Author Archives: Proholding

Rámování obrazů – řemeslo i estetika

Obrazy jsou velmi oblíbeným dekorativním prvkem interiérů a rámy hrají při jejich výběru důležitou roli. Rám dělá obraz obrazem a jeho výběru by měla být věnována náležitá pozornost, aby byl dojem z obrazu působivý. Jak tedy rám vybírat a co všechno je potřeba při výběru rámu a rámování obrazů vzít v úvahu?

Jak vybrat rám k obrazu

V prvé řadě je důležité, aby rám ladil s obrazem samotným a při výběru rámu je tedy nutno zohlednit námět obrazu a jeho barevnost.

Rám by měl také ladit s interiérem, aby v dané místnosti nepůsobil nevkusně a rušivě a stylově se hodit k dalším obrazům, dekorativním prvkům v místnosti a hlavnímu barevnému tónu místnosti

Velmi důležité jsou zejména rozměry místnosti i velikost stěny, na které bude obraz viset. Rám je tedy nutno sladit nejen s obrazem samotným, ale i s okolním prostorem. Celkový dojem z obrazu je tedy zcela jiný v malé místnosti než ve velkém a prostorném pokoji.

I velmi malé obrazy jakou jsou například drobné dekorace, známky a pohlednice mohou být umístěny do mnohem většího rámu, pokud s nimi ladí a zároveň se hodí i k velikosti a vybavení místnosti. Umístění obrazu na největší stěnu v místnosti není vždy tou nejlepší volbou, o celkovém dojmu rozhodují také nábytek, dveře, okna a jakém směru do místnosti dopadá světlo.

Kam obraz pověsit?

Nejčastěji jsou obrazy pověšeny na zdi, ale je možno je samozřejmě umístit na stůl nebo opřít o nábytek či jiné dekorativní prvky v místnosti. V tomto případě musí být velikost rámu samozřejmě přizpůsobena velikosti nábytku, který je v blízkosti obrazu.  Odpovídající velikost rámu hraje v tomto případě důležitou roli, příliš velký či příliš malý rám mohou působit rušivě. Příliš velké obrazy zatlačí do pozadí okolní dekorativní prvky, příliš malé obrazy zase v místnosti zaniknou a nebude jim věnována žádná pozornost.

Z jakého materiálu má být rám?

Mezi nejčastěji používané materiály pro výrobu rámů patří dřevo a kov, povrch obrazu je pak obvykle chráněn sklem. To se však nehodí do dětských pokojů, kde je obvykle nahrazováno laminací, která se velmi snadno udržuje a navíc i chrání obraz před škodlivým UV zářením.

Kovové rámy mají lesklou i matnou úpravu povrchu a působí elegantně, dávají vyniknout zejména fotografiím.

Dřevěné rámy jsou nejčastěji vyráběny ze smrkového a borovicového dřeva, které se pak povrchově upravují dýhami nebo lakováním, neobvyklé není ani použití surového dřeva, které časem získá patinu.  Používají se i dřevěné rámy s historickými frézovanými nebo ručně provedenými vzory a rámy pozlacené.

Vybrat vhodný rám k obrazu není tak jednoduché, jak se může zdát. Je vhodné přenechat rámování obrazů odborníkům a nechat si vyrobit na zakázku rám, který bude s obrazem ladit.

Jak zabezpečit střežení a ochranu objektů

Efektivní zabezpečení objektu a ochrana majetku patří mezi nejdůležitější úkoly, se kterými se musí jejich majitelé vypořádat. Hlavním cílem zabezpečení objektů je nejen omezení rizika vzniku majetkových škod, ale také ochrana osob, které se v těchto objektech nacházejí. Toto zabezpečení je obvykle zajišťováno fyzickou ostrahou v kombinaci s mechanickými a elektro nickými zabezpečovacími systémy.

Fyzická ostraha

Fyzická ostraha se provádí na základě analýzy zkoumaného objektu a charakteru majetku. Na základě získaných informací se vypracuje bezpečnostní projekt fyzické ochrany, který obsahuje specifikaci ostrahy objektu a zahrnuje také bezpečnostní rizika zabezpečení a možnosti jejich řešení.

