Category Archives: Kultura Umění

Seriózne pamiatky i pikošky na severovýchode Slovenska sú otvorené

24.5.2021 11.22 ⋅ Leave a Comment ⋅

Severovýchod Slovenska – Bardejov, Svidník a ich okolie majú množstvo lákadiel, niektoré seriózne sú zapísané v UNESCO a iné takzvané pikošky, prinášajú úsmev alebo obdiv. Historické pamiatky tak spolu s prírodnými krásami a modernými službami cestovného ruchu ako kúpeľníctvo, wellness, či singletracky, tvoria žiadaný mix lákajúci návštevníkov.

Návštevníci môžu v Bardejove obdivovať Radničné námestie s nádhernými gotickými meštianskymi domami, Bazilikou minor Sv. Egídia, s bývalou Mestskou radnicou – prvou stavbou renesancie na území Slovenska, v ktorej sú expozície Šarišského múzea. Medzi klenoty patrí i stará synagóga v Bardejove a zachované drevené kostoly v okolí. K pikoškám patria: Apartmán cisárovnej Sisi a najstarší skanzen na Slovensku v Bardejovských Kúpeľoch, socha kata na centrálnom námestí, plastika chlapčeka na renesančnej radnici, ktorý vytŕča holý zadok k domu kde býval richtár. Ďalej sú to obranné bašty a ulička Johna Lennona v Bardejove, či taran sovietskeho a nemeckého tanku v Údolí smrti pri Svidníku. Informuje o tom Radomír Jančošek, riaditeľ OOCR ,,ŠARIŠ“–Bardejov.

,,Pandémia koronavírusu a obmedzujúce opatrenia zdecimovali cestovný ruch celoslovensky i v rámci našej OOCR. Pre porovnanie návštevnosť Šarišského múzea v Bardejove dosiahla v roku 2019 až 53 100 návštevníkov. V roku 2020 to bolo už len 33 222

návštevníkov a v roku 2021 – keďže múzeá boli do polovice apríla zatvorené, a návštevníci len teraz začínajú chodiť do múzea, odhadom niekoľko stoviek návštevníkov. Podobne nepriaznivo sa vyvíjala aj návštevnosť na Dukelskom bojisku a pamätníkov na Dukle a vo Svidníku. Od mája sa však všetky múzeá v našom regióne otvorili a dúfame, že sa do jesene priblížime s návštevnosťou k úrovni spred korony. Región severovýchodného Slovenska má čo ponúknuť – od histórie, kultúry, podujatí, športových aktivít, cyklotrás až po relax a kúpeľnú liečbu v Bardejovských Kúpeľoch,“ konštatuje R.Jančošek.

Šarišské múzeum je otvorené v utorok až nedeľu, skanzen každý deň

Šarišské múzeum Bardejov a jeho expozície v Bardejove a Bardejovských Kúpeľoch, sú počas tohtoročnej letnej turistickej sezóny, od 1.mája do 30.septembra, otvorené. Skanzen v Bardejovských Kúpeľoch je prístupný každý deň v týždni, aj v pondelok. Ostatné expozície iba v dňoch utorok až nedeľu, výnimkou sú vopred nahlásené skupinové návštevy. V meste Bardejov sú dve expozície (Historická expozícia – Slobodné kráľovské mesto Bardejov a Expozícia Ikony) situované na historickej budove renesančnej radnice na Radničnom námestí 48. Počas letnej turistickej sezóny (1.5. – 30.9.) sú otvorené v utorok až nedeľu, v čase 8.30 – 12.30, 13.00 – 16.30 hod. S rovnakými otváracími časmi je prístupná aj Prírodovedná expozícia – Príroda severovýchodného Slovenska a jej ochrana na Rhodyho ulici 4 v Bardejove.

Expozície v Bardejovských Kúpeľoch sú vo Vile Rákoci,: Národopisná expozícia je z dôvodu prípravy reinštalácie expozície zatvorená na dobu neurčitú. Ostatné dve sú otvorené a to Expozícia „Bardejovské Kúpele – oáza zdravia a pokoja“ a Lekárenská expozícia Bardejovské Kúpele. Počas letnej turistickej sezóny (1.5. – 30.9.): utorok – nedeľa 10.00 – 12.00, 12.30 – 16.00 hod.

Expozícia Skanzen – Múzeum ľudovej architektúry Bardejovské Kúpele je počas letnej turistickej sezóny otvorená v pondelok  až nedeľu, v čase 10.00 – 12.30, 13.00 – 18.00 hod. Pre vopred nahlásené skupiny sa  môže skanzen sprístupniť, aj v čase od 8.00 hod. do 10.00 hod.

VHM otvorilo múzeum vo Svidníku, aj vyhliadkovú vežu na Dukle

Vojenské historické múzeum Piešťany (www.vhm.sk), od 4. mája 2021 sprístupnilo Centrálnu expozíciu Múzejného oddelenia VHM vo Svidníku. Od 11. mája 2021 je sprístupnená aj Vyhliadková veža na Dukle v katastri obce Vyšný Komárnik, okres Svidník. Vstup do Centrálnej expozície VHM vo Svidníku a Vyhliadkovej veže Dukla je možný v utorok až nedeľu v čase od 9.00 h do 17.00 h. Posledný vstup do Vyhliadkovej veže na Dukle je o 16.30 h. Vstup je umožnený jednotlivcom alebo skupinám s max. 20 osobami.

Dukelské bojisko a pamätníky na Dukle a vo Svidníku sú národné kultúrne pamiatky venované historickým udalostiam, ktoré sa odohrali počas 2. svetovej vojny v oblasti Duklianskeho priesmyku a pamiatke tu padlým vojakom (40 km od Bardejova).

BARDEJOVSKÉ KÚPELE, a.s., ako zdravotnícke zariadenie v súčasnosti poskytujú všetky svoje tradičné služby klientom zdravotných poisťovní za prísnych podmienok dodržiavania opatrení schválených UVZ (Úradom verejného zdravotníctva) SR. Obsadenosť kúpeľov v 1.štrvťroku bola iba na úrovni 17%, v súčasnosti sa blíži k polovici. Bardejovské kúpele sa nachádzajú 5 km od Bardejova a patria k najobľúbenejším a najstarším slovenským kúpeľom.

Bardejovské Kúpele, začali v apríli 2021 prakticky využívať na rehabilitáciu pacientov po covidovej infekcii aj MLS laserovú terapiu v kombinácii s magnetoterapiou. Na Slovensku ide o ojedinelé využitie špecializovaného lasera na tieto účely. V Bardejovských Kúpeľoch  v súčasnosti pomáhajú pacientom, ktorí mali stredne ťažký až ťažký priebeh ochorenia COVID-19. Buď ako samoplatcom, alebo na základe preplatenia pobytu od zdravotných poisťovní. MLS laserovú terapiu, v kombinácii s magnetoterapiou, používajú na postcovidovú liečbu ako jedni z prvých na Slovensku. Okrem toho, už od marca 2021, využívajú na odstránenie nepriaznivých následkov ochorenia vzácne liečivé minerálne vody Herkules a František na individuálne a skupinové inhalácie. Dokážu tak pomôcť pacientom, ktorí mali stredne ťažký až ťažký priebeh ochorenia COVID-19 . Pobyt je vhodný pre tých, ktorí prekonali akútnu fázu ochorenia, ale pretrvávajú u nich následky, ktoré im bránia k navráteniu sa do bežného života.

