Author Archives: Jim8521

Soudní pře ohledně měření tepla v bytě na Slovensku

nejvyšší soud
Slovenské republiky
1Sžo 93/2007

ROZSUDEK VE JMÉNU SLOVENSKÉ REPUBLIKY

Nejvyšší soud Slovenské republiky v senátě složeném z předsedy JUDr. Igora Belka a z členů JUDr. Zdeňky Reisenauerovej a JUDr. Jany Henčekovej PhD. v právní věci žalobce: A., s. r. o., K., zastoupeného advokátem Mgr. J.K., K., proti žalovanému: Š.E.I., I. T., o přezkoumání zákonnosti rozhodnutí žalovaného č. 2471/2000/2006 ze dne 8.11.2006, o odvolání žalobce proti rozsudku Krajského
soudu v Trenčíně č. k. 11S 2 / 2007-36 ze dne 21.3.2007, takto
r o z h o d o l:
Nejvyšší soud Slovenské republiky rozsudek Krajského soudu v Trenčíně č. k. 11S 2 / 2007-36 ze dne 21.3.2007 p o t v r d z u j e.
Žalobci náhradu nákladů odvolacího řízení n e p r i z n á v a.
O d ů v o d n e n i e:
Krajský soud v Trenčíně napadeným rozsudkem zamítl žalobu o přezkoumání zákonnosti rozhodnutí č. 2471/2000/2006 ze dne 8.11.2006, kterým žalovaný potvrdil prvoinstanční rozhodnutí K.I. N. – Š.E.I. (Dále jen KI SEI) č. k. 259/1300/2006 ze dne 11.9.2006 o uložení pokuty žalobkyni v částce 50.000, – Kč za nesplnění povinnosti ve smyslu § 17 odst. 3 písm. b / zákona č. 657/2004 Sb. o tepelné energetice (dále jen zákon).

Soud tak rozhodl poté, co se ztotožnil se závěrem správních orgánů, že žalobce si v 114 případech neplní povinnosti udržovat a ověřovat měřidla ve smyslu § 17 odst. 3 písm. b / zákona .. Vycházel z gramatického výkladu, ve smyslu jehož slovo „zajistit“ znamená „postarat se o uskutečnění něčeho“, z čehož usoudil, že žalobce byl povinen nejen udělat jakousi přípravu na udržování a ověřování měřidel, ale udržování a ověřování měřidel i reálné uskutečnit. 2 1Sžo / 93/2007 Proti rozsudku krajského soudu podal žalobce odvolání, ve kterém namítal nesprávného právní posouzení věci a rozsudek navrhl změnit a rozhodnutí žalovaného i prvostupňového správního orgánu zrušit. Trval na tom, že napadené rozhodnutí není v souladu s § 35 odst. 1 písm. b / zákona, jelikož předmětná pokuta není uložena za porušení povinnosti formulované v § 17 odst. 3 písm. b / zákona jako porušení povinnosti „zajistit pořízení, zapojení, udržování a ověřování stanovených měřidel na měření proteklého množství teplé užitkové vody (dále jen TUV) spotřebované konečným spotřebitelům v souladu se zvláštním předpisem „, ale za porušení“ povinnosti “ udržovat a ověřovat tyto stanovená měřidla. Poukázal i na zjištění uvedené v bodě 3 protokolu č. 4/099/06 o výsledku kontroly, podle kterého „Kontrolovaný subject zajistil obstarání, zapojení, udržování a ověřování stanovených měřidel … „,z čehož vyvodil, že i samotný správní orgán jednak konstatoval splnění povinnosti v podobě definované zákonem a zároveň konstatoval porušení takové povinnosti, jakou zákon neukládá. Podle jeho názoru formulaci „zajistit udržování a ověřování „nelze ztotožňovat s formulací“ udržovat a ověřovat „. Kromě toho tvrdil, že se o uskutečnění udržování a ověřování měřidel postaral, ale jeho péče směřující k ověření a udržování měřidel byla zmařena jednáním jednotlivých vlastníků bytů, proto by neměl být smyslu platného zákona sankcionován ze strany správních orgánů. Poukázal také na čl. 2 odst. 2 Ústavy České republiky a nález Ústavního
soudu České republiky z 31.10.2001 č. II. ÚS 58/2001, podle kterého státní orgány nejsou oprávněny jednat, pokud je k tomu nezmocní zákona a pokud jednají, jsou povinné jednat pouze způsobem, který ustanovil zákon. Žalovaný správní orgán ve své kasační žalobce navrhl napadený rozsudek potvrdit jako věcně správný. Trval na tom, že napadené rozhodnutí je v souladu s § 35 odst. 1 písm. b / zákona a poukázal na to, že v protokolu č. 4/009/06 z 23.5.2006 v bodě 3 se mimo jiné uvádí i to,
že „uvedená měřidla nebyly vyměněny“. To znamená, že odběratel, který rozpočítává teplo konečným spotřebitelům zajistil obstarání a zapojení stanovených měřidel, tak je nelogické, aby správní orgán uvedl, že i tato povinnost vyplývající z ustanovení § 17 odst. 3 písm. b / zákona nebyla kontrolovaným subjektům splněna. Tvrdil, že konstatování žalobce je vytržené z kontextu bodu 3
protokolu a nepředstavuje skutečnosti zjištěné kontrolou. K objasnění uvedl, že v bodě 3 protokolu jsou uvedeny skutečnosti, které zjistil při plnění ustanovení § 17 odst. 3 písm. b / zákona, jak postupuje kontrolovaný subjekt při udržování a ověřování stanovených měřidel.

