civilizace je v zemi stále živý. Důvodem je spoustě dochovaných velkolepých památek. Právě tyto památky, ve spojení s kouzelnou přírodou a příjemným podnebím, vábí do Řecka každoročně obrovské počty turistů z různých částí světa.

Continue Reading

Kaprun, Zell am See

V rozsáhlé lyžařské oblasti Zell am See – Kaprun si určitě skvěle užijí zkušení jezdci i začínající jedinci. A vůbec není podstatné, jestli na lyžích, či na snowboardu. Vrcholy Kitzsteinhorn a Schmittenhöhe zaručují skvělé lyžařské radovánky. Ty si může každý návštěvník regionu Kaprun / Zell am See vychutnávat na nejrůznějších sjezdovkách. K tomu všemu přímo v srdci překrásné a zasněžené horské krajiny. Schmittenhöhe a Maiskogel garantují tu nejlepší zábavu na lyžích pro celou rodinu.

Lyžování startuje v Zell am See a Kaprunu se začátkem podzimu. A obvykle trvá až do začátku léta. To znamená, že lyžaři a snowboardisté mohou v hlubokém sněhu sjezdovek na ledovci Kitzsteinhorn kroužit obloučky po dlouhých deset měsíců.

Kromě hor Schmittenhöhe se 77 kilometry a Kitzsteinhorn se 41 kilometry sjezdovek, slibuje vynikající zimní zážitky na 20 kilometrů sjezdovek i vrcholek Maiskogel. Ten je vhodný k jízdám celých rodin s dětmi. Lyžařské areály Schmittenhöhe a Kitzsteinhorn má v nabídce prudké svahy a mimořádné sjezdy. Prvotřídní lyžařské terény si bezpochyby zamilují všichni sjezdaři. Není ale třeba se bát. K dispozici je také mnoho dalších terénů s různými stupni obtížnosti. Jízdu na lyžích a snowboardu v regionu Zell am See / Kaprun nabízejí dohromady tři hory. Ty mají mnoho podob a umožňují lyžování na více bezmála 140 kilometrech sjezdovek.

Obce Kaprun a Zell am See mají rády i mladé rodiny. Především na Maiskogelu a Schmittenhöhe jsou malí návštěvníci vítáni. Na své si nedaleko jezera Zeller See přijdou také ti, kteří mají rádi dobrodružství. Nezáleží na tom, zda freeride či freestyle. Ledovec Kitzsteinhorn nabízí freeride sjezdovky, čerstvý sníh a velkolepé funparky. V nich si užijí všichni bez ohledu na lyžařské dovednosti a schopnosti. Všem, kdo vyhledává lyžařské túry, nabízí Maiskogel speciální lahůdku. Každou středu po setmění se tu pořádá noční lyžařská výprava. Lyžařský autobus navíc odveze lyžující z jednoho skiareálu do druhého s platným skipasem bezplatně.

Continue Reading

Lungau, Rakousko

Lungau, malebná alpská oblast na jihu spolkové země Salcbursko, se proslavila tuhou zimou a hromadou sněhu. Ve starověku se tu křížily obchodní cesty a do konce středověku zde bylo též důležité obchodní středisko. V současnosti je Mauterndorf , malé horské městečko s hradem a historickými budovami, vyhledávaným lyžařským střediskem. Důvody jsou zřejmé. Mauterndorf totiž má vše, co lyžaři vyžadují. Lungau charakterizují prostorné terény pro freeride s čerstvým sněhem a především 200 km upravovaných lyžařských sjezdovek různých kategorií. Na lyžích se tu dá jezdit jak na mírných svazích pro děti, tak i na strmých černě značených pistách.