Ďalšie atrakcie

V okolí Bardejova a kúpeľov je 6 navzájom prepojených cyklotrás, s dĺžkou cca 10 km. Tvoria ich liečivé singletracky – Lekársky, Napoleon, Čerešenka a Herkules, Kyslíková cesta Mihaľov – Bardejov, Kyslíková dráha v Bardejovských Kúpeľoch. K dispozícii sú aj desiatky km značených turistických chodníkov. Obľúbený je aj Lesnícky náučný chodník ČIERNA MLÁKA v Bardejovských Kúpeľoch a tamojší Skanzen – Múzeum ľudovej architektúry. Cieľom výletov je aj agroturistické zariadenie v Stebníckej Hute Slnečný Majer.

Drevené chrámy

Jedinečné kultúrne dedičstvo predstavujú drevené chrámy na severovýchode Slovenska. V okresoch Bardejov, Svidník a Snina a ich širšom okolí sa nachádza spolu 42 týchto cirkevných stavieb postavených z dreva. http://www.drevenechramy.sk.

Viac je na: www.kupele-bj.sk, www.bardejov.sk, www.svidnik.sk,www.visitbardejov.sk

www.dukla1944.com, www.dukladestination.com

Projekty a ich aktivity sú realizované s finančnou podporou Ministerstva dopravy a výstavby Slovenskej republiky.

Posted in: Cestování, Kultura umění, Ostatní, Rady, tipy, Služby ⋅ Tagged: , , , ,

Vychádza slovenské dobrodružné fantasy Linda a kľúč od Andary

20.4.2021 11.13 ⋅ Leave a Comment ⋅

Fantastické dobrodružné fantasy zo Slovenska, ktoré vás zavedie do sveta, v ktorom vládnu iné zákony aj iný čas.

Fantasy literatúra má svojich priaznivcov aj na Slovensku. Úspech, ako aj predaj Szapkowského Zaklínača, Rowlingovej  Harryho Pottera, alebo hrdinov Juraja Červenáka, svedčí o záujme nie len medzi deťmi, ale najmä mladými čitateľmi a rovnako tak dospelými. Žáner dobrodružného fantasy môže od apríla privítať nový prírastok, knihu Tomáša Galierika s názvom Linda a kľúč od Andary. Ak by to situácia dovolila, mohli by sme o nej hovoriť ako o čerstvo vystavenej na pultoch kníhkupectiev. Aspoň tí internetoví ju mali možnosť ponúknuť v predpredaji, s elektronickou knihou vydanou o niečo skôr. Nové slovenské fantasy s neobyčajným príbehom osloví všetky generácie aj napriek tomu, že hlavná postava má len 15 rokov.

Príbeh o Linde, ktorá si otvorí cestu do sveta Andary

Linda má len 15 rokov, keď sa jej život otočí naruby. Vyrastá len s otcom a spolu tak tvoria dvojčlennú rodinu. Mama od nich odišla, keď bola ešte malá. Zostali po nej len osobné veci, fotografie a záhadný kľúč, ktorý nepasuje od žiadneho zámku v dome. Ten jediný zámok, ktorý kľúč otvára, po celý čas vyčkával na tú správnu myšlienku a pohyb a keď sa konečne dočká, Linda už viac nebude len tak obyčajným dievčaťom. Svet, do ktorého sa dostane, je miestom, ktoré by mohlo poznať odpovede. Najmä na otázky, ktoré sa týkajú jej mamy a jej úteku od rodiny. Prečo vôbec utiekla a nenechala ani list na rozlúčku?

Svet Andary len pomaly Linde poodhaľuje pravdu o tom, kým v skutočnosti je. Neznámy svet minimálne poznačený človekom, v ktorom má mimoriadny význam vzťah prírody a človeka, sa jej postupne približuje. Najmä Lindiným príchodom Andara samotná nečakane získava mocnú zbraň. Niekoho, koho môže Andara použiť tam, kam sama nesiaha.

Knižná novinka v predaji

Príbeh o Linde a jej kľúči do Andary je pôvodným slovenským príbehom v ktorom čitatelia nájdu slovenské názvy, aj mnohé slovenské mená. Príbeh ťaží z niektorých dávnych keltských tradícií a hoci prináša nadprirodzené javy, vyhýba sa čarodejníctvu, aké poznáme z iných príbehov. Linda ako hlavná postava, je dospievajúcim dievčaťom, ktoré okolnosti prinútia veľmi rýchlo dospieť. Nemení sa však len Linda, ale aj celá Andara, aj to, ako čitateľ vníma všetok dej. 416 stranový príbeh zahŕňa pomerne krátky časový úsek a predsa nič z toho, čo bude na začiatku, nezostane rovnaké na konci.

Na svoje si príde aj náročný čitateľ. Taký, ktorý siahne po knihe viac ako len raz. Opakované čítanie čitateľovi prinesie o niečo odlišný zážitok. Od legendy v samotnom úvode, až po finálny boj proti zlu, ktoré je ťažké poraziť.

Informácie o knihe:

  • Názov knihy: Linda a kľúč od Andary
  • Autor: Tomáš Galierik
  • Vydavateľ: Maxim
  • ISBN: 978-80-89967-71-1
  • EAN: 9788089967711
  • Rok a mesiac vydania: 2021/04
  • Počet strán: 416
  • Väzba tlačenej knihy: Knihy viazané s tvrdou obálkou
  • Formát v prípade e-knihy: EPUB, MOBI aj ako PDF.
  • Cieľová kategória čitateľa: deti, mládež, aj dospelí
  • Žáner: dobrodružné fantasy

Viac je na: www.andara.sk

Posted in: Kultura umění, Obchod, prodej, Ostatní, Rady, tipy, Zábava ⋅ Tagged: , , ,

7 pikošiek zo severovýchodu Slovenska

27.7.2020 10.43 ⋅ Leave a Comment ⋅

Každá správna turistická destinácia či mesto má okrem serióznych pamiatok aj legendami a zvláštnosťami opradené atrakcie, nazývané aj pikošky. Severovýchod Slovenska – Bardejov a okolie má takýchto pikošiek lákajúcich turistov dostatok. Vybrali sme 7 z nich. Sú to: Apartmán cisárovnej Sisi a najstarší skanzen na Slovensku v Bardejovských Kúpeľoch, socha kata na centrálnom námestí, plastika chlapčeka na renesančnej radnici, ktorý vytŕča holý zadok k domu kde býval richtár, obranné bašty a ulička Johna Lennona v Bardejove a taran sovietskeho a nemeckého tanku v Údolí smrti pri Svidníku.

,,Všetky patria k nafotografovanejším pamiatkam a miestam, ktoré nevynechá žiaden priaznivec tej – ktorej atrakcie. S každou z nich je spojená zaujímavá historka, ktorá ju ozvláštňuje a robí ešte atraktívnejšou. Takéto body záujmu sú lákadlom pre všetkých turistov a pomáhajú zvyšovať celkovú návštevnosť regiónu. Cez pikošky sa k histórii dostanú aj ľudia, ktorí k nej inak nemajú vzťah. Najviac sa však z takýchto neobyčajností tešia deti. Často sa tieto zaujímavosti stanú až synonymom daného miesta,“ vyzdvihol R.Jančošek.