Technická ochrana budov a objektů zahrnuje mechanické zábranné systémy, které zabraňují vniknutí osob do prostoru a elektronické zabezpečovací systémy, s jejichž pomocí je neoprávněné narušení střeženého objektu nebo prostoru opticky a akusticky signalizováno.

Mechanické zábranné systémy

Mechanické zábranné systémy, ke kterým se řadí zejména bezpečnostní dveře, zámky a další prvky patří mezi klasické bezpečnostní ochranné prostředky. Tyto ochranné prvky nejsou schopny chráněné objekty samy o sobě beze zbytku zabezpečit, ale pouze narušení zpomalit.

Elektronické zabezpečovací systémy

Elektronické zabezpečovací systémytvoří obvykle kombinace ústředny a elektronických komponent, jako jsou různé detektory, elektrické ploty, infračervené závory, detektory pohybu nebo tříštění skla. Ochrana předmětů pak využívá detektorů tlaku, otřesu, síly a dalších. K významným doplňujícím prostředkům tohoto druhu zabezpečení patří elektrické požární systémy, kamerové systémy (CCTV), systémy ke kontrole vstupů osob a speciální zařízení na ochranu perimetru.

Perimetrická ochrana

Perimetrická ochrana hraje důležitou roli při ochraně venkovních prostor a střežení přístupových cest, plotů, hranic pozemků a skladových ploch. Účelem perimetrické ochrany je optimální kontrola celého chráněného prostoru a včasné rozeznání a zachycení potencionálního narušitele.

Díky detekci pokusu o narušení chráněného prostoru je pak možné zvolit přiměřený zásah, například povolat ostrahu nebo aktivovat akustickou či světelnou signalizaci. Na trhu je rozsáhlý sortiment venkovních zabezpečovacích prvků, jedním z nich je bezdrátový perimetr, dále se sem řadí IR závory, plotové detekční systémy, zemní detekční kabely, detektory magnetických anomálií, optické kabely nebo kombinované detektory s použitím CCTV.

Vhodnost použití bezpečnostních prvků závisí na konkrétních podmínkách a požadavcích. Žádný z výše uvedených prvků ochrany nemůže zabránit narušení střeženého prostoru, z hlediska zajištění bezpečnosti by měly být jednotlivé bezpečnostní prvky kombinovány s ostatními druhy ochrany a vzájemně se s nimi doplňovat.

Jak změnit vzhled kuchyně

Výměna nábytkových dvířek v kuchyni je rychlá a také nejlevnější cesta, jak změnit vzhled celé kuchyně. Rozhodnutí o tom, jestli stačí v kuchyni vyměnit nábytková dvířka nebo je vhodnější vyměnit celou kuchyňskou linku, závisí na tom, jak stará kuchyně je a v jakém stavu se nachází.

Pokud je kuchyňské jádro v solidním zachovalém stavu, pak je výměna nábytkových dvířek tím nejjednodušším způsobem, jak změnit estetický vzhled kuchyně. Je-li kuchyně zastaralá a chtěli byste v kuchyni využívat nejnovější technologické vymoženosti, pak je nejlepším řešením provést celkovou rekonstrukci kuchyně.

Důležité je důkladně kuchyňskou linku prohlédnout a zjistit, jestli je na stávající nábytek vůbec možné nová nábytková dvířka umístit. Pokud jde o volbu materiálů, není nutné do staré kuchyně umísťovat drahé materiály, jako jsou masivy nebo dýhy, ale volba umělých dekorů potažených fólií plně uspokojí i náročné estetické požadavky. I kvalita a zpracování těchto umělých materiálů se v poslední době zlepšily a často není možné je rozeznat od přírodních materiálů.