I když Lungau se řadí k nejpopulárnějším lyžařským regionům na území Rakouska a na návštěvnost nemůže žehrat, rozhodně neusíná na vavřínech. V nedávné době přibylo v Mauterndorfu k lyžařské nabídce zbrusu nové středisko. Zprovozněna tu totiž byla nová kabinová lanovka, mířící na vrchol Grosseck. Tato hora dosahuje slušné nadmořské výšky 2.066 metrů. Spolu s vedlejším Speiereckem, který má výšku 2.411 metrů, tvoří horský kotel. Ten nabízí nepřeberné množství příležitostí ke sjezdovému lyžování, jízdě na snowboardu či skialpinismu. V Lungau byly postaveny především 3 – 4-sedačkové lanovky. Ty vyvezou lyžaře až k vrcholům místních hor. K dispozici jsou též dva vleky podél cvičných luk. Doprava do kotle pod Grosseckem se dá zvládnout buď kabinovou mauterndorfskou lanovkou, případně dvousedačkou ze sousedního městečka St. Michael. Jedincům, co vyhledávají udržované sjezdové tratě, toho Grosseck skýtá opravdu dost. Jezdí se na 21 km modrých, více než 10 km červených a nakonec 7 kilometrech černě značených, skvěle připravených sjezdových tratích.

Continue Reading

Lyžování v Kitzbühelských Alpách

Lze konstatovat, že Alpy u Kitzbühelu jsou skutečným zimním rájem pro každého lyžaře. Vůbec totiž nezáleží na lyžařských dovednostech a zkušenostech. Svou trať si v regionu Kitzbühelských Alp najde skutečně každý. Dalším plusem tohoto severotyrolského regionu je jeho vzdálenost od ČR. Přes německý Mnichov, kudy lyžaři z Čech cestují do Kitzbühelu a jeho okolí, trvá cesta po pohodlných dálnicích pouze něco málo přes 5 hodin. Navíc náklady na ubytování v Kitzbühelských Alpách nepředstavují zásadní problém. Pochopitelně nocovat v starobylém hotelu na náměstí v historickém jádru Kitzbühelu něco stojí, ale málokdo jede na lyže do Rakouska proto, že požaduje ubytování přímo v kitzbühelském centru.

Podobně jako s cenami za ubytování je tomu tak i s cenami za lanovky a vleky. Lyžařské pasy stojí v Kitzbühelu většinou téměř ty samé částky, co chtějí za lyžování „špičková“ horská střediska v České republice. Například nocleh na čtyři noci spolu se snídaní plus lyžařský pas SuperSkiCard, umožňující jeho majiteli lyžovat ve všech skiareálech Kitzbühelských Alp, je možné lehce sehnat do 300 € / osoba. Samozřejmě podmínky k lyžování bývají v rakouských Alpách, ve srovnání s ČR, na jiné úrovni. Na vlecích a lanovkách, kterých jsou v průběhu zimy v Kitzbühelských Alpách v provozu přes 300, se nečekají žádné fronty. Milovníci sjezdového lyžování si tady mohou vychutnávat sjezdy na více než tisícovce kilometrů sjezdových tratí všech stupňů obtížnosti. Navíc kvůli vysoké nadmořské výšce, v níž se v rakouských Alpách jezdí, netrpí rakouská lyžařská centra nedostatkem přírodního sněhu.

Kitzbühelské Alpy si užívají zájmu turistů nejen z Rakouska, ale i zpoza rakouské hranice, již více než století. Cestování a turistika se začala se u Kitzbühelu a přilehlých vesnic rozvíjet již před více než 100 lety. Průkopnické vleky tady byly zprovozněny už během 40. let 20. století. Kitzbühel a přilehlé Alpy tak lze titulovat coby jedna z kolébek sjezdového lyžování. V průběhu času si následně Kitzbühel zamilovala řada celebrit coby zimní rekreační centrum. Zejména ve druhé polovině minulého století sem začaly pravidelně cestovat a prestiž Kitzbühelu stoupala. Popularita sice vyšroubovala ceny ubytování přímo v Kitzbühelu do značných výšek, avšak v okolních obcích, k nimž patří například Kirchberg nebo Sankt Johann, se dá pořídit kvalitní ubytování za příjemnější ceny. A na lyže to odtud není tak daleko.