Kráľovský apartmán Sisi

Cisárovná Alžbeta, zvaná Sisi, manželka Františka Jozefa (Franz Jozefa) I v Bardejovských Kúpeľoch strávila tri týždne v roku 1895. Sisi sem prišla ako päťdesiatosemročná 1. júla 1895 a zotrvala tu do 22. júla. Do Bardejova pricestovala vlakom po novovybudovanej železničnej trati a ubytovala sa v hoteli Deák. Liečila si nielen zdravotné problémy, ale aj dušu po úmrtí svojho syna Rudolfa, ktorý krátko predtým tragicky zahynul. V hoteli bol pre cisárovnú vybudovaný špeciálny bočný vchod a bývala v izbe (dnes 218) s krásnym výhľadom na kúpeľný areál. V rovnakom apartmáne sa môžu ubytovať hostia aj dnes. Apartmán Sisi je luxusne zariadený a momentálne je to top ponuka Bardejovských kúpeľov, a.s. Kráľovský apartmán Sisi má obývaciu časť, spálňu, predsienku, samostatné WC, samostatnú kúpeľňu a veľkú terasu. Vybavený je masívnym talianskym štýlovým nábytkom. Na prízemí, vedľa recepcie, je ďalší-tzv. muzeálny apartmán Sisi, vybavený masívnym štýlovým nábytkom podľa vzoru apartmánov v Hofburgu a vyzdobený fotografiami a obrazmi Sisi. Neslúži na pobyt, ale je prístupný aj verejnosti, turistom a neubytovaným klientom. Spomienková slávnosť na počesť cisárovnej Sisi sa nazýva ALŽBETÍNSKY DEŇ, je každoročne jedným z vrcholov kultúrneho leta v Bardejovských kúpeľoch. Uskutoční sa aj tento rok.

apartman-sisi

Dobrovoľne pod katovú sekeru

Medzi najobľúbenejšie a najnavštevovanejšie atrakcie regiónu patrí samotné centrum Bardejova so sochou kata. Bronzová socha kata v životnej veľkosti zatraktívňuje od 4. júla 2016 Radničné námestie historického mesta Bardejov. Socha sa ihneď stala hitom medzi domácimi  i turistami. Socha kata pochádza z reštaurátorskej a sochárskej dielne otca a syna – Martina a Viktora Kutných. Socha kata je vysoká 190 cm a je umiestnená pred bardejovskými dominantami, goticko-renesančnou radnicou a Bazilikou Svätého Egídia. Neďaleko je aj Katov dom, kde kat býval a v kostole mal svoju lavicu.

foto-marek-duleba-bardejovsky-kat

Nová atrakcia Bardejova – socha kata, sa okamžite po osadení stala predmetom záujmu návštevníkov. „Fotografujú sa s ňou jednotlivci i celé zájazdy domácich a zahraničných turistov. Obľúbenou je hlavne póza s hlavou na kláte, pričom si pod sekeru neváhajú kľaknúť pre čo najlepšiu fotografiu mladí i starí turisti,“ vraví R. Jančošek.

Bardejov získal právo meča, výsadu vykonávať popravy, v polovici 14. storočia od uhorského kráľa Ľudovíta I. Veľkého. Mesto Bardejov bolo v stredoveku povestné svojou prísnou spravodlivosťou. Dôkazy o tom poskytuje Kniha rozsudkov uložená v mestskom archíve. Spomína sa tam upálenie za krádež medu a zničenie úľa, či ukrižovanie za krádež v dome richtára. V tých časoch sa v Šariši vravelo: „Od bardejovskej spravodlivosti ochraňuj nás, Bože!“ V Bazilike sv. Egídia sa pri bočnom vchode do svätyne zachovala lavica, v ktorej kat sedával pri bohoslužbách, izolovaný od ostatných mešťanov.

Zachoval sa aj Katov dom z konca 16. storočia. Vo vstupnom renesančnom portáli je umiestnený štít s erbom mesta s iniciálmi CB. Dom bol nielen sídlom mestského kata, ale bola tam i umiestnená väznica s útrpnou komorou. Nachádza sa na Veternej ulici.

Posmievačik na mestskej radnici (https://www.bardejov.sk/turizmus/pamiatky)

Po obvode celej ranorenesančnej radnice v Bardejove sú kamenné plastiky. Nechýbajú ani pod strieškou renesančného arkiera, kde je umiestnená aj najkurióznejšia. Prostrednú figúrku predstavuje chlapec s hlavou medzi nohami a zadočkom otočeným do námestia. O pôvode plastiky sa traduje, že pri stavbe radnice sa stavbári spolu s mestskou radou dohodli na vyplatení určitej sumy. Stavba bola dokončená v dohodnutom termíne, mestská rada však dohodnutú sumu nevyplatila. A tak jeden z majstrov pod rúškom noci na arkier pribudoval plastiku chlapčeka, ktorý holý zadok vytŕča smerom k domu, v ktorom býval richtár.

foto-mare-duleba-posmievacik-na-radnici

Prízemie radnice slúžilo obchodným účelom, na poschodí boli miestnosti slúžiace potrebám mestskej rady a mestskej pokladnice. Na juhozápadnom rohu vonkajšej časti radnice sú zachované dve duté mestské miery, ktorými sa pri predaji meralo obilie a strukoviny. Mestský erb a iniciály vtedajšieho richtára mali garantovať správnosť mier. Na severnej strane pod hodinami je umiestnený erb mesta a na južnom štíte vyniká kamenná plastika rytiera Rolanda, ktorý chránil mestské práva. Radní páni vchádzali do radnice bočným vchodom z arkiera.

Podľa legendy sochu chlapca má vraj na svedomí  taliansky majster Alexius, ktorý začal v roku 1505 radnicu stavať. Na jej výstavbu mal určený čas a nemala chýbať ani socha rytiera Rolanda-symbolu mesta, strážiaceho mestské práva a privilégiá. Radnicu majster dostaval, ale keďže vraj viac času trávil v krčme ako na stavbe, Rolandovu sochu už nestihol spraviť. A tak mu radní páni nevyplatili celú dohodnutú odmenu. Majster sa im zato odvďačil soškou chlapca ukazujúceho holý zadok. Umiestnená je na arkieri, kadiaľ vchádzali do radnice mešťanostovia. Socha rytiera Rolanda je na severnom štíte radnice.

Bardejovské bašty

Obranu každej bašty zabezpečoval príslušný počet občanov, zvyčajne príslušníkov jedného cechu, ktorým velil jeden člen mestskej rady. Ten opatroval aj kľúče od bašty, v ktorej bolo uložené strelivo a zbrane. Podľa archívnych záznamov mesto Bardejov v roku 1536 malo 480 pušiek, 609 mečov, 89 kuší, 390 kopií a 160 halapartní. Počet kanónov nie je známy, vie sa však, že kanoniéri boli najlepšie platenými žoldniermi v meste. Bardejov bol vždy dobre vyzbrojený. V meste pracovalo niekoľko výrobcov zbraní a puškárov. Uhorskí panovníci sa často neváhali obrátiť na mesto s prosbou o zbrane, strelivo i dobrých delostrelcov. Zachoval sa aj súpis zbraní, ktoré mesto v roku 1673 požičalo na obranu Košíc.

FotoMarekDuleba-Hradby2

Hrubá bašta– je jednou z najznámejších. Päťpodlažná bašta s pretiahnutým polkruhovým pôdorysom svojou hmotnosťou vystupuje výrazne do hradobného predpolia. Vybudovaná bola koncom 15. storočia a slúžila ako delová parkanová bašta. Svoje pomenovanie získala podľa hrúbky obvodových múrov, ktorá dosahuje až 3,5 m. Hrubá bašta spolu s objektom zbrojnice bola najúčinnejším a najprogresívnejším prvkom obrany mesta.