Zdůraznil, že žalobce nezpochybnil ani nevyvrátil počet stanovených měřidel – 114, které nevyhovují platným předpisům, důkazem čehož je podepsání protokolu č. 4/099/06 jednatelkou společnosti (kde je uveden nedostatek spolu s uloženými opatřeními k jejich odstranění) jakož i opatření přijatá společností z 31.5.2006 a je tedy logické, že se jedná o zajištění udržování a ověřování stanovených měřidel tak, jak je to uvedeno v bodě 2 opatření k odstranění závad z 31.5.2006 zaslaných kontrolovaným subjektům ve smyslu protokolu, ve kterém uvedl, 3 1Sžo / 93/2007 že dodavatelským způsobem objednal výměnu všech měřičů, u nichž vypršela platnost ověření. Žalovaný upřesnil, že ze strany kontrolovaného subjektu jde o povinnost zajistit udržování a ověřování stanovených měřidel a ne o výkon této činnosti kontrolovaným subjektem; to znamená, že objednání úkonu není splnění povinnosti podle § 17 odst. 3 písm. b / zákona. Nejvyšší soud České republiky jako soud odvolací (§ 10 odst. 2 OSŘ) prozkoumal napadené rozhodnutí jakož i řízení, které předcházelo jeho vydání a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné. Ze spisu soudu prvního stupně tak z správního spisu žalovaného
vyplývá, že dne 25.4.2006 provedli u žalobce inspektoři KI Sei kontrolu dodržování vybraných ustanovení zákona. Podle protokolu č. 4/099/06 o výsledku kontroly z 23.5.2006 bylo zjištěno, že žalobce si v 114 případech neplní povinnost ve smyslu § 17 odst. 3 písm. b / zákona – udržovat a ověřovat měřidla a také neměl v roce 2005 podepsanou smlouvu o dodávce a odběru tepla, čímž porušil § 19 odst. 1 zákona. Inspektor KI Sei žalobci uložil v souladu s § 65 odst. 11 zákona č. 656/2004 Sb. o energetice a o změně některých zákonů (dále jen zákon č. 656/2004 Sb.) povinnost přijmout opatření k odstranění zjištěných závad a nedostatků a jejich příčin a přeložit je orgánu kontroly do 31.5.2006 jakož i předložit orgánu kontroly zprávu o splnění přijatých opatření k odstranění zjištěných závad a nedostatků a jejich příčin do 31.8.2006. Protokol za žalobce podepsali jednatelka a ředitelka společnosti. Listem zn. 269/06 z 31.5.2006 zaslal žalobce KI SEI opatření k odstranění zjištěných závad, v nichž zdůvodnil nesplnění povinnosti ve smyslu § 19 odst. 1 zákona a k povinnosti vyplývající z § 17 odst. 3 písm. b / zákona uvedl, že věnuje soustavnou pozornost obstarání, zapojení, udržování a ověřování určených měřidel a výměnu vodoměrů zajišťuje dodavatelsky. Tvrdil, že jeho certifikovaní partneři se v případě nepřístupných bytů znovu vícekrát pokoušejí dostat do bytů a z celkového počtu 4711 ks stanovených měřidel ještě 114 ks nevyhovuje platným předpisům; v těchto případech bude konečným spotřebitelům rozeslána do konce května 2006 žádost o zpřístupnění bytů pod hrozbou vyměření pokuty. Konstatoval, že mnohé byty jsou dlouhodobě neobydlené a je předpoklad, že 100% úspěšnost při výměně nelze dosáhnout. Na oznámení o zahájení správního řízení č. 144/1300/2006 z 5.6.2006 o uložení pokuty podle § 35 zákona za nesplnění povinnosti podle § 17 odst. 3 písm. b / zákona reagoval dopisem zn. 289/06 z 13.6.2006, ve kterém označil důkazy svědčící o splnění povinnosti podle zákona. Uvedl, že všem 114 konečným spotřebitelům byly zaslány výzvy pod hrozbou pokuty od žalovaného, aby se u společnosti přihlásili za účelem výměny vodoměrů, ale do 13.6.2006 se přihlásili jen 24. Poukázal na smlouvu o výkonu správy, podle níž jsou vlastníci bytů povinni umožnit přístup do bytu za účelem opravy, zjištění spotřeby vody, tepla a pod. a na § 17 odst. 5 písm. a / a b / zákona, přičemž jen inspekce může uložit pokutu za porušení § 17 odst. 5 zákona. KI SEI rozhodnutím č. j. 155/1300/2006 z 27.6.2006 uložil žalobci pokutu ve výši 75.000, – Kč ve smyslu § 65 odst. 8 písm. d / zákona č. 656/2004 Sb. a § 35 odst. 1 písm. b / zákona, které rozhodnutí na odvolání žalobce žalovaný 4 1Sžo / 93/2007 rozhodnutím č. j. 1704/2000/2006 z 14.8.2006 zrušil a věc vrátil prvoinstančnímu
orgánu na nové přejídání a rozhodnutí. Následně KI Sei dne 18.8.2006 vydal další oznámení o zahájení správního řízení a rozhodnutím č. j. 259/1300/2006 ze dne 11.9.2006 uložil žalobci pokutu
v částce 50.000, – Kč ve smyslu § 65 odst. 8 písm. d / zákona č. 656/2004 Sb. a § 35 odst. 1 písm. b / zákona za porušení povinnosti kontrolovaného subjektu, který jako odběratel, který rozpočítává teplo konečným spotřebitelům, v 114 případech neplní povinnost ve smyslu § 17 odst. 3 písm. b / zákona – udržovat a ověřovat určeny měřidla k měření průtoku TUV spotřebované konečným spotřebitelům v souladu se zvláštními předpisy. Z odůvodnění prvostupňového rozhodnutí vyplývá, že žalobce nepřijal žádné konkrétní úkoly, kdy v konkrétním domě bude splněna povinnost podle § 17 odst. 3 písm. b / zákona – zajistit pořízení, zapojení, udržování a ověřování stanovených měřidel a v případě odepření bytů do určeného termínu stanovit konkrétní úkol, kterou by se zpřístupnění bytů zajištěno (Např. § 14 odst. 1 až 4 zákona č. 182/1993 Sb.). Na odvolání žalobce žalovaný napadené rozhodnutí v prvním stupni potvrdil a v odůvodnění mimo jiné poukázal také na ustanovení § 8 