Continue Reading

Lyžařský areál v Aprice

Aprica má v nabídce spoustu možností ke strávení skvělé zimní dovolené. Dají se tu využívat 3 navzájem napojené lyžařské areály. Jde o Baradello, Palabione a Magnoltu. Ve středisku Aprica se lyžuje na severních sjezdovkách nad městečkem. Díky tomu tu sníh vydrží po celou sezónu až do jara.

Děti mají v Aprice k dispozici oddělené cvičné sjezdovky. Dopravu tu zajišťují kouzelné koberce a dokonce čtyřmístná lanovka. Středisko Aprica má v nabídce modré sjezdovky, vhodné pro méně zkušené lyžaře. K nejpopulárnějším tratím v Aprice patří Superpanoramica. Trať má na délku šest kilometrů a bezpochyby bude vyhovovat všem začátečníkům. Samozřejmě nechybí ani náročnější červené. Ti nejzkušenější lyžaři se pak mohou těšit na pár černých sjezdovek. Tou nejznámější je v Aprice trať s názvem Magnolta.

Lyžařský areál Aprica je celkem přes 5 desítek km skvěle upravených lyžařských terénů. Celou zimu si tady lyžaři užívají tratě s dostatkem sněhu a slunce.

Continue Reading

Řecká Kréta

Pátý největší ostrov ve Středozemním moři a největší z ostrovů Řecka se rozprostírá na území přes 8.000 km2. Kréta měří více než 250 kilometrů od východu k západu. Její šíře kolísá od asi 60 km na nejširším místě a pouhých 12 kilometrů v místě nejužším. Pobřeží Kréty má na délku o něco více než 1.000 km. Ze severu je ostrov omýván Krétským mořem, z jihu mořem Libyjským. Krétský povrch vyniká obrovským horstvem, jež určuje jeho ráz. Nejvyšší horou je Mt. Psiloreiti s výškou 2.456 m.n.m. v pohoří Idi. I další hory mají značnou výšku.

Trvale bydlí na ostrově více než 600.000 obyvatel. Téměř polovina z nich má trvalé bydliště ve velkých městech. V současnosti je hlavním městem ostrova Heraklion. Nebylo tomu tak ale vždy. Dříve byla hlavním městem Chania. V obou městech se nachází mezinárodní letiště.

Ostrované jsou bezesporu hrdí a pohostinní lidé. Nikam nespěchají a řadí se k nejdéle žijícím lidem světa. Vděčí za to hlavně olivovému oleji, kterého jsou největší konzumenti na planetě. S touto potravinou se v různých formách návštěvníci Kréty potkávají po celou dobu pobytu. Dokonce i zdejší sladkosti jsou hlavně ztužený olivový olej s cukrem.

Krétu je možné rozdělit na 4 kraje. Těmi jsou na západě ležící Chania, pak Rhetymno, Iraklio a na konec Lassithi. Krajskými městy jsou Chania se 60 tisíci obyvateli, Heraklion (120.000 obyvatel), Rhetymno (24.000 obyvatel) a nejmenší Ag. Nikólaos (7.000 obyvatel). Z perspektivy návštěvníků Kréty je však lepší dělit Krétu pouze na tři oblasti. Jsou jimi východní, střední a západní Kréta. Cestovní kanceláře pak ostrov obvykle dále dělí na severní a jižní pobřeží.

Continue Reading

Co strávit dovolenou v Řecku?

Řecko bývá označováno jako rodiště evropské civilizace a také centrum vzdělanosti. Odkaz pradávné řecké společnosti je ještě pořád živý. V Řecku se totiž zachovalo množství jedinečných památek na časy dávno minulé. Právě ony památky, ale též okouzlující příroda a příjemné podnebí lákají na dovolenou do řeckých letovisek každým rokem obrovské počty turistů z nejrůznějších končin světa.