Skanzen – Múzeum ľudovej architektúry a Národopisná expozícia v Bardejovských Kúpeľoch (https://www.muzeum.sk/skanzen-muzeum-ludovej-architektury-narodopisna-expozicia-bardejovske-kupele.html)

Skanzen je umiestnený na okraji Bardejovských Kúpeľov ako Múzeum ľudovej architektúry – najstarší skanzen na Slovensku (od roku 1965). Zobrazuje tradičnú dedinu z 19. a prvej polovice 20. storočia. V súčasnosti ju tvorí takmer 30 objektov tradičnej ľudovej architektúry z oblasti horného Šariša a zo severovýchodného Zemplína. Jeho dominantou sú dva gréckokatolícke drevené kostoly prenesené z dediny Zboj a z blízkej obce Mikulášová. Okrem obytných zrubových domov sú v skanzene objekty s technickým zariadením: kováčska vyhňa, sýpka, sušiareň ovocia, studňa a stodoly.

skanzem-bardejovske-kupele

Exponátmi mimoriadnej hodnoty sú:

– vrták na vŕtanie drevených vodovodných rúr hnaný vodným pohonom (z 18. stor. a r. 1932)

– valcha na výrobu súkna – slúžila na spracovanie vlnenej tkaniny do hustého súkna Národopisná expozícia je umiestnená vo vile Rákoczi.

V expozícii z dejín Bardejovských Kúpeľov sú najcennejšími exponátmi: pohár z ktorého pil liečivú vodu ruský cár Alexander, ktorý tu bol na návšteve v roku 1821 a dobové zábery Bardejovských Kúpeľov. Národopisná expozícia prezentuje kroje, domácu výrobu a výrobky ľudových remeselníkov z Horného Šariša. Najcennejšie exponáty národopisnej expozície:

najstarší zachovaný kroj z obce Zlaté z roku 1850 a najstarší včelí úľ na Slovensku z roku 1691.

Ulička Johna Lennona je osobitou pútnickou atrakciou Bardejova

Obrovský záujem a nadšenie medzi fanúšikmi Beatles vyvoláva Ulička Johna Lennona v Bardejove. Ulička a Parčík Johna Lennona v centre Bardejova, spolu s rodinným domom zasväteným pamiatke geniálneho hudobníka, sú dielom nadšenca a aktivistu Pavla Zajaca. Na fasáde jeho rodinného domu sú trojrozmerné grafiky a kované umelecké diela  a v suteréne galéria venovaná Beatles a Johnovi Lennonovi. Už takmer 20 rokov sa tu každý rok 8. decembra koná pietna akcia – Spomienkový koncert pri príležitosti tragickej smrti Johna Lennona. Nemala by chýbať ani tento rok. Ulička Johna Lennona, priľahlý parčík a dom sú dielom miestneho fanúšika Beatles Pavla Zajaca.

FotoMarekDuleba-UličkaJ.Lennona

Taran v  Údolí smrti ( https://www.dukladestination.com/atrakcie-destinacie/udolie-smrti/)

Neďaleko Svidníka, medzi obcami Kapišová, Kružlová a Nižná Písaná, je možné v teréne vidieť rozmiestnenú tankovú techniku znázorňujúcu tankovú rotu v útoku. Symbolizuje ju 8 stredných tankov T-34/85. Táto technika pripomína tankové boje, ktoré sa v tomto priestore odohrali v priebehu Karpatsko-duklianskej operácie v dňoch 25. – 27. októbra 1944. Práve v týchto dňoch sa v oblasti Údolia smrti odohrali najťažšie tankové boje v rámci celej Karpatsko-duklianskej operácie, pričom okrem spomínanej symbolickej tankovej roty v útoku je takmer celé údolie lemované historickou tankovou technikou.

symbol-tankovych-bojov

Všetky exponáty sú pritom vystavované neďaleko cesty, voľne prístupné, aby tak návštevníci mali aj na tomto mieste možnosť vzdať úctu padlým vojakom na Dukle. Vstup do Údolia smrti od Svidníka už z diaľky označuje známy pamätník – tzv. Taran, dva do seba vklinené tanky. Ide o sovietsky stredný tank T-34/85, ktorý je symbolicky na vyššom podstavci s hlavňou namierenou na nižšie postavený nepriateľský nemecký stredný tank Panzerkampfwagen IV.

Viac je na: www.kupele-bj.sk, www.bardejov.sk, www.svidnik.sk , www.visitbardejov.sk

Projekty a ich aktivity sú realizované s finančnou podporou Ministerstva dopravy a výstavby Slovenskej republiky.

Posted in: Cestování, Kultura umění, Ostatní, Rady, tipy ⋅ Tagged: , , , ,

OOCR „ŠARIŠ“ – Bardejov odporúča počas koronakrízy vonkajšie atrakcie

6.5.2020 15.10 ⋅ Leave a Comment ⋅

V rámci uvoľňovania protiepidemiologických opatrení v súvislosti s koronavírusom sú plne prístupné vonkajšie turistické atrakcie aj na severovýchode Slovenska. Oblastná organizácia cestovného ruchu (OOCR) Šariš – Bardejov odporúča všetkým turistom aby to využili na jarnú prechádzku po obnovenom náučnom turistickom chodníku Čierna mláka-Bardejovské Kúpele. Revitalizácia chodníka prebiehala v októbri a decembri minulého roka, keď sa realizovala hlavná časť prác. Na jar boli na trase inštalované netradičné vtáčie búdky a dokončená rozhľadňa a jej okolie na vyhliadke na Hrad Zborov. Informuje o tom riaditeľ OOCR „ŠARIŠ“ – Bardejov Radomír Jančošek.

cesta-na-hrad-zborov

Spoznávanie prírody

,,Veľmi pekné netradičné vtáčie búdky nainštaloval Martin Ceľuch, zo Spoločnosti pre ochranu netopierov na Slovensku. Keďže ide o náučný chodník, ich obsadenie hniezdiacimi vtákmi zvyšuje šancu na ich pozorovanie priamo v prírode. Celková dĺžka chodníka je 4,46 km a je na ňom 18 tematických zastávok. Zastávky na chodníku sú spolu s informačnými panelmi venované mimoprodukčným funkciám lesa. Náučný chodník je zadarmo, celoročný a samoobslužný. Má tri okruhy – Jedľový (1,9 km), mierne náročný Bukový (3,7 km) a náročnejší Javorový (3,9 km). Vhodný je pre rodiny s deťmi, na prechádzky i turistiku. Každý si môže vybrať obtiažnosť trasy podľa svojich schopností. Z rozhliadne, ktorá je súčasťou chodníka, je nádherný výhľad na Zborovský hrad a jeho okolie. Zdatnejší turisti si môžu vyskúšať aj trasu z Bardejovských Kúpeľov priamo až na Zborovský hrad,“ odporúča R.Jančošek.

instalacia-vtacich-budiek

Dodáva, že rozhľadňa je osadená na nových betónových pätkách s rozmermi 600x600x1200 mm a ukotvená oceľovými pásovinami a závitovými tyčami. Rebrík je ukotvený k betónovej pätke aj so zábradlím. Osadené sú aj tri lavičky na upravenej ploche. Je tam aj  informačná tabuľa so smerovými tabuľami ako na pôvodnej veži. Revitalizácia náučného chodníka Čierna si vyžiadala celkové náklady 13 900 eur a financovala ich Krajská organizácia cestovného ruchu Severovýchod Slovenska v spolupráci s OOCR Šariš – Bardejov. Práce realizovala regionálna firma Raspol – RB.

vtacie-budky

Významný ekosystém

,,Slatinné jazierko Čierna mláka je významným ekosystémom, ktorý vznikol v terénnej depresii. Turistický chodník Čierna mláka-Bardejovské Kúpele je majetkom Lesov Slovenskej republiky a je v ich správe. Patrí medzi najvyhľadávanejšie turistické miesta v Bardejovských Kúpeľoch. Na chodníku sú okrem  rozhľadne na Hrad Zborov aj ďalšie atraktívne miesta – kamenná terasovitá vyhliadka na hlavný hrebeň Čergovského pohoria, kaplnka svätého Huberta a príšera vystupujúcu z vôd jazierka pri Zimnej studni. Sú tam aj lavičky na oddych, studničky a zrubové ohnisko,“ konštatoval R.Jančošek.