písm. a / a § 11 odst. 3 zákona č. 182/19993 Sb., Ve smyslu kterých má vlastník bytu povinnost umožnit na požádání oprávněné osobě vstup do bytu za účelem montáže a údržby zařízení na měření spotřeby a v případě, že si tuto povinnost vlastník neplní, má žalobce možnost obrátit se na soud. V řízení nebylo sporné a žalobce to ani nezpochybnil, že v kontrolovaném období v 114 případech stanovená měřidla nevyhovovaly platným předpisům, protože uplynula doba platnosti jejich ověření. Úkolem odvolacího soudu bylo posoudit, zda krajský soud nepochybil, když postup žalovaného, ​​kterým byla žalobci uložena pokutu ve výši 50.000, – Kč za neplnění povinnosti zajistit udržování a ověřování určených měřidla k měření průtoku TUV spotřebované konečným spotřebitelům vyplývající z § 17 odst. 3 písm. b / zákona považoval za souladný se zákonem. Nejvyšší soud České republiky po seznámení se s obsahem ve správném řízení provedeného dokazování a po přezkoumání napadených rozhodnutí
správních orgánů tak soudu prvního stupně, se ztotožnil se skutkovými a právními závěry, ke kterým dospěly správní úřady, tak soud prvního stupně a jelikož žalobce v odvolání neuvedl žádné další důkazy nebo skutečnosti, se kterými by se žalovaný nevypořádal a které by nasvědčovaly jinému závěru, než byl ustálený, dospěl k závěru, že krajský soud nepochybil, když žalobu jako neopodstatněnou zamítl Podle § 17 odst. 3 písm. b / zákona dodavatel, který dodává teplo na vytápění a současně i na přípravu teplé užitkové vody a který rozpočítává množství tepla dodaného na přípravu teplé užitkové vody konečnému spotřebiteli, nebo odběratel, který rozpočítává množství tepla dodaného na vytápění a současně rozpočítává i množství tepla dodaného na přípravu teplé užitkové vody konečnému spotřebiteli, je povinen zajistit pořízení, zapojení, udržování a ověřování stanovených měřidel na měření 5 1Sžo / 93/2007
proteklého množství teplé užitkové vody spotřebované konečným spotřebitelům v souladu se zvláštním předpisem. Podle § 35 odst. 1 písm. b / zákona inspekce uloží pokutu od 50 000 Kč do 500 000 Kč za porušení povinností vyplývajících z § 10 odst. 2, § 12 odst. 6, § 15 odst. 1 a 2, § 17 odst. 1, 2 a 3, § 18 odst. 1, 2 a 3, § 19 odst. 2 a 3, § 21, § 24 odst. 3, § 25 odst. 2 a odst. 3 písm. a), § 26 odst. 3, § 33 odst. 4 a 5 a § 36 odst. 7 a 9.
Vycházeje z účelu zákona, kterým je mimo jiné úprava podmínek podnikání v tepelné energetice a úprava práv a povinností účastníků na trhu s teplem, využitím gramatického a logického výkladu ustanovení § 17 odst. 3 písm. b / zákona ukládajícího povinnost zajistit pořízení, zapojení, udržování a ověřování stanovených měřidel k měření průtoku teplé užitkové vody spotřebované konečným spotřebitelům v souladu se zvláštním předpisům, lze důvodně dospět k závěru, že žalobci jako odběratele, který rozpočítává množství tepla dodaného na vytápění a současně rozpočítává i množství tepla dodaného na přípravu teplé užitkové vody konečnému spotřebiteli, bylo provést všechny potřebné a nezbytné úkony k tomu, aby se udržování a ověřování měřících zařízení nejen provádělo ale nakonec i skutečně realizovalo. Ze zákona nevyplývá, že tuto činnost musí příslušné
subjekty vykonávat osobně, ale mohou tak učinit dodavatelským způsobem prostřednictvím dalších subjektů – certifikovaných partnerů; v konečném důsledku však ve smyslu citovaného ustanovení odpovídá za její zrealizování (nebo neprovedení) odpovídá tento subjekt – odběratel. Nesplnění této povinnosti (v 114 případech) konstruované na principu objektivní odpovědnosti, mělo důvodně za následek uložení sankce stanovené v zákoně v § 35 odst. 1 písm. b /, proto neobstojí námitka žalobce vytýká rozpor s čl. 2 odst. 2 zákona č. 460/1992 Sb. – Ústavy České republiky, podle kterého státní orgány mohou jednat pouze na základě ústavy, v její mezích a rozsahu a způsobem, který stanoví zákon. Stejně se odvolací soud neztotožnil s námitkou, že pokuta byla uložena za nesplnění povinnosti „udržovat a ověřovat“ stanovená měřidla, dokud zákon vyžaduje povinnost „zajistit udržování a ověřování ……. „, protože ze samotného výroku rozhodnutí z 11.9.2006 uvádějícího konkrétně ustanovení § 17 odst. 3 písm. b / jakož i body tohoto rozhodnutí vyplývá a zdůraznil to i žalovaný, že v daném případě šlo o porušení povinnosti „zajistit“ udržování a ověřování stanovených měřidel a tudíž se nevyžadoval výkon této činnosti (udržování a ověřování) samotným kontrolovaným subjektem. Z uvedených důvodů nepovažoval odvolací soud důvody žalobce uvedené v odvolání za způsobilé zpochybnit věcnou správnost rozsudku krajského soudu a proto ho podle § 219 OSŘ jako věcně správný potvrdil.
Protože žalobce byl v odvolacím řízení neúspěšný soud mu právo na náhradu nákladů odvolacího řízení v souladu s ustanovením § 224 odst. 1 OSP ve spojení s § 250k odst. 1 OSP nepřiznal. 6 1Sžo / 93/2007
POUČENÍ: Proti tomuto rozsudku opravný prostředek není přípustný.
V Bratislavě, dne 29. dubna 2008
JUDr. Igor Belko, v. r.
předseda senátu
Za správnost vyhotovení:
Ľubica Kavivanovová
originál: zde
1
0
Méně reklamy? Zaregistrujte se! – Žádná vyskakovací okna!
31.08.12 20:13