Řecko, rozkládající se na jihu Balkánského poloostrova zaujímá rozlohu přes 135 tisíc kilometrů čtverečních. K Řecku náleží nejen Peloponéský poloostrov, ale také přes tři tišíce ostrovů a ostrůvků. Ty se nacházejí v Egejském, Jónském, Krétském a nakonec Středozemním moři. Největší z nich jsou ostrovy Kréta, Rhodos a Evia. Východ Řecka může být pyšný na jedno z nejdelších pobřeží v Evropě. Jeho celková délka je totiž cca. 15.000 kilometrů.

Řecká republika sousedí s několika státy. Na severozápadě má společnou hranici s Albánií, ze severu s Makedonií a Bulharskem. Ve své východní části sdílí hranice s Tureckou republikou. Země má převážně hornatý charakter. Území je z více než 50% pokryto vápencovým pohořím s názvem Helenidy. V severovýchodní části Řecka se zvedají hraniční hory Rodopy. Tyto hory zasahují až do Bulharska. Ve směru od Albánie a Makedonie se táhne pohoří Pindos. To je fakticky výběžkem Dinárských Alp. V centrální části Řecka je k nalezení Thessalská nížina. Ta se táhne od trojmezí Řecka, Bulharska a Albánie až k Pagasetickému zálivu. Podél východních řeckých břehů se nachází další horstvo s dominantní horou Olymp. Skalnaté jsou také některé z řeckých ostrovů, jako například Kréta, Rhodos nebo Karpathos.

Continue Reading

Val di Fiemme

Údolí Val di Fiemme

Přemýšlíte o lyžování v oblíbené Itálii? Pak určitě vyzkoušejte, pokud tuto oblast ještě neznáte, údolí Val di Fiemme. To se nachází nedaleko Bolzana a řada turistů z České republiky si ho zamilovala už před nějakou dobou. Hlavními důvody, proč tolik milovníků aktivní zimní dovolené jezdí na lyžování právě do údolí Val di Fiemme, jsou přehledné a prostorné svahy, kilometry sjezdovek všech stupňů obtížnosti, nádherné přírodní scenerie majestátných Dolomit a v neposlední řadě též příznivé ceny. Více o možnostech lyžování ve Val di Fiemme zde.

Největším, a též nejrozmanitějším, lyžařským střediskem ve Val di Fiemme je Skicenter Latemar. To je k nalezení přímo pod stejnojmenným horským masivem. Po jeho svazích se vinou středně dlouhé sjezdové tratě od městečka Predazzo přes Pampeago až po Obereggen. Většina spádových sjezdovek má červenou barvu a neurazí ani zkušené sjezdaře. Sportovnější úseky jsou pak k nalezení na svazích vrcholu Agnello nad městečkem Pampeago. Další jsou pak k nalezení na Pala di Santa nebo pod lanovkou Absam – Maierl.

Continue Reading

Italská Aprica

Jak do Apriky?

Malebné lyžařské středisko Aprica je jedno z celé řady typicky italských městeček, ležící v severoitalském regionu Lombardie. Aprica je situována v srdci italských Dolomit a tak potěší každého aktivního jedince. A je jedno, jestli se do Itálie vydáte v zimě na lyžování nebo v létě. Městečko leží nedaleko hranice se Švýcarskem. V porovnání s dalšími městečky v Dolomitech je Aprica poměrně mladá. K jejímu založení došlo relativně nedávno, teprve kolem roku 1848.

V současnosti je Aprica malým a vesměs moderním městečkem. Již na první pohled je patrné, že se zaměřuje hlavně na cestovní ruch a sportovní turistiku. Sportovci a aktivní jedinci cestují do Apriky jak v zimě, tak také v průběhu léta. Více informací o lyžování v Aprice je možné najít zde.