Doplnil, že v rámci revitalizácie boli opravené zničené a znehodnotené drevené prvky na altánku – ohnisku Kozub Zimná a na vyhliadke na Hrad Zborov. Opravili aj ďalšie lavičky na trase a doplnili informačné a smerové tabule.

vyhliadka-hrad-zborov

Ďalšie vonkajšie atrakcie severovýchodu Slovenska

Bardejov a Bardejovské kúpele majú dostatok vonkajších atrakcií, ktoré sú aj v tomto období prístupné turistom. Patrí k nim areál Bardejovských Kúpeľov s výnimočnou architektúrou a peknou parkovou úpravou. V okolí kúpeľov je množstvo turistických chodníkov a cyklotrás, spolu cca 40 km značených turistických trás a cca 10 km cyklotrás, tzv. liečivých singletrackov. Vo Svidníku je zas lesopark Dukla. V posledných rokoch sa obnovili, či pribudli v nich lavičky, altánky, táboriská na opekanie, náučné chodníky a informačné tabule. V regióne je viacero rozhľadní, ktoré umožňujú atraktívne výhľady po krajine. K najznámejším patrí rozhľadňa na Kamennej hore medzi Bardejovskými Kúpeľmi a Bardejovom, či  rozhľadňa Čierna hora nad mestom Svidník. Neďaleko Svidníka je aj rozhľadňa Rohuľa a rozhľadňa Stavok.“

vyhliadka-zborov-hrad

História UNESCO priťahuje

Skutočným klenotom turistického ruchu  je historické mesto Bardejov zapísané v UNESCO.  Mesto Bardejov sa právom sa hrdí opakovanými prvenstvami v súťaži o Najkrajšie mesto Slovenska. Návštevníci tu môžu aj teraz obdivovať Radničné námestie s nádhernými gotickými meštianskymi domami, Bazilikou minor Sv. Egídia, s bývalou Mestskou radnicou – prvou stavbou renesancie na území Slovenska. Námestie zatraktívňuje aj bronzová socha kata v životnej veľkosti. Medzi klenoty patrí Bardejovské suburbium – Stará synagóga v Bardejove. Stará synagóga bola vyhlásená na národnú kultúrnu pamiatku v roku 1970, mikve a bet hamidraš v roku 2000. V tom istom roku bolo historické jadro mesta Bardejov spolu so židovským suburbiom zapísané na Zoznam svetového kultúrneho a prírodného dedičstva UNESCO.

hrad-zborov-foto-jancosek

V okolí Bardejova je zachovaných 7 gréckokatolíckych a 1 rímskokatolícky drevený kostol: Hervartov, Tročany, Krivé, Kožany, Lukov, Frička, Jedlinka, Mikulášová, Zboj. Obľúbený je aj Skanzen – Múzeum ľudovej architektúry v Bardejovských Kúpeľoch.

K atrakciám severovýchodného Slovenska patrí aj mesto SVIDNÍK, kde kapitolu vojnových dejín dokumentuje Vojenské múzeum vo Svidníku a v priľahlom parku sa nachádza externá expozícia ťažkej vojenskej techniky. S vojnovou históriou súvisí aj Pamätník na Dukle.

Viac je na: www.kupele-bj.sk, www.bardejov.sk, www.svidnik.sk,www.visitbardejov.sk

Projekty a ich aktivity sú realizované s finančnou podporou Ministerstva dopravy a výstavby Slovenskej republiky.

Posted in: Cestování, Kultura umění, Ostatní, Rady, tipy, Zábava ⋅ Tagged: , , , , ,

Night club ve wellness hotelu Alexandria má prvorepublikovou atmosféru

27.6.2018 18.00 ⋅ Leave a Comment ⋅

Jedním z center nočního života v nejnavštěvovanějších moravských lázních v Luhačovicích je vyhlášený Nigh club (noční klub) ve zdejším nejluxusnějším hotelu ALEXANDRIA**** Spa&Wellness. Hlavní budova hotelu má nezaměnitelný prvorepublikový charakter a ve stejném duchu je zařízen a veden i noční klub. Na stěnách klubu jsou fotografie prvorepublikových filmových hvězd. V roce 1939 se v hotelu natáčel film Bílá vrána a o rok později Poznej svého muže. Návštěvník zde má dojem, že se každou chvíli zpoza rohu vynoří Vlasta Burian, Jaroslav Marvan, Oldřich Nový či Adina Mandlová, kteří ho rádi v jeho předválečné zlaté éře navštěvovali. Nebo že každou chvíli zazní věta: „Zavřete oči, odcházím…“.

Komorní prostory klubu s atmosférou 30. let minulého století a kapacitou 85 míst se vždy rychle zaplní. Lázeňští hosté bez ohledu na věk okupují parket až do závěrečné o půlnoci. Vstup je povolen pouze v společensky vhodném oděvu. Neznamená to jen oblek, ale šortky a tričko jsou zde nevítané. Kromě tanečních večerů klub pořádá i večery hudby k poslechu či jiné tematické hudební akce. Na jídelním lístku je i oblíbený tatarský biftek. Prostory nočního klubu se dají využít pro privátní akce nebo i jako separátní meeting room pro pořádání školení, seminářů.

Klub i hotel mají bohatou, zajímavou, ale i pohnutou historii. Postavil ho známý český architekt Alexander Lozovský a daroval ho své manželce jako svatební dar v roce 1939. Na konci druhé světové války ho téměř vyhodili do povětří. Němečtí vojáci již měli v prostorách klubu, hlavně na nosných sloupech, které podpíraly hotel, rozmístěny nálože s trhavinou. Zachránil ho dlouholetý číšník, Vincenc Jančařík, který dosáhl u velitele školicího střediska, které bylo přes válku v hotelu, aby zasáhl.

Za návštěvu rozhodně nestojí pouze vyhlášený Nigh club, pyšnící se atmosférou první republiky, který neodmyslitelně patří k historii a počátkům hotelu, ale celý hotel Alexandria. Hosté v něm najdou původní oblíbenou Francouzskou restauraci s gurmánskými specialitami. Moderní část hotelu je zase reprezentantem současné generace nejmodernějších lázeňských zařízení evropského wellnessu. Zatímco pokoje v historické části jsou laděny ve stylu 30. let minulého století, moderní části zdobí repliky suvenýrů z tažení Alexandra Velikého. Magnetem je volný vstup do wellness centra ve stylu starořímských lázní, který zahrnuje řadu relaxačních procedur.

Hotel Alexandria má několik nej, kvůli kterým se ho vyplatí navštívit. Patří k nim: osobitá architektura, bohatá historie, vynikající kuchyně, vyhlášená Francouzská restaurace, prvorepubliková atmosféra hlavní budovy s historickým nočním klubem, špičkové služby, profesionální personál, návštěvy politických a uměleckých osobností, největší a nejluxusnější wellness centrum v Luhačovicích.