Nejvyšší soud 8Sžo / 149/2009
Slovenské republice
R O Z S U D O K
V M E N E S L O V E N S K E J R E P U B L I K Y
Nejvyšší soud Slovenské republiky v Bratislavě, v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Evy Babiaková, CSc. a členy senátu JUDr. Aleny Adamcové a Mgr. Petra Melicher, v právní věci žalobce: R. T., A., se sídlem H. 5, B. proti žalovanému: Státní energetická inspekce, se Hurbanova 59, Trenčín v řízení o přezkoumání zákonnosti rozhodnutí žalovaného č.j. 1848/2000/2007 ze dne 25. června 2007, o odvolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Bratislavě č.k. 2S195 / 07-65 ze dne 11. února 2009, takto r o z h o d o l:
Nejvyšší soud Slovenské  republiky rozsudek Krajského soudu v Bratislavě
č.j. 2S195 / 07-65 ze dne 11. února 2009, p o t v r d z u j e.
Žalobci p r i z n á v a náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši 61,36 Eur, které
je povinen žalovaný zaplatit do 3 dnů od právní moci rozhodnutí, k rukám právního zástupce
žalobce.
O d ů v o d n e n i e: 2 8Sžo / 149/2009
Napadeným rozsudkem krajský soud podle § 250j odst. 2 písm. d / občanského soudního řádu (dále jen „O.s.p.“) pro nedostatek důvodů zrušil rozhodnutí žalovaného č. j. 1848/2000/2007 ze dne 25. června 2007, kterým bylo zamítnuto odvolání žalobkyně proti rozhodnutí Státní energetické inspekce, Krajského inspektorátu Bratislava č.j. 160/1400/2007 ze dne 16. května 2007, kterým byla žalobci uložena pokuta ve výši 180 000 Kč za porušení § 15 odst. 1 písm. a / a podle § 35 odst. 1 písm. b / zákona č. 657/2004 CFU o tepelné energetice. V důvodech rozsudku krajský soud konstatoval, že ve správním řízení se žalovaný tak správní orgán prvního stupně důsledně neřídili ust. § 46 a 47 odst. 3 zákona č. 71/1967 Sb. o správním řízení, kdy nebylo zřejmé, který předpis by měl určovat kvalitu teplé užitkové, tedy zda se mělo použít ust. § 2 odst. 3 nebo § 2 odst. 4 Vyhl. Ministerstva hospodářství Slovenské republiky č. 152/2005 CFU a že námitka žalobce ohledně nepreskúmateľnosti rozhodnutí správních orgánů z důvodu, že tyto neuvedly důvody jako vyhodnotili zákonem stanovené kritéria pro stanovení výše pokuty, neboť při uložení pokuty nepostupovaly v souladu s ust., § 66 odst, ​​3 zákona č. 656/2004 CFU o energetice a § 35 pds. 3 zákona č. 657/2004 CFU o tepelné energetice. Zároveň krajský soud uvedl, že žalovaný neuvedl jako vyhodnotil závažnost a čas trvání porušení povinností a že správná úvaha při ukládání sankce nemůže být nahrazena svévolí správního orgánu. Soud přiznal žalobci náhradu nákladů řízení. Proti rozsudku krajského soudu podal žalovaný v zákonné lhůtě odvolání, v němž uvedl, že napadá rozhodnutí krajského soudu z důvodů, že žalobce nezpochybnil z jeho strany prokazatelně zjištěno porušení závazně určených hodnot pro kvalitu teplé užitkové vody podle § 2 odst. 3 Vyhl. 152/2005 CFU, což vyplynulo z měření provedených zařízením
COMET L 0121 pomocí snímače NS151-2 / E ve dnech 7. února 2007 až 8. února 2007 od 09 00 do 09 30 hod. v půlhodinových intervalech a z nichž byl zjištěn rozsah teplot od 30,1 0 C do 43,2 0 C na stupačkách a podle naměřených hodnot teplé vody u konečného spotřebitele, které byly naměřeny v rozmezí 38,5 0 C až 40,8 0 C a čím byl porušen žalobcem § 15 odst. 1 písm. a / zákona č. 657/2004 CFU a naměřené hodnoty nebyly souladu s § 2 odst. 3 Vyhl. č. 152/2005 CFU a důkazem porušení zákona žalobcem byl i dopis žalobce adresovaný místnímu úřadu v Bratislavě – Rači ze dne 24. dubna 2007, jakož i žádosti a reklamace vlastníků bytů N. 2 až 10 na nedostatečnou výšku teploty teplé užitkové vody. Žalovaný je toho názoru, 3 8Sžo / 149/2009 že zajistil dostatečné množství důkazů, které prokazují, že pokuta ve výši 180 000 Kč byla uložena v souladu s ust. § 35 odst. 1 písm. b / zákona č. 657/20074 CFU a byla v plném rozsahu přiměřená a byla uložena ve spodní hranici možného rozpětí 50 000 Kč až 500 000 Kč a že mu není znám žádný právní předpis, který by byl povinen aplikovat při prokazování a ukládání výše pokuty, resp. který by určoval hranice výše uložení pokuty, pokud je pokuta uložena v rámci rozpětí stanoveného zákonem. Žalovaný uvedl, že kontrolu prováděl na základě zákona č. 656/2004 CFU o energetice a na základě pověření č. 89/1400/2007 ze dne 8. března 2007 dostatečným způsobem prokázal porušení § 15 odst. 1 písm. a / zákona č. 657/2004 CFU, za kterou uložil žalovanému přiměřenou sankci. Na základě toho považoval své rozhodnutí za zákonné a správné. Navrhl aby odvolací soud rozhodnutí krajského soudu č. 2S / 195 / 07-65 z 11. února 2009 změnil tak, že žalobu žalobce v plném rozsahu zamítne.  Žalobce v písemném kasační navrhl napadený rozsudek jako věcně správný potvrdit. Podle jeho názoru jde o zjevné logické rozpory, zda žalobce porušil ust. § 2 odst. 3 nebo § 2 odst. 4 Vyhl. 152/2004 CFU, protože bylo zřejmé, že bytové domy na N. 2-10 nebyly v době provedení kontroly hydraulicky vyregulovány. Žádal potvrdit napadený rozsudek krajského soudu a přiznat náhradu nákladů odvolacího řízení. Nejvyšší soud České republiky jako soud odvolací (§ 10 odst. 2 O.s.p.) zkoumal rozsudek krajského soudu jako i řízení, jež mu předcházelo a dospěl k závěru, že odvolání žalovaného nelze přiznat úspěch. Odvolací soud rozhodl bez nařízení odvolacího jednání ve smyslu ustanovení § 250j odst. 2, § 214 odst. 2 O.s.p. s tím, že den vyhlášení rozhodnutí byl zveřejněn minimálně pět dnů předem na úřední desce a na internetových stránkách Nejvyššího soudu České republiky www.supcourt.gov.sk a byl veřejně vyhlášen dne 18. března 2010 (§ 156 odst. 1 a 3 O.s.p.). Předmětem soudního přezkumného řízení je přezkoumání zákonnosti rozhodnutí žalovaného č. j. 1848/2000/2007 ze dne 25. června 2007, kterým bylo zamítnuto odvolání žalobce proti rozhodnutí Státní energetické inspekce, Krajského inspektorátu Bratislava č.j. 160/1400/2007 ze dne 16. května 2007, kterým byla žalobci uložena pokuta ve výši 180 000 Kč za porušení § 15 odst. 1 písm. a / a podle § 35 odst. 1 písm. b / zákona č. 657/2004 CFU 4 8Sžo / 149/2009 o tepelné energetice. Porušení zákona spočívalo v tom, že v období od 1. ledna 2006 do 28. února 2007 jako výrobce a dodavatel tepla nedodával teplo v určeném čase a v určené kvalitě do bytu konečného spotřebitele A. L., N. 4 B., čímž porušil § 15 odst. 1 písm. a / zákona č. 657/2004 CFU o tepelné energetice, za což mu byla uložena pokuta podle § 35 odst. 1 písm. b / zákona č. 657/2004 CFU o tepelné energetice ve výši 180 000 Kč. Mezi účastníky řízení nebylo sporné, že žalobce nedodával ke konečnému spotřebiteli teplou užitkovou vodu v souladu s ust. § 15 odst. 1 písm. a / zákona č. 657/2004 CFU o tepelné energetice, ale žalobce namítal výši uložené pokuty, která se mu jevila jako nepřiměřená vzhledem ke struktuře zapojení soustavy rozvodů teplé vody a vzhledem k majetkové vztahy k jejím jednotlivým úsekům teplovodního potrubí, jakož i na nedostatek důvodů napadeného rozhodnutí tak prvostupňového rozhodnutí. Nejvyšší soud