Montáž nábytkových dvířek

Montáž nových nábytkových dvířek je jednoduchá. Nejdříve se odmontují stará nábytková dvířka a čela zásuvek. Elektrický šroubovák přijde velmi vhod, i v malé kuchyni je pantů a dalšího kování obvykle dost a jejich demontáž je zdlouhavá. Výměna pantů není obvykle zcela nutná, modernější panty však mají oproti starým různé výhody, např. tlumení při dovírání, což je velmi praktické. Některé modely jsou opatřeny vestavěnou brzdou a ve specializovaných obchodech lze zakoupit další různá provedení pantů, takže se vyplatí věnovat výběrů pantů pozornost.

Každé křídlo dvířek a skříň je nutné dobře proměřit a najít místo pro přesné umístění pantů. Díry pro panty jsou obvykle u nových dvířek již předvrtány. Po namontování pantů je pak možné nábytková dvířka nasadit do kuchyňské linky. Tento poslední krok je jednoduchý a nezabere mnoho času, takže celková montáž by neměla trvat déle než pár hodin. Moderní panty umožňují i jemné seřízení tak, aby dvířka kuchyňské linky pěkně zařezávala.

Výběr nábytkových dvířek

Nábytková dvířka s povrchovou úpravou fólie jsou velmi praktická a v praxi se dobře osvědčila. Jsou snadno omyvatelná, nejsou na nich vidět otisky prstů, dobře odolávají i vyšším teplotám a běžnému mechanickému poškození. Na trhu je možnost vybírat z velkého množství nábytkových dvířek a zvolit takový typ, který bude odpovídat stylu kuchyně i Vašemu vkusu. Totéž platí i pro pracovní desky do kuchyně. Při výběru dvířek je možné volit z nepřeberného množství povrchových dekorů fólií, např. dřevo, lesk, patina a mnoha variant frézování, které dokáže dát povrchu nábytkových dvířek atraktivní vzhled.

Odpovědi na nejčastější otázky ohledně zdraví vašich zubů – 2. část

Zubní hygiena je zásadní pro zdravé a krásné zuby, které jsou v dnešní době jakousi naší vizitkou. Už proto je toto téma tolik diskutované. Co je a co není pro zuby ideální? Odpověď na nejčastější otázky ohledně péče o zuby a ústa.

Co způsobuje citlivost zubů?

Citlivost nastává v případě, že je odhalena zubovina v oblasti zubních krčků čímž se otevřou kanálky, kde se nacházejí nervy. K obnažení krčků může dojít v důsledku ustupujících dásní nebo opotřebení skloviny. Citlivost zubů se projevuje jako velmi nepříjemná bolest při požití teplého nebo studeného. Aby nedošlo k obnažení zubních krčků, je třeba čistit zuby opatrně a vyhýbat se kyselým potravinám a nápojům. Citrusové plody, šťávy, vína a limonády nevyjímaje.

Je bělení zubů a používání bělících produktů zdravé?

Z velké části ano. Záleží ovšem na způsobu bělení. Bělení pomocí různých abrazivních prostředků může způsobit dočasnou citlivost zubů. Ohledně vhodného bělení zubů je třeba se poradit se svým zubním lékařem. Skvrny od kávy, vína nebo čaje pomůže odstranit bělící zubní pasta běžně dostupná v lékárně.

Jaké potraviny oslabují zuby?

Sem patří zcela určitě cukr. Ten totiž živí bakterie, které se pak rychleji rozmnožují, čímž vzniká zubní plak. Kyselé nápoje a potraviny také nejsou pro zuby ideální. Samozřejmě zde platí všeho s mírou. Pokud se bez sladkostí neobejdete, snažte se ho jíst méně často. Nezáleží ani tak v jakých dávkách sladkosti sníte, ale lépe jednou sníst více sladkostí než každý den jen trochu. Řešením je pak samozřejmě vyčištění zubů po každém jídle, vypláchnutí úst vodou, která pomáhá neutralizovat kyselost a uvolnit nečistoty nebo žvýkat žvýkačku bez cukru, která pomáhá produkovat sliny, které mají antibakteriální účinky.

Jak si správně čistit zuby?