ALEXANDRIA**** Spa&Wellness hotel je vlajkovou lodí akciové společnosti Lázně Luhačovice v oblasti wellness pobytů a jednou z nepřehlédnutelných dominant Luhačovic. Ročně hotel poskytne služby téměř 7000 hostům. Kromě české, rakouské a izraelské klientely využívá jeho služby ročně několik stovek Slováků. V posledních letech zde přivítali kromě prezidenta Miloše Zemana a dalších politiků i takové umělecké osobnosti, jako jsou Jiří Stivín, Miroslav Dvorský, Gabriela Demeterová, Sophia Jaffé, Soňa Valentová, Miloslav Mejzlík, Hana Gregorová, Ondřej Brzobohatý, Dušan Jamrich či Iveta Weissová. O pohodlí návštěvníků se stará 60 zaměstnanců hotelu. Slováci masivněji objevili kouzlo hotelu Alexandria již před více než pěti lety a od té doby jsou mu věrní a přijíždějí na návštěvy opakovaně, zejména na prodloužené víkendy. Vždyť z Bratislavy to mají jen 1,5 hodiny autem.

ALEXANDRIA**** Spa&Wellness hotel pod vedením ředitelky Ing. Miloslavy Fialové pravidelně potvrzuje své výsadní postavení mezi wellness hotely, když získal několik prestižních ocenění v různých soutěžích. Po rekonstrukci v roce 2010 hotel již šestkrát získal prestižní ocenění v soutěži Czech Hotel Awards – Hotel roku v kategorii Wellness&spa ve Zlínském kraji. Meziročně dosahuje nárůsty výkonů, tržeb, obsazenosti pokojů a spokojenosti svých klientů. Na těchto výsledcích se významným způsobem podílí i úroveň gastronomie. Francouzská restaurace, udržující si atmosféru 30. let minulého století, patří k vyhlášeným podnikům nejen ve Zlínském kraji. Výjimečné prostředí uspokojí i náročné milovníky dobrého jídla podávaného v noblesním prostředí. Zároveň nabízí i služby, které se dnes už příliš nevidí. Návštěvník zde může obdivovat původní interiér, který dýchá nevšední elegancí jako v černobílých předválečných filmech. Křišťálové lustry, zrcadla, velkoplošné originální obrazy či interiérové ​​doplňky potažené pravým zlatem, navodí slavnostní atmosféru již při vstupu.

Název Francouzské restaurace je dán způsobem obsluhy, ale zaměření je především na českou kuchyni, místní speciality a původní prvorepublikové recepty. Hlavní, dnes už málo vídanou předností, je návrat k tradičnímu způsobu obsluhy včetně dohotovení pokrmů před hostem, flambování či šámbrování koňaků. Z jídelníčku má největší úspěch flambovaný Chateaubriand s grilovanou zahradní zeleninou a také tradiční flambované palačinky. Jako zakončení menu volí hosté šámbrovaný, čili nad otevřeným ohněm nahřátý, koňak. Velmi oblíbené jsou také pravidelné měsíční gastronomické akce.

Více na: www.HotelAlexandria.cz, www.LazneLuhacovice.cz

Posted in: Cestování, Kultura umění, Služby

LÁZNĚ LUHAČOVICE SLAVÍ 150. VÝROČÍ NAROZENÍ DUŠANA JURKOVIČE

18.6.2018 14.47 ⋅ Leave a Comment ⋅

V roce 2018 si veřejnost připomíná 150. výročí narození nejvýznamnějšího slovenského architekta Dušana Samuela Jurkoviče(nar. 23. srpna 1868 TuráLúka, nyní součást Myjavy – zemřel 21. prosince 1947 v Bratislavě).V Lázních Luhačovice se zachoval nejrozsáhlejší soubor jeho architektonických děl, která přispěla ke světové slávě těchto malebných lázní. Společnost Lázně Luhačovice, a.s. pečuje o odkaz Dušana Jurkoviče. V Luhačovicích spravuje ojedinělý soubor jeho zachovalých staveb, vystavěných během pouhých tří let ve stylu takzvané lidové secese. Všechny jsou kulturními památkami.

Nejen v Luhačovicích se hosté mohou seznámit s Jurkovičovými realizacemi. I okolí poskytuje možnost ocenit jeho tvorbu, ať už je to na Sv. Hostýně (Křížová cesta), v Rožnově pod Radhoštěm (rozhledna), na Pustevnách (Libušín, Maměnka), v Brně (Jurkovičova vila). Na slovenské straně hranic je to na bradle mohyla M. R. Štefánika a v Skalici Slovenský dům.

Dušana Samuela Jurkoviče řadíme mezi významné osobnosti evropské moderní architektury. V architektově životě sehrály důležitou roli luhačovické lázně a období budování moderních luhačovických lázní v prvních letech 20. století je s jeho jménem nerozlučně spojeno. Architekt Dušan Samo Jurkovič (1868–1947) patří k významným osobnostem evropské architektury. Narodil se v TuréLúce u Myjavy a dětství strávil v atmosféře slovenského obrozeneckého hnutí v Brezové pod Bradlom. V evangelické rodině Jurkovičových i v širokém příbuzenstvu byl již v 19. století pěstován úzký vztah k české kultuře. Jurkovič studoval stavitelství na Státní uměleckoprůmyslové škole ve Vídni a poté nastoupil do praxe.

V devadesátých letech působil ve Vsetíně u stavitele Michala Urbánka, poté se přestěhoval do Brna, kde se zapojil do českého kulturního a společenského života, kde v okruhu Klubu přátel umění vznikla myšlenka na vytvoření slovanského kulturního střediska v Luhačovicích. Na Moravě prožil Jurkovič více než 30 let svého života. Pro jeho další tvorbu byla rozhodující účast na přípravě Národopisné výstavy českoslovanské v roce 1895, kde zrealizoval valašskou osadu. V rámci příprav na výstavu se v terénu důkladně seznámil s lidovou architekturou a s tradičními konstrukčními postupy. Tyto znalosti využil poté při realizaci souboru romantických staveb slovanských útulků Pusteven na Radhošti.

Od počátku 20. století začal Jurkovič volněji nakládat s lidovými motivy i se secesním tvaroslovím, kterými se ve své tvorbě inspiroval, stejně jako evropskou modernou. Charakter svých staveb podtrhoval barevností. Z jeho dalších realizací jsou nejvýznamnější práce pro brněnský spolek Vesna, stavba letoviska na Rezku, vlastní vila v Brně – Žabovřeskách, kapličky Křížové cesty na Hostýně a další.

Na území Slovenska a Haliče je to Spolkový dům ve Skalici a urbanistické projekty a návrhy vojenských hřbitovů a památníků. Luhačovické působení na počátku století bylo pro něj důležitou životní etapou. V letech 1902 až 1907 zde postavil čtrnáct staveb, z nichž osm se dochovalo dodnes. V prvním roce působení v Luhačovicích se Dušan Jurkovič zhostil přestavby Janova (dnes Jurkovičova) domu a Chaloupky, poblíž postavil pavilon Mlékárny. Jestřabskýmlýn přestavěl na Vodoléčebné lázně s přilehlými Říčními a slunečními lázněmi. Během druhého roku vyrostly v lázních novostavby Jestřabí, Inhalatoria, Hudebního pavilonu, Lázeňské restaurace, přístavba verandy u Lázeňského hotelu a Hospodářský dvůr. K nim přibyly postupně soukromé stavby Vlastimila, Valaška a v roce 1906 Slovenská búda. Jurkovičova spolupráce s lázeňskou akciovou společností v letech 1902–1903 byla limitována nedostatkem finančních prostředků a časovým tlakem. Jurkovičovi se přesto podařilo vybudovat v Luhačovicích lázeňský komplex mimořádné kvality.

Zdroj: Blanka Petráková, Petr Všetečka, Věra Kučová

Bližší informace na www.lazneluhacovice.cz

 

Posted in: Cestování, Kultura umění

Zrození bižuterie v Čechách

31.10.2016 12.45 ⋅

Již ve středověku byly na území dnešních Čech vyráběny takzvané pateříky –  barevné růžencové korálky.