České republice konstatuje, že se ztotožňuje se skutkovými a právními závěry krajského soudu, který správně poukázal na to, že ve správním řízení bylo porušení § 15 odst. 1 písm. a / zákona č. 657/2004 CFU o tepelné energetice žalobci prokázáno, avšak v souvislosti s ust. § 2 odst. 3 vyhl. 152/2005 CFU, přičemž správní orgány se nezoberali námitkami žalobce, že domy na N. ul. č. 2 až 10 nebyly v době dodávek teplé užitkové vody, kdy se uskutečnilo měření teplot dodávané vody hydraulicky vyregulovány a bylo tedy třeba zkoumat, zda kvalita teplé užitkové vody splňuje smluvně dohodnuté parametry ne u konečného spotřebitele, ale na odběrném místě, kterým se v daném případě  rozumělo podle § 2 písm. o / zákona č. 657/2004 CFU smluvně dohodnuté místo, na kterém je umístěno stanovené měřidlo na měření množství dodaného tepla pro jednoho odběratele a dohodnuté mezi dodavatelem a odběratelem. Podle čl. V bod 1 a 9 smlouvy č. X. uzavřené mezi žalobcem jako dodavatelem a vlastníky bytů a nebytových prostor N. 2-10 jako odběrateli bylo toto místo dohodnuto tak, že místem předání teplé vody, místo kde teplá voda prochází ze soustavy rozvodných zařízení prodávajícího (žalobce) do soustavy rozvodných zařízení kupujícího (vlastníků bytů a nebytových prostor N. 2-10). V tomto místě měla mít teplá voda podle smlouvy sjednané parametry, tj teplotu od 45 0 C do 55 0 C. Z kontrolních měření však vyplynulo, že 5 8Sžo / 149/2009 tyto se uskutečnily na výtoku u konečného spotřebitele a na stupačkách ke konečnému spotřebiteli. Z administrativního spisu soud dále zjistil, že správní orgán učinil ve věci dokazování, z něhož vyplynulo, že u konečné spotřebitelky (stěžovatelky) p. A. L., N.H. 4, B. bylo na základě protokolu o kontrole č. 4/004/2007 zjištěno, že v kontrolovaném období 1. ledna 2006 až 28. února 2007 byly naměřeny hodnoty teplé užitkové vody v rozmezí od 38,5 0 C až 40,8 0 C a na přívodním potrubí v rozmezí od 30,1 0 C do 43,2 0 C. Na základě protokolu dospěl k závěru, že žalobce porušil ust. § 15 odst. 1 písm. a / zákona č. 657/2004 CFU o tepelné energetice a na základě toho začal dne 16. dubna 2007 správní řízení s žalobkyní výsledkem jehož bylo rozhodnutí prvoinstančního správního orgánu č.j. 160/1400/2007 o uložení pokuty podle § 35
odst. 1 písm. b / zákona č. 657/2004 CFU o tepelné energetice, za porušení § 15 odst. 1 písm. a / zákona č. 657/2004 Z.z .. Při ukládání pokuty správní orgán prvního stupně své rozhodnutí odůvodnil tím, že nižší částku pokuty ze stanoveného rozpětí uložil berouce v úvahu závažnost a dlouhodobý čas trvání porušování stanovené povinnosti.
Z administrativního spisu soud dále zjistil, že žalobce namítal skutečnost, že správní orgán prvního stupně nedostatečně zjistil skutkový stav, jelikož se na něj nevztahuje ust. § 2 odst. 3 Vyhl. č. 152/2005 CFU, ale § 2 odst. 4 citované vyhlášky, protože dům na N. 2-10 nebyl hydraulicky seřízení, což vyplynulo iz posudku, který byl předán prvoinstančnímu orgánu a se kterým se ani správní orgán prvního stupně a ani žalovaný žádným způsobem nevypořádali, přestože z něj vyplynulo, že žalobce vykonal vše, co bylo v jeho možnostech, aby teplá voda dosahovala parametry dané § 2 odst. 3 Vyhl. 152/2005 Z.z .. Z vyjádření autorizovaného stavebního inženýra I .. J. S. ze dne 1. března 2007 vyplynulo, že dům N. 2-10je zásobován z rozvodné větve č. 1 a nachází se na konci přičemž mu předcházejí domy N. 22-30 a N. 12-20 a nejdou se z nich oddělit funkce vnitřních a veřejných rozvodů teplé užitkové vody a příčinou nedostatečných teplot je nevyváženost a neřízeného cirkulačních průtoků. Dále z něj vyplynulo, že v okruhu B. nemá dodavatel tepla plnou kontrolu nad rozvodnou soustavou teplé užitkové vody, přičemž vlastníci objektů s průběžnými rozvody ze zákona o energetice nemají odpovědnost za dodávku tepla a teplé 6 8Sžo / 149/2009 užitkové vody do ostatních objektů a že správce bytového domu vyčerpal všechny technické možnosti, které mohl uplatnit na zařízeních domu N.H. 2-10, aby dosáhl udržení dostatečné teploty teplé užitkové vody. Vzhledem k rozsahu provedeného dokazování se odvolací soud ztotožnil se závěrem krajského soudu, že správní orgány nedostatečně zjistily skutkový stav věci a proto správně pro nedostatek důvodů zrušil rozhodnutí žalovaného č. j. 1848/2000/2007 ze dne 25. června 2007 a rozhodnutí Státní energetické inspekce, Krajského inspektorátu Bratislava č.j. 160/1400/2007 ze dne 16. května 2007, když ani z jednoho rozhodnutí nebylo zřejmé, který ustanovení předpisu používat administrativní orgány při porušení povinnosti žalobce, tedy, či použili ust. § 2 odst. 3 nebo § 2 odst. 4 Vyhl. 152/2005 CFU a které z těchto ustanovení se vztahovalo na žalobce a že námitka žalobce ohledně nepreskúmateľnosti rozhodnutí správních orgánů z důvodu, že tyto neuvedly důvody jako vyhodnotili zákonem stanovená kritéria na stanovení výše pokuty, neboť při uložení pokuty nepostupovaly v souladu s ust ,. § 66 odst. 3 zákona č. 656/2004 CFU o energetice a § 35 pds. 3 zákona č. 657/2004 CFU o tepelné energetice. Zároveň se odvolací soud ztotožnil s krajským soudem v tom, že žalovaný neuvedl jako vyhodnotil závažnost a dobu trvání porušení povinností, pokud vůbec k porušení povinnosti ze strany žalobce došlo a že v rámci správní úvahy při ukládání pokuty neuvedl, jaké skutečnosti bral při jejím uložení v úvahu, přičemž v rámci této úvahy měl zohlednit všechny relevantní podklady a tedy i vyjádření autorizovaného stavebního inženýra I .. J. S. ze dne 1. března 2007. Podle ustálené judikatury soudů jednajících při přezkoumání rozhodnutí správních orgánů nemůže být správná úvahu při určení výše sankce z určeného rozpětí nahrazena svévolí správního orgánu tak, jak to udělal žalovaný. Správní orgán hodnotí důkazy podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti (§ 34 odst. 5 citovaného zákona). Podle § 46 citovaného  zákona rozhodnutí musí být v souladu se zákony a ostatními právními předpisy, musí ho vydáno orgánem k tomu příslušným, vycházet ze spolehlivě zjištěného stavu věci a musí obsahovat předepsané náležitosti, což však v tomto případě splněno nebylo. Pokud jde o námitku žalovaného ohledně skutečnosti, že krajský soud nesprávně 7 8Sžo / 149/2009 rozhodl, jelikož rozhodnutí je dostatečně odůvodněno, že žalobce porušil závazně určeny hodnoty pro kvalitu teplé užitkové vody podle § 2 odst. 3 Vyhl. 152/2005 CFU , Což vyplynulo z měření provedených ve dnech 7. února 2007 do 8. února 2007, tak tyto byly zjištěny u konečného spotřebitele a ne na místě přechodu teplé užitkové vody z jednoho systému do druhého systému, tedy toto bylo místo dodání teplé užitkové vody, kde mělo být provedeno měření parametrů teplé užitkové vody a pouze v tom případě, pokud by tyto neodpovídaly parametrem dohodnutým ve smlouvě mezi dodavatelem a odběratelem, by mohlo dojít ze strany dodavatele k porušení smluvních podmínek. Z rozhodnutí žalovaného, ​​tak prvostupňnového správního orgánu však není zřejmé,