Continue Reading

Geologická pásma Slovenska

V důsledku vývoje (způsobené více fázemi vrásnění) vznikla v Karpatech pásmová geologická stavba. Směrem od vnější strany kaspatského oblouku (přibližně od severu na jih) lze vyčlenit geologické pásma, které se odlišují vlastnostmi a víkem hornin:
čelní karpatská předhlubeň, flyšové pásmo, bradlové pásmo, jádrové pohoří, sopečná pohoří, neogénne kotliny.
1. Čelní karpatská předhlubeň: lemuje oblouk karpatských pohoří z vnější strany. Na našem území se nevyskytuje. Má nížinaté území, které budují nezpevněné, nebo slabě zpevněné jíly, písky, štěrky.

2. flyšového pásmo: tvoří rozsáhlé pohoří na severozápadě a severu Slovenska. Začíná Myjavskou pahorkatinou a Bílými Karpaty. Táhne se západně od Váhu přes Kysuce, Oravou poze Tatry na Spiš, Šariš a severní část východního Slovenska. Pohoří budují několik tisíc metrů mocné vrstvy střídajících se pískovců a jílovců, méně slepenců. Pro vodu propustné vrstvy pískovců se střídají a nepropustnými vrstvami jílovců. Proto mají flyšového pohoří nedostačující zásoby podzemních vod. Chudé jsou i na nerostné suroviny. Těží se v nich pouze pískovec, který se používá pro stavební účely.
3. Bradlové pásmo: představuje úzký pruh, který odděluje Vnější flyšové Karpaty od Vnitřních. Začíná při Podbranč na Myjavské pahorkatině. Odtud přechází přes Bílé Karpaty, kde vynikají Vršatské bradla, podél Váhu k Žilině, na Oravu a do Polska. Na naše území se vrací při Dunajci, kde buduje Pieniny. Dále pokračuje přes Hanušovce a Humenné na Ukrajinu. Slíny a vápence bradlového pásma se těží na výrobu cementu.
4. Jaderné pohoří: se rozprostírají ve střední části Západních Karpat. Představují mozaiku pohoří a kotlin od Malých Karpat přes Strážovské vrchy, Liptov, Malou Fatru a Velkou Fatru, Tatry až po Slovenské rudohoří. Základ geologické stavby pohoří jádro-tvoří žuly, granodiority a různé přeměněné horniny (ruly, svory, fylity). Obsahují rudy železa, mědi, antimonu, azbest, magnezit a mastek. Na krystalických jádrech jsou uloženy vrstvy břidlic, pískovců, slínů, vápenců, dolomitů, křemenců. Bohaté zásoby vápence, který se využívá k výrobě cementu, vápna, jako stavební kámen a v hutníctví. Některé části jaderných pohoří byli v paleogénu zalité mořem. V něm se usazovaly slepence, vápence, pískovce a jílovce. Tyto horniny se označují jako centrálnokarpatský paleogén.

5. Sopečné pohoří: se táhnou po obou stranách středního Hronu v oblasti Slovenského středohoří. Tvoří také Matransko-Slánský oblast táhnoucí se od společnosti Burda přes Cerové vrchovinu a Slánské vrchy po Vihorlat. Pohoří budují lávové Andezity, ryolity, dacity a čediče. V puklinách hornin vznikly z horkých vod a pár žilní ložiska rud barevných a vzácných kovů. Křemenné žíly v okolí Kremnice obsahují zlato a antimonit. Andetity a čediče se těží na stavbu silnic a domů.
6. neogenní kotliny: na jižním okraji Karpat se utvořily rozsáhlé kotliny: Vídeňská kotlina (její součástí já Záhorská nížina), Malá dunajská kotlina (její součástí je Podunajská nížina), a Velká dunajská kotlina (její součástí je Východoslovenská nížina). V mořích a jezerech se usazovaly mocné sedimenty štěrků, písků, jílů a sopečných tufitov. Rozkladem drobných mořských živočichů se v nich vytvořily ložiska ropy při Gbelích a plynu při Labe na Záhorské nížině. Při koutech, Handlové, Novákách a Velkém Krtíši se usadili ložiska hnědého uhličitý lignitu. V Solivar u Prešova se vyskytují ložiska soli.