 

Bižuterií nazýváme, galanterii či jiné ozdobné předměty a oděvní doplňky vyráběné z kovů, skla a ostatních materiálů (kůže, dřevo, suché plody, různé syntetické materiály). Bižuterie je imitací šperků vyráběných z drahých kovů a drahokamů. Podle základního použitého materiálu se bižuterie dělí na bižuterii skleněnou, bižuterii kovovou a bižuterii plastovou.

Až počátkem 18. století se v Turnově podařilo podle benátského vzoru utavit sklo vhodné na výroby skleněných korálků imitujících drahokamy. Postupně se výroba přesunula na Jablonecko do oblasti Jizerských hor. Důvodem byl dostatek dřeva pro tavení skla, levná pracovní síla a blízkost obchodních cest.

Nejdůležitějším polotovarem pro výrobu skleněných korálků a perliček jsou skleněné tyče a trubice různých průměrů vyráběné tažením z olovnatého nebo bezolovnatého skla. Ze skleněných tyčinek jsou vyráběny ručně perle a další sklenění produkty vinuté nad kahanem. Také se z nich vyrábí speciální bižuterní kameny. Ze skleněných trubiček se sekají perličky a foukají duté perle.

Jedním z předních dodavatelů všeho potřebného k výrobě bižuterie a ozdob z korálků je společnost Beads 4U s.r.o. z Jablonce nad Nisou. Společnost Beads 4U má ve své nabídce velice široký sortiment korálků a materiálu na korálkování od českých výrobců i od výrobců z Japonska a z Číny.

http://www.beads4u.cz/cz/o-nas/

http://www.beads4u.cz/cz/kontakt/clanky/

http://www.beads4u.cz/cz/kontakt/clanky/zrozeni-bizuterie-v-cechach/

Posted in: Kultura umění ⋅ Tagged: , ,

Slovenští novináři počtvrté na Dnech slovenské kultury v Luhačovicích

13.9.2016 8.25 ⋅

Lázně Luhačovice, a. s., si dlouhodobě udržují pozici Slováky nejnavštěvovanějších českých lázní. Ročně v nich stráví léčebné a wellness pobyty přibližně 2000 slovenských klientů. Slováci tak tvoří více než polovinu zahraničních návštěvníků i když počtem přenocování vedou stále Rakušané. Do největších moravských lázní lákají slovenskou klientelu jedinečné minerální vody na čele s Vincentkou, stavby nejvýznamnějšího slovenského architekta Dušana Jurkoviče, kulturní a společenské akce, ochotný a milý personál a špičkové lázeňské a wellness služby. Informoval o tom Ing. Jiří Dědek, MBA, výkonný ředitel Lázní Luhačovice.

 

„Zatímco dobré lázeňské a wellness služby dnes klienti najdou už i v jiných lázních, ostatní lákadla jsou více či méně doménou Luhačovic. Každopádně Luhačovice mají nezaměnitelný genius loci (duch místa). Pro Slováky jsou suverénně nejnavštěvovanějšími českými lázněmi, s bohatou tradicí česko-slovenské vzájemnosti. Navíc sem mají velmi blízko – od hranic je to jen 25 km. I během letošního září připravila akciová společnost Lázně Luhačovice (od 7. 9. do 10. 9.) již 4. ročník Dnů slovenské kultury, které jsou jedním z vrcholů kulturního léta. Během několika dní se zde představili umělci ze Slovenska –bratislavský Folklorní soubor Karpaty a swingová hudba Fats Jazz Band. Tradičně se jich zúčastnila i početná skupina slovenských novinářů,“ konstatoval J. Dědek.

LL-ottovka

Dodal, že největším lákadlem pro Slováky je soubor Jurkovičových staveb – Jurkovičův dům, Vila Chaloupka, Vila Jestřabí, Vodoléčebné lázně, Říční a sluneční lázně a Hudební pavilon. Lázně Luhačovice se o tyto architektonické skvosty starají a udržují tak Jurkovičův odkaz. Nejvýznamnější Jurkovičovou realizací v Luhačovicích je Jurkovičův dům. Stavby Dušana Jurkoviče vytvořené pro Luhačovice během pouhých tří let spojují motivy regionální karpatské lidové tvorby s dekorativními principy secese. Architektura lázní koresponduje i s vrcholícím emancipačním hnutím středoevropských slovanských národů, usilujících o sebeidentifikaci, mimo jiné prostřednictvím lidové kultury. Touto syntézou se Lázně Luhačovice liší od řady významných evropských lázní, jejichž architektonický výraz je více či méně unifikovaný, kosmopolitní, vycházející z římské klasické tradice.

 

Mnoho lidí ani netuší, že příchod a působení Dušana Jurkoviče v Luhačovicích souvisí s tím, že počátkem 20. století čeští a slovanští buditelé hledali protipól Karlových Varů, kde se setkávaly společenské špičky německých zemí v německém salonu. Myšlenka vytvořit protipól a tradici setkávání se Slovanů v Luhačovicích v slovanském salonu, stála u pozvání Jurkoviče do Luhačovic.

 

„S tím koresponduje i tradice setkávání se a podpory česko-slovenské vzájemnosti. Letos se v Luhačovicích konal v pořadí již čtvrtý ročník Dnů slovenské kultury, které navazují na tradici Československých porad, které probíhaly v Luhačovicích v letech 1908 – 1938. V Luhačovicích působily počátkem minulého století tři výrazné osobnosti pocházející ze Slovenska, které spojoval kromě přátelství i vřelý vztah ke zdejším lázním. Byli jimi architekt Dušan Samuel Jurkovič, jehož krásné stavby zdobí lázně až do současnosti, národní buditel, lázeňský lékař a iniciátor setkání Čechů a Slováků MUDr. Pavel Blaho a správce Cyril Holuby, který založil v Luhačovicích místní odbočku spolku českoslovanské jednoty. Na konci dvacátých let minulého století, v době, kdy většina lázeňských měst na západě Čech byla prakticky v cizích rukou, zdobily moravskoslovenské pomezí nepřehlédnutelné lázně, které vlastnili Češi, a které se staly i místem setkávání Čechů a Slováků,“ vysvětlil J. Dědek.

LL-Jurkovicovdom-masaz

Nejnavštěvovanějším zařízením pro Slováky je v Luhačovicích ALEXANDRIA **** Spa & Wellness hotel, jehož služby využívá téměř polovina slovenské klienty. Velmi oblíbený je i další čtyřhvězdičkový hotel Jurkovičův dům. K nejoblíbenějším pobytům se řadí prodloužené wellness víkendy, relaxační pobyty, týdenní pro seniory, ale i klasické léčebné pobyty. Slováky oslovuje, vedle historie, i geografická blízkost, když do Luhačovic mají mnozí blíže než do slovenských lázní. Luhačovice jsou po silnici vzdáleny pouhých 25 km od hraničního přechodu Drietoma – Starý Hrozenkov, 54 km od Trenčína a 165 km od Bratislavy. Ubytování a služby uspokojí jak milovníky luxusu, tak i klienty upřednostňující cenově dostupný standard. V neposlední řadě je pro ně lákadlem jedinečnost a vzácnost luhačovických minerálních vod.