Kdo všechno musí být v SVJ a co je společenství vlastníků jednotek

Je potřeba se podívat, jak probíhal vývoj legislativy která se týká společenství vlastníků jednotek. Poslanci a senátoři udělali občanům, kteří vlastní byt velkou hlavu a vymysleli spoustu podivných zákonů. Některé činnosti parlamentu by měli být trestány, například nový zákon ukládající povinnost namontovat do všech bytových domů měřiče tepla. Někde to vůbec nemá smysl a náklady na instalaci měřičů tepla jsou nesmyslně vysoké. navíc je třeba měřiče tepla každé 4 roky nechat vymontovat a cejchovat. Podívejme se ale na něco trochu jiného. Co je třeba měnit v názvu SVJ? Název společenství vlastníků má nově určité povinné náležitosti. Před účinností nového občanského zákoníku musel kromě označení domu obsahovat slovo „společenství“. To bylo logické i nelogické zároveň. Někteří lidé si myslí, že parlament je plný malomyslných lidí. Od 1.12014 musí názvy „starých i nových“ společenství vlastníků obsahovat sousloví „společenství vlastníků“. Nový občanský zákoník nadělal majitelům bytů, kteří je pronajímají hodně starostí. Jak jsou na správu svého bytového domu v SVJ Tulipán? Ve společenství vlastníků jednotek Tulipán jsou dobří a šikovní lidé co svojí práci umí dobře. Schůze společenství vlastníků jednotek pořádá SVJ Tulipán v restauraci Berenika v hotelu ESPRIT –  Lihovarská 8, 190 00 Praha 9 – naproti objektu Rezidence Tulipán. K registraci přineste s sebou platný doklad totožnosti, případně jiný doklad osvědčující totožnost vlastníka. Pokud se shromáždění nezúčastní vlastník uvedený v katastru nemovitostí, může pověřit svého zástupce platnou plnou mocí, jejíž originál odevzdá u prezentace.   V dobách socialismu spravoval bytových fond systém podniků bytového hospodářství, to je prostý historický vývoj. Bylo to lepší než dnes? To je zajímavá otázka pro pamětníky. Dnes po 25 letech od společenských změn započatých revolucí které začala 17. listopadu 1989 už jen lidé z dobrou pamětí jsou schopní rozlišit rozdíly mezi tím, jak to probíhalo tehdy a jak to funguje teď. Kdo by nechtěl dělat svojí práci dobře, lépe i nejlépe jak je možné? To vše lze díky znalostem. Kde načerpat nejlednoduším způsobem informace. Z knih se dají informace dobře absorbovat za málo peněz. Proč si nepřečítst knihu o tom jak by mělo fungovat SVJ?

Co nového se děje ve Společenství vlastníků jednotek Pejevové čp. 3122, 143 00 Praha 4

Co nového se děje ve Společenství vlastníků jednotek Pejevové čp. 3122, 143 00  Praha 4.