Pravidlo je dvakrát denně po dobu tří minut. Kartáček by měl mít měkké štětinky, aby nedocházelo k obrušování zubní skloviny. Větší mezery v zubech, kde se zachycují zbytky jídla a tvoří se tak plak, vyčistíme pomocí mezizubního kartáčku nebo dentální nitě. Jako vhodný doplněk je i ústní voda, která se taktéž dostane všude a vyčistí i jazyk.

Jak vybírat zahradní traktor

Pokud máte zahradu nebo větší plochu kolem domu a zvažujete nákup zahradního traktoru, který by Vám ulehčil práci, měli byste při rozhodování vzít v úvahu několik důležitých faktorů, abyste pak byli schopni zakoupený stroj plně využít.

Především je důležité zvážit, jak velký a členitý je pozemek, na kterém budete pracovat. Každý pozemek má totiž odlišný charakter a nezvolíte-li vhodný přístroj, může se stát, že nebudete schopni plánované práce vůbec provést nebo jen s velkými obtížemi a zdlouhavě. Zejména členitost terénu a případné překážky, jako jsou například stromy a keře, hrají při výběru vhodného stroje důležitou roli.

Velikost plochy

Rozhodujícím hlediskem při výběru techniky je velikost plochy, kterou budeme obdělávat a také jaké typ prací budeme provádět. Pro plochy větší než 1500 m2 je vhodné zakoupit zahradní traktor, se kterým se pracuje snadněji, rychleji a pohodlněji než se sekačkou na trávu. Pro koupi zahradního traktoru hovoří i zdravotní hledisko, se sekačkou na trávu je nutno při sečení chodit, což může být pro fyzicky nepříliš zdatné jedince velmi namáhavé. Navíc trpí chůzí po nerovné zahradě klouby kotníků a vlivem vibrací i zápěstí a klouby loktů.

Povaha a členitost terénu

Nezanedbatelným faktorem při výběru zahradního traktoru je také povaha a členitost terénu. Pokud je nutno provádět práce na velkém pozemku nebo v kopcovitém či svažitém terénu, je vhodné pořídit si zahradní traktor s výkonným dvouválcovým motorem, který má vyšší točivý moment. Tyto stroje mají navíc i delší životnost a vyznačují se také nižší spotřebou paliva a lepším mazáním v náklonu. Do členitého terénu s velkým množstvím překážek jako jsou stromy, keře nebo záhony se zase hodí zahradní traktory s dobrými manévrovacími schopnostmi, malým poloměrem otáčení a vhodnou převodovkou.

Mulčování

Zahradní traktory lze také doplnit o mulčovací systém. Mulčování chrání trávník před silným vysycháním díky vlhkosti obsažené v rozdrcené trávě, současně také mulčování navrací trávníku živiny a tráva je hospodárně zužitkována. Při sečení se není nutno zdržovat vysypáváním trávy ze sběrného koše a rovněž odpadá starost, jak naložit s posekanou trávou. Pro dosažení perfektního a upraveného vzhledu trávníku je možno využít sběr do koše, který umožní kompostovat trávu odděleně. Pokud chcete způsoby sečení kombinovat, je vhodné pořídit si zahradní traktor, který to umožňuje.

Převodovka zahradních traktorů

U zahradních traktorů je možno volit mezi převodovkou transmatic a hydrostat. Převodovka trasmatic je součástí brzdového pedálu a je nenáročná na údržbu. Převodovka hydrostat poskytuje komfortnější způsob řazení a funguje podobně jako automatická převodovka v automobilu. U velkých ploch je dobré spojit tuto převodovku tempomatem, který udrží nastavenou rychlost bez nutnosti šlapat na pedál.

Koupě traktoru představuje velkou finanční investici, takže se vhodnější neriskovat a pořídit si tradiční značku, která je na trhu zavedená již dlouhou dobu. Největšími světovými výrobci zahradních traktorů jsou společnosti Husqvarna, Stiga, Honda a MTD.