 

Na území Lázní Luhačovice se v současnosti nachází 13 pramenů, z toho se akciová společnost Lázně Luhačovice stará o 10 z nich. Nejznámější jsou Vincentka, Ottovka, Aloiska a pramen Dr. Šťastný. Jména pocházejí zejména od členů šlechtického rodu Serenyiů, předchozích majitelů panství, na jejichž pozemcích se prameny nacházely. Systematické využívání minerálních pramenů na léčebné účely má více než 300 letou tradici. Lázeňská léčba v Luhačovicích je založena na využití přírodních léčivých zdrojů v kombinaci s nejmodernějšími léčebnými a rehabilitačními metodami. Při lázeňské léčbě se minerální vody používají na pitné kúry, inhalace a přírodní minerální koupele.

 

V Lázních Luhačovice se u dospělých léčí onemocnění dýchacího ústrojí, poruch pohybového aparátu, trávicího ústrojí, látkové výměny (cukrovka), nemocí oběhového ústrojí, onkologická onemocnění, nervová onemocnění a nemoci pohybového aparátu. U dětí se léčí nemoci dýchacího ústrojí, obezita, nemoci zažívacího ústrojí a také kožní a onkologická onemocnění. Celkem je možné poskytnout cca 60 procedur různého typu. Návštěvníci si vychutnávají v Luhačovicích nejen tradiční lázeňské a relaxační služby, ale jezdí sem i za nezapomenutelnými kulturními zážitky.

 

Více informací je na www.LazneLuhacovice.cz  a www.HotelAlexandria.cz

 

Posted in: Cestování, Kultura umění ⋅ Tagged: , , , ,

Historie skleněných korálků

3.8.2016 12.31 ⋅

Různé ozdoby včetně korálků z různých materiálů si vyráběli již lidé v době kamenné. Technika výroby korálků a ozdob z nich se zdokonalovala s vývojem lidstva. S rozvojem civilizací narůstal také obchod s korálky.

 

K výrobě korálků lidé nejprve využívali různá semínka, kosti a drápy zvířat, kamínky a lastury. Materiál využívaný k výrobě korálků se neustále rozšiřoval a technika jejich výroby se stále zdokonalovala.

První sériově vytvářené korálky byly vyráběny z fajánsu, který je považován za předchůdce skla.

Fajáns je směs křemenného písku a vápence, který se zpracovával při vysokých teplotách a byl barven oxidem měďnatým či lazuritem. První skleněné korálky byly vyrobeny pravděpodobně na území dnešní Indie někdy okolo roku 1700 let před naším letopočtem. V indickém Arikamedu řemeslníci zhruba 200 let před naším letopočtem vynalezli výrobu korálků tzv. metodou tahem. Jednalo se o manufakturní výrobu skleněných korálků metodou, která je v některých oblastech Indie využívána dodnes.

Největší rozmach výroby skleněných korálků byl zaznamenán po roce 1400 našeho letopočtu v Benátkách. Benátčané v krátké době ovládli trh se skleněnými korálky. Díky velkému množství tvarů a barev a zejména díky snadné výrobě a neutuchající poptávce výroba korálků přinášela obrovské finanční zisky. Korálky se staly jedním z nejdůležitějších vývozních artiklů do Nového světa.

Skleněné korálky byly a stále jsou velice oblíbeným prvkem při výrobě osobních ozdob a zdobení oblečení lidí po celém světě.

Výroba skleněných korálků v Čechách se rozvíjela zejména v příhraničních horách, kde byl dostatek dřeva pro sklářské pece. Tradice výroby korálků a bižuterie se v Čechách – zejména na Jablonecku uchovala do současnosti. Rozšířila se také výroba návlekových materiálů a bižuterních komponentů.

Jedním z předních dodavatelů všeho potřebného k výrobě bižuterie a ozdob z korálků je společnost Beads 4U s.r.o. z Jablonce nad Nisou. Společnost Beads 4U má ve své nabídce velice široký sortiment korálků a materiálu na korálkování od českých výrobců i od výrobců z Japonska a z Číny.

http://www.beads4u.cz/nabidka-kategorie/koralky/sklenene/?kategorieId=186

http://www.beads4u.cz/cz/kontakt/clanky/

http://www.beads4u.cz/cz/kontakt/clanky/historie-koralku/

Posted in: Kultura umění ⋅ Tagged: , ,

Natáčení Četníků z Luhačovic opět v lázních, tentokrát naposled

22.7.2016 11.01 ⋅

Luhačovice okouzlují filmaře svoji noblesou

 

Již naposled se tento týden přímo v Luhačovicích objevil štáb dobového seriálu Četníci z Luhačovic, který bude mít 12 dílů a do vysílání České televize v roce 2017 ho připravuje brněnské studio. To, že si tvůrci pro natáčení vybrali právě Luhačovice svědčí o tom, že jsou nejen populární léčebnou destinací, oblíbeným cílem jednodenní turistiky, relaxačních víkendových či wellness pobytů, ale s oblibou je vyhledávají právě filmaři pro zachovalou architekturu i atraktivní atmosféru s prvně republikovou noblesou.

 

V novém seriálu přichází na četnickou stanici malého lázeňského městečka ústřední dvojice mladých strážců zákona v podání Martina Donutila a Roberta Hájka. Děj se odehrává v období vznikající první republiky. Každá ze dvanácti epizod nabídne dva uzavřené kriminální případy. Na větším prostoru se zároveň rozvíjí příběhové linky táhnoucí se celým seriálem. Jednotlivé případy vychází ze zločinů, příznačných pro překotnou a v mnohém drsnou dobu po první světové válce, pro niž byla typická chudoba a dramatické osudy ovlivněné válečným konfliktem. Je to výpravný dobový seriál plný akčních scén a napětí. Účinkuje v něm spousta herců, ale i stovky komparsistů, při natáčení se střídají různá prostředí. Kromě představitelů ústřední dvojice mladých četníků v podání Roberta Hájka a Martina Donutila se před kameru postaví rakouský četnický veterán, kterého hraje Pavel Zedníček, velitelé stanice Jiří Langmajer, Karel Dobrý a Robert Jašków, dále Pavla Tomicová jako četnická hospodyně, která se snaží výhodně provdat dceru Ivanu Korolovou, Vica Kerekes v roli protřelé Vaňkové, jež se nečekaně stane majitelkou luhačovického šantánu. V seriálu se představí také například Jan Vlasák v roli majitele pily nebo Alena Mihulová jako andělíčkářka. V seriálu dále hrají Dana Morávková, Zdena Herfortová, Lukáš Vaculík, Arnošt Goldflam a další herci. Přestože se děj odehrává v okrsku luhačovických lázní, zdaleka se nenatáčí jen v tomto malebném městě, ale na mnoha místech jižní Moravy, Vysočiny, ale také třeba v Praze.

Štáb natáčel v Lázních Luhačovice několikrát. Už v loňském roce mohli návštěvníci lázní narazit na kolonádě, před hotelem Bedřicha Smetany nebo v blízkosti Lázeňského náměstí na četníky v uniformách. Na seriálu se podílejí tři režiséři: Biser A. Arichtev, Dan Wlodarczyk a Petr Bebjak.

Společně s natáčením dalších dílů seriálu Četníci z Luhačovic se na začátku letošního května živě z lázní vysílal také pořad Dobré ráno s Českou televizí. Studio bylo umístěno přímo v hale Vincentky, za níž lázeňskou atmosféru dokresloval Jurkovičův dům. Ranní dávka dobré nálady v podobě zajímavých hostů, informací a hudby se nesla v duchu připravovaného dobového seriálu. Mluvilo se také o lázeňství, místních pramenech, architektuře nebo historii největších moravských lázní. Díky desítkám osob v kostýmech byla iluze dvacátých let minulého století dokonalá.

 

Více informací je na www.lazneluhacovice.cz , www.HotelAlexandria.cz

 

 

Posted in: Kultura umění