V příštím roce se výbor SVJ bude soustředit na tvorbu nových stanov SVJ. Zároveň připomínáme, že v roce 2015 končí funkční období současného výboru a kontrolní komise, tzn. v příštím roce je nutné navrhnout a zvolit nové členy. Každé Společenství vlastníků jednotek má hodně práce se správou bytového domu. Nejinak je tomu u Společenství vlastníků jednotek Pejevové čp. 3122, 143 00  Praha 4. Na několika scůzích byl podobný program:

Program schůze:
1)    Schválení programu schůze po jeho přečtení
2)    Volba ověřovatele zápisu, určení zapisovatele
3)    Schválení účetní uzávěrky za minulý rok a schválení vypořádání výsledku hospodaření
4)    Schválení plánu oprav na další období (kanalizace, podlaha ve sklepech)
5)    Rekapitulace investic do objektu od roku 2010 do 2020
6)    Odsouhlasení úpravy zeleně (odstranění napadených stromů, výsadba nových)

V roce 2015 a 2016 se budou všechna společenství vlastníků intenzivně zabývat změnou jejich vlastních stanov či schvalováním nových stanov, připravených podle požadavků zákona č. 89/2012 Sb., což je občanský zákoník (známý jako nový občanský zákoník či NOZ). Hlavní důvody pro schválení nových stanov Společenství vlastníků jednotek jsou dva. Tím prvním je skutečnost, že podle NOZ je třeba přizpůsobit aktuální stanovy společenství novému občanskému zákoníku do konce roku 2016 (resp. do konce roku 2015, pokud název společenství odporuje požadavkům nového občanského zákoníku). Tím druhým je fakt, že nový občanský zákoník obsahuje řadu pravidel, které zjednoduší fungování společenství vlastníků a zefektivní jeho činnost, což je výhodné jak pro společenství samotné, tak pro všechny vlastníky jednotek.

Povinnou náležitostí stanov společenství vlastníků jednotek je podle nového občanského zákoníku stanovení pravidel pro příspěvky na správu domu a úhradu cen služeb a pro způsob určení jejich výše placené jednotlivými vlastníky jednotek v bytovém domě. Je tedy především na samotném společenství – SVJ, aby zajistilo účelnou, praktickou, podrobnou a fungující metodiku a vnitřní směrnice stanovování příspěvků na správu domu a úhradu cen služeb. Metodika by měla zahrnovat zejména způsob jejich vybírání a vyúčtování.

Istanbulská iniciativa pro spolupráci (Istanbul Cooperation Initiative – ICI)

Istanbulská iniciativa pro spolupráci byla přijata na zasedání NATO v červnu 2004 s cílem odpovědět na výzvy 21. století. Tato iniciativa byla nabídnuta zemím blízkovýchodního regionu, které o ni projeví zájem, počínaje zeměmi Rady pro spolupráci v oblasti Perského zálivu (Gulf Cooperation Council), s cílem rozvíjet vzájemně výhodné bilaterální vztahy a přispět k jejich ochraně a posílení vnitřní stability. Iniciativa je zaměřena na praktickou spolupráci tam, kde NATO může poskytnout přidanou hodnotu, především v obranné a bezpečnostní oblasti.

Náklady projektu města Humpolec

Partnerství pro mír (Partnership for Peace – PfP)

Švýcarsko není v roce 2015 programovou zemí pro Erasmus +

Již od počátku své existence je NATO orientováno na oblast Středozemního moře. Avšak teprve v nedávné minulosti začala Aliance věnovat pozornost a prostředky zařazení Středozemí mezi prioritní oblasti své činnosti. V průběhu tohoto procesu NATO zvýšilo vyhlídky stran své budoucí role na Blízkém východě, včetně úvah o budoucích posláních při stabilizaci Iráku a dokonce při mírovém řešení izraelsko-palestinského konfliktu, které může být velmi obtížné.

K získání požadovaného grantu není právní nárok

Nepřímé náklady jsou veškeré způsobilé náklady, které nemohou být identifikovány příjemcem a / nebo projektovým partnerům jako přímo přiřazeny k projektu, ale které mohou být identifikovány a odůvodněné jeho účetním systémem jako náklady vzniklé v přímém vztahu k oprávněným přímým nákladům projektu.
Náklady projektu města Humpolec
Nesmějí zahrnovat přímé způsobilé náklady. Nepřímé náklady projektu musí představovat přiměřený poměr k celkovým režijním nákladům prijímteľa nebo projektového partnera. Mohou být identifikovány podle jedné z následujících metod:

Prodejte přes nás výhodně váš dům. Ušetřím vám čas i starosti!

a) na základě skutečných nepřímých nákladů pro ty příjemců a projektových partnerů, kteří mají analytický účetní systém pro identifikaci jejich nepřímých nákladů tak, jak jsou určeny výše;

b) příjemce a projektoví partneři se mohou ucházet o „flat rate“ – paušální sazbu do výše 20% celkových přímých způsobilých výdajů, po vyloučení přímých způsobilých nákladů na subdodávky a nákladů na zdroje poskytnuté třetími stranami, které nejsou používány v prostorách příjemce.

Co je nového v Novém občanském zákoníku – všeobecná ustanovení
Jak požádat o grant?
Postup při podávání žádosti

Vyplněnou projektovou žádost spolu se všemi požadovanými přílohami je třeba předložit v elektronické formě prostřednictvím on-line systému pro podávání žádostí, který je přístupný přes tuto webovou stránku a zaslat její vytištěnou a podepsanou verzi v 1 originále a 1 kopii nejpozději v den uzávěrky příslušné výzvy k předkládání žádostí. Rozhodujícím je otisk poštovního razítka. Tištěná verze žádosti o projekt musí být doručena na adresu Správce programu do 5 pracovních dnů po uzavření výzvy k předkládání žádostí o projekt.
Výběrový proces

Všechny žádosti jsou hodnoceny v návaznosti na posouzení kritérií administrativní shody a kritérií způsobilosti žadatele. Následně je každá žádost hotnotená 2 nezávislými odborným hodnotiteli na základě posouzení odborných kritérií. Rozhodnutí o schválení žádosti bude doporučeno Výběrovou komisí. Výběrová kritéria budou zveřejněny spolu s příslušnou výzvou k předkládání žádostí o projekt.