Fénujte krátké vlasy jako profesionál

Vytvořte si doma účes, který je nadýchaný a vydrží. Tentokrát se podíváme na krátké vlasy. Fénujte je jako profesionál s jednoduchými tipy.

Co budete potřebovat?

Základem je samozřejmě kvalitní fén na vlasy. Ideálně s nastavitelnou teplotou a rychlostí. Kulatý kartáč nejlépe s větším průměrem a z keramiky. Dále jsou třeba stylingové přípravky jako gel na vlasy, stylingový krém a lak na vlasy. Tužící síla je na vás a na typu vašich vlasů. Pro maximální objem je vhodné používat i šampon a kondicionér pro objem vlasů.

Krok č. 1

Vlasy musí být před fénováním vlhké. V dlaních promněte dohromady stylingový krém o velikosti hrášku a zhruba stejně extra tužícího gelu na vlasy. Tato kombinace pomáhá udržet vlasy měkké a neslepené. A to jak na dotyk, tak na pohled. Pomocí konečků prstů vmasírujte směs od kořínků až po konečky. Fén na vlasy nastavte na střední rychlost a teplotu.

Krok č. 2

Vlasy fénujte odspodu, směrem nahoru. Tím se vytváří objem. Důležité je se zaměřit na fénování vlasů od kořínků, čímž se vytvoří právě požadovaný objem, který vydrží. Vlasy upravujte pomocí kulatého keramického kartáče. Tento materiál mnohem lépe drží teplo a je proto vhodnější než dřevo nebo plast. Nakonec můžete fén na vlasy přepnout na studený vzduch a účes zafixovat.

Krok č. 3

Pro konečný výsledek můžete použít pomádu nebo je zafixovat pomocí laku na vlasy. Vlasy dále nečešte, jen je maximálně prohrábněte konečky prstů.

Než použiji fén na vlasy

Ještě než začnete vlasy fénovat, doporučuje se použít ochranný přípravek proti teplu. Vlasy jsou na vysoké teploty háklivé a častým tepelným stylingem může dojít k jejich porušení. To platí zejména pro oslabené nebo jemné vlasy. Ochrana proti teplu je zpravidla bezoplachová a ve spreji. Nanáší se na celou délku vlasů těsně před použitím fénu, kulmy nebo žehličky.

Jak se obléci na horskou túru

Hlavním cílem při volbě oblečení je udržení těla v teple. Oblečení bychom měli vybírat tak, aby nám poskytlo bezpečnou ochranu za všech klimatických podmínek a spolehlivě nás ochránilo i před nepříznivým deštivým počasí a silným větrem. Velmi významnou roli při výběru vhodného oblečení do hor hrají vlastnosti jednotlivých částí oděvu.  Důležitým faktorem je schopnost oděvů propouštět vlhkost a vzduch, je nutné brát samozřejmě i ohled na hmotnost a objem oděvů, jestli je možné se v nich volně pohybovat a jaké jsou jejich alergologické vlastnosti.

Cibulový systém oblékání

Hlavním principem při oblékání na horské túry je využití vrstvení oděvů. Tento systém se označuje také jako „cibule“, je vhodnější mít na sobě raději více tenčích vrstev (slupek) než jednu silnou vrstvu. Jako první vrstva slouží funkční spodní prádlo, např. trička a tílka, která by měla zabezpečit odvod potu a vlhkosti směrem ven od těla. Toho se obvykle dosahuje velkou plochou povrchu jednotlivých vláken, která vlhkost sami nepohlcují, a proto velmi rychle schnou. Funkční prádlo částečně zadržuje teplo vytvářené tělem a mělo by být i příjemné na nošení a zároveň umožňovat volnost pohybu.

Druhá termoizolační vrstva je určena k ochraně před chladem zvenčí. Toho je dosaženo tím, že se vytváří vzduchová izolační vrstva, která nepropouští studený vzduch k tělu a izoluje tělem vytvořené teplo. Tato druhá vrstva musí být schopna odvádět vlhkost ven nebo do dalších vrstev jako je například softshell a fleece.  Pro tento účel se často používají materiály, které jsou zároveň odolné i proti větru a mohou tedy také plnit funkci poslední, svrchní vrstvy za suchého počasí.

Oblečení, které je používáno jako třetí a vrchní vrstva, například bundy a vesty, by měly chránit proti dešti, aby vnější vlhkost nepronikla k tělu a zároveň být i prodyšné, aby se vlhkost, která je vytvořena tělem a odváděna vnitřními vrstvami, dostala na povrch a odpařila. Materiály, které jsou používány pro výrobu této svrchní vrstvy, musí být tedy nepromokavé a zároveň i prodyšné. Toho samozřejmě nelze dosáhnout v plné míře, a tak je při složení této vrstvy nutno hledat kompromisů. Tato vrstva musí samozřejmě také chránit proti větru a být i odolná vůči mechanickému poškození, což je velmi důležité v náročných klimatických podmínkách.

Nepromokavé a neprodyšné materiály

Za nepromokavé jsou považovány materiály, které mají vodní sloupec již od 2000 mm. Toto číslo udává výšku vodního sloupce, při které tkanina začíná propouštět první kapky vody. V praxi jsou vyžadovány nepromokavé materiály s vodním sloupcem 10000 – 20000 mm. Nepromokavost se totiž prudce snižuje se zatížením materiálu. Nepromokavé oblečení navíc musí mít nepropustné švy a zipy.

Prodyšné je udávána v gramech páry, které se odpaří přes metr čtvereční látky za 24 hodin (MVTR) a tyto hodnoty se pohybují v poměrně širokém rozmezí. Při chůzi je tělem prodováno až 10000  g/m2/24 hod., při běhání až 25000 g/m2/24 hod. a při mimořádné fyzické zátěži až 35000 g/m2/24 hod. Prodyšnosti zvyšuje odvětrávání, např. pomocí větracích otvorů v podpaží.

Na co si dát při horských túrách pozor

Na místech, kde dochází k častému tření oděvu o kůži, dochází často k opruzeninám, čemuž napomáhá i pocení. Důležitá je kvalitní turistická obuv a také vhodné ponožky, doporučuje se ponožky kombinovat a mít také náhradní ponožky pro případ zpocení či zmáčení obuvi. Také ponožky by měly být z funkčních materiálů.  I batoh by měl být nepromokavý, nebo alespoň chráněný nepromokavým obalem či pláštěnkou.

4 rychlé tipy jak na problematické vlasy

Naučte se několik jednoduchých a rychlých tipů jak zvýšit objem, se zbavit statických nebo krkatých vlasů. Postavte se vaší vlasové noční můře čelem. Potřebujete k tomu jen základní kadeřnické potřeby.

Jak na zplihlé vlasy?

Zplihlé vlasy jsou častým problémem hlavně po ránu. Ale co s tím? Základem je jistě šampon a kondicionér pro objem vlasů, ale ne vždy je ráno čas si vlasy mýt. Chcete-li oživit ochablé vlasy během dne nebo při ranním shonu, hoďte vlasy dopředu a naneste na ke kořínkům lak ve spreji. Získáte okamžitý objem, který lze formovat prsty.

Jak na statické vlasy?

Ztrátou vlhkosti dochází k elektrizování vlasů. Ve velké nouzi tedy pomáhá vlasy lehce navlhčit. Pokud se problém se statickými vlasy týká právě vás, je samozřejmě základem používat správné kadeřnické potřeby. To znamená hydratační šampon a kondicionér. Statické vlasy jinak rychle zaženete sprejem na vlasy, ale je to jen krátkodobé řešení.

Jak na neposedné vlny a kudrny?

Kudrnaté vlasy jsou zpravidla sušší než rovné vlasy. Snadno se zacuchají a mohou mít sklon k lámání. Již z tohoto výčtu vlastností vyplývají možné trable. S kudrnatými vlasy je to jedno velké překvapení, protože nikdy nevíte, jak budou po uschnutí vypadat. Kudrnaté vlasy rozhodně nikdy za sucha nečešte a nikdy večer neuléhejte s mokrými vlasy. Oba tyto scénáře by se vám velice vymstily. U vlnitých vlasů se vám budou hodit kadeřnické potřeby, jako jsou hydratační šampon s kondicionérem, olejíček, maska na vlasy a popřípadě fén s difuzérem. Pokud jsou vlasy suché bez tvaru, zkuste je trochu namočit (ideálně lehce postříkat vodou z rozstřikovače), prsty upravte tvar a lehce vlny jakoby pomačkejte. Vlasy budou poddajnější, pokud nanesete do konečků olejíček.

Jak na zacuchávající se vlasy?

Ideální je při každém mytí používat kondicionér, který vlasy zjemní. Pokud si zrovna vlasy mýt nechystáte, naneste na vlasy několik kapek lehkého mléka a vmasírujte do vlasů. Pro jemnější vlasy se doporučuje použít spíše sprej, aby nedošlo k jejich zplihnutí.

Správné kadeřnické potřeby

Pro udržení krásných vlasů je nutná dlouhodobá a správná péče. Ta zahrnuje kvalitní kadeřnické potřeby pro konkrétní typ vlasů. Nikdy nezapomínejte na kondicionér a nevynechávejte ani pravidelné použití masky na vlasy.

Jak založit přírodní koupací jezírko?

Přírodní koupací jezírka nabízejí možnost koupání v přírodní neupravené vodě a zároveň dodávají půvab a zajímavý vzhled každé zahradě. Koupání v přírodním jezírku zpříjemní vodní rostliny, které spolu s filtry naplněnými pískem vodu zároveň i čistí. Založení a údržba přírodního jezírka nejsou komplikované, k jeho založení potřebujete pouze dostatek prostoru.

Jak přírodní jezírko funguje?

Údržba a čištění přírodního jezírka se neodlišují od kořenových čističek odpadních vod, ve kterých je vodní nádrž rozdělena na dvě části – koupací a čistící. Část pro koupání by měla tvořit nejméně polovinu objemu a plochy jezírka. Tato koupací část by měla mít okolo 50 m2 nebo větší. U většího objemu se snadněji provádí údržba a je také zachována biologická rovnováha.

Čistící část, ve které dochází k regeneraci vody, by měla mít hloubku přibližně 50 cm a pozvolný sklon. Dno je tvořeno filtračním materiálem, na kterém je položen substrát sloužící k zasazení rostlin pro biologické čištění a do čistící části je čerpadlem přiváděna voda z koupací části.

Jezírkové čerpadlo vodu nejen přečerpává, ale udržuje ji zároveň i v pohybu. Velikost čistící části jezírka závisí na objemu vody v jezírku, častosti využívání, druhu čistících rostlin a také výkonnosti jezírkového čerpadla.

Přínos přírodního jezírka

Je-li jezírko plně funkční, měly by jeho čistící schopnosti stačit k zabezpečení kvalitní a nezávadné vody pro koupání bez nutnosti chemického čištění, což ocení zejména lidé s alergií na chlór a další čistící chemické prostředky, které se pro čištění bazénů používají. Navíc jsou přírodní koupací jezírka přínosná i pro životní prostředí a slouží jako útočiště pro různé druhy hmyzu.

Umístění jezírka

Přístup do jezírka by měl být pozvolný, dno by se mělo pouze mírně svažovat směrem ke středu jezírka, můžeme samozřejmě také postavit schůdky. Pokud budou jezírko využívat i děti, měla by být koupací část rozčleněna do několika hloubkových úrovní. Kolem jezírka by měla být dostatečně velká volná plocha pro přístup do vody i odpočinek.

Základní stavba jezírka

Jáma pro jezírko musí být nepropustná, pro izolaci se obvykle používají speciální fólie, pod které se pokládá geotextilie. Dno koupací části se zatíží vrstvou štěrku a oblázků, na dno čistící části se položí substrát a vysadí rostliny. Pro snadnější výběr správného čerpadla, doporučujeme například značku Aquacup, které nabízí široký sortiment jezírkových čerpadel pro různě velké plochy a znečištění.

Čištění jezírka

Čištění vody v jezírku lze zajistit biologickým nebo fyzikálně chemickým čištěním, případně kombinací obou. Biologické čištění probíhá prostřednictvím vodních rostlin nebo mikroorganismů. Rostliny z vody odčerpávají škodlivé látky, které využívají pro svůj růst. Okysličují také vodu a na jejich kořenech žijí mikroorganismy, které rovněž čistí vodu. Pro fyzikálně chemické čištění se používají biologické filtry a UV sterilizátory.

Odpovědi na nejčastější otázky ohledně zdraví vašich zubů – 1. část

Dali jsme dohromady nejčastěji pokládané otázky ohledně zdravé zubní hygieny. Jak správně pečovat o zuby, aby byl váš úsměv zářivý, zdravý a krásný.

Manuální vs. elektrický zubní kartáček. Který je lepší?

Není až tak důležité jestli je zubní kartáček elektrický nebo manuální. Mnohem více záleží na způsobu, jakým je používán a na tvrdosti štětin. Ať už zvolíte jednu nebo druhou možnost, ujistěte se, že štětiny jsou měkké, aby nedocházelo k nadměrnému obrušování zubů. Dodržování správné techniky čištění znovu platí pro oba druhy zubních kartáčků a doba čištění také zůstává stejná. Pravdou je, že u manuálního čištění se často doba čištění zkracuje, protože není kontrolována, kdežto elektrický kartáček nás na konec zpravidla upozorní.

Co způsobuje ustupující dásně a co se s tím dá dělat?

Existuje několik možných příčin ustupujících dásní. Jednou z nich je právě horlivé čištění zubů tvrdým kartáčkem. Další příčinou může být onemocnění dásní. K infekci zpravidla dochází v případě, že se bakterie ukryté v rubním plaku nebezpečně rozmnoží. Zubní plak je proto nutné pravidelně odstraňovat čištěním zubů. Často se tento problém vyskytuje v mezizubních prostorech, kam zubní kartáček nedosáhne. V takovém případě je nutné používat i mezizubní kartáček či zubní niť. Jedním z prvotních příznaků infekce je krvácení dásní.

Jak často navštěvovat zubního lékaře?

Odpověď samozřejmě závisí na stavu vašich zubů, ale i když pro někoho může být návštěva zubního lékaře noční můrou, měla by proběhnout minimálně jednou za rok. Ideálně pak každých šest měsíců. V případě bolesti, krvácení dásní a jiných alarmujících faktorů, je návštěva zubaře vhodná ihned.

Jakou zubní pastu používat?

Pasta s fluoridem. Fluorid se významně podílí na prevenci vzniku zubního kazu. Pasta s fluoridem je vhodná pro normální zuby a určitě pro ty, kteří jsou citliví na vznik zubního kazu. Ovšem pozor, pro malé děti se pasta s fluoridem nedoporučuje. Mělo by se totiž předcházet jejímu polykání.

Pasty pro citlivé zuby. Citlivé zuby se vyznačují citelnou až bolestivou reakcí na studené či teplé. Pasty pro citlivé zuby mohou pomoci bolest zmírnit. Obsahují minerály, které blokují drobné kanálky v zubech, které vedou k nervům. Obvykle je nutné pastu používat pravidelně několik týdnů.

Bělící zubní pasty. Tyto zubní pasty pomáhají projasnit zuby tím, že je zbavují různých nečistot a pigmentů způsobených například pitím kávy, čaje nebo vína. Většinou obsahují drobné krystalky nebo chemické látky uvolňující nečistoty.

Je nutné pravidelné používání ústní vody?

Při řádném dodržování ústní hygieny není ústní voda nutná. Pokud jste ovšem náchylní k vyšší tvorbě zubních kazů, zubního plaku nebo k infekcím, je zubní voda vhodná volba.