K získání požadovaného grantu není právní nárok.
Platby a reportování

Správce programu poskytne úspěšnému uchazeči o grant na projekt institucionální spolupráce zálohovou platbu ve výši 80% celkových schválených prostředků. Příjemci mohou být poskytnuty dodatečné prostředky formou zálohové platby až po zúčtování 40% celkového příspěvku, maximálně však do výše 90% příspěvku. Zbývajících 10% příspěvku bude příjemci vyplaceno po schválení závěrečné zprávy o projektu Správcem programu.

kdy požádat o grant?

Plánované je prohlášení dvou výzev k předkládání žádostí o projekty institucionální spolupráce, první nejpozději ve druhém čtvrtletí 2014 a druhá v prvním čtvrtletí 2015.

Geologická pásma Slovenska

V důsledku vývoje (způsobené více fázemi vrásnění) vznikla v Karpatech pásmová geologická stavba. Směrem od vnější strany kaspatského oblouku (přibližně od severu na jih) lze vyčlenit geologické pásma, které se odlišují vlastnostmi a víkem hornin:
čelní karpatská předhlubeň, flyšové pásmo, bradlové pásmo, jádrové pohoří, sopečná pohoří, neogénne kotliny.
1. Čelní karpatská předhlubeň: lemuje oblouk karpatských pohoří z vnější strany. Na našem území se nevyskytuje. Má nížinaté území, které budují nezpevněné, nebo slabě zpevněné jíly, písky, štěrky.

2. flyšového pásmo: tvoří rozsáhlé pohoří na severozápadě a severu Slovenska. Začíná Myjavskou pahorkatinou a Bílými Karpaty. Táhne se západně od Váhu přes Kysuce, Oravou poze Tatry na Spiš, Šariš a severní část východního Slovenska. Pohoří budují několik tisíc metrů mocné vrstvy střídajících se pískovců a jílovců, méně slepenců. Pro vodu propustné vrstvy pískovců se střídají a nepropustnými vrstvami jílovců. Proto mají flyšového pohoří nedostačující zásoby podzemních vod. Chudé jsou i na nerostné suroviny. Těží se v nich pouze pískovec, který se používá pro stavební účely.
3. Bradlové pásmo: představuje úzký pruh, který odděluje Vnější flyšové Karpaty od Vnitřních. Začíná při Podbranč na Myjavské pahorkatině. Odtud přechází přes Bílé Karpaty, kde vynikají Vršatské bradla, podél Váhu k Žilině, na Oravu a do Polska. Na naše území se vrací při Dunajci, kde buduje Pieniny. Dále pokračuje přes Hanušovce a Humenné na Ukrajinu. Slíny a vápence bradlového pásma se těží na výrobu cementu.
4. Jaderné pohoří: se rozprostírají ve střední části Západních Karpat. Představují mozaiku pohoří a kotlin od Malých Karpat přes Strážovské vrchy, Liptov, Malou Fatru a Velkou Fatru, Tatry až po Slovenské rudohoří. Základ geologické stavby pohoří jádro-tvoří žuly, granodiority a různé přeměněné horniny (ruly, svory, fylity). Obsahují rudy železa, mědi, antimonu, azbest, magnezit a mastek. Na krystalických jádrech jsou uloženy vrstvy břidlic, pískovců, slínů, vápenců, dolomitů, křemenců. Bohaté zásoby vápence, který se využívá k výrobě cementu, vápna, jako stavební kámen a v hutníctví. Některé části jaderných pohoří byli v paleogénu zalité mořem. V něm se usazovaly slepence, vápence, pískovce a jílovce. Tyto horniny se označují jako centrálnokarpatský paleogén.

5. Sopečné pohoří: se táhnou po obou stranách středního Hronu v oblasti Slovenského středohoří. Tvoří také Matransko-Slánský oblast táhnoucí se od společnosti Burda přes Cerové vrchovinu a Slánské vrchy po Vihorlat. Pohoří budují lávové Andezity, ryolity, dacity a čediče. V puklinách hornin vznikly z horkých vod a pár žilní ložiska rud barevných a vzácných kovů. Křemenné žíly v okolí Kremnice obsahují zlato a antimonit. Andetity a čediče se těží na stavbu silnic a domů.
6. neogenní kotliny: na jižním okraji Karpat se utvořily rozsáhlé kotliny: Vídeňská kotlina (její součástí já Záhorská nížina), Malá dunajská kotlina (její součástí je Podunajská nížina), a Velká dunajská kotlina (její součástí je Východoslovenská nížina). V mořích a jezerech se usazovaly mocné sedimenty štěrků, písků, jílů a sopečných tufitov. Rozkladem drobných mořských živočichů se v nich vytvořily ložiska ropy při Gbelích a plynu při Labe na Záhorské nížině. Při koutech, Handlové, Novákách a Velkém Krtíši se usadili ložiska hnědého uhličitý lignitu. V Solivar u Prešova se vyskytují ložiska soli.

Nájemní smlouvy podle nového občanského zákoníku

Občanský zákoník upravuje české soukromé právo. Od prvního ledna 2014 je účinný nový občanský zákoník – zákon 89/2012 a řada dalších předpisů, které jsou součástí tzv. rekodifikace soukromého práva na které legislativci pracovali mnoholet. Ministerstvo spravedlnosti ČR připravilo v souvislosti s touto převratnou legislativní změnou komplexní systém vzdělávání úředníků státní správy a samosprávy. Z praxe lze uvést že celý první půlrok 2014 se právníci a právnická veřejnost nový občanský zákoník učila za pochodu. Jen málo odpovědných právníků se Nový občanský zákoník učilo dopředu.

Většina majitelů po nájemci požaduje složení kauce (slovy občanského zákoníku jde o jistotu), i což by měla obsahovat připravená nájemní smlouvy. „Podle Nového občanského zákoníku a ustatnovení ohledně nájemní smlouvy lze však kauci započítat na dluhy nájemce až na konci nájemního vztahu, nelze ji tedy použít na úhradu dluhů v průběhu trvání nájmu. Toto je velká chyba autora občanského zákoníku Eliáše, která příliš stranil nájemníkům a umězil nesmyslně práva pronajímatelů. Z kauce lze pokrýt jak dlužný nájem, tak například škody způsobené nájemcem za trvání nájmu v bytě,“ upozorňuje Bascheri. Pokud byl nájemce spolehlivý a nemá žádné dluhy, má při ukončení nájmu právo na vrácení nejen kauce, ale i úroků po dobu držení jistoty pronajímatelem, a to v minimální zákonné výši.

Před nastěhováním nového nájemce je vhodné sepsat předávací protokol a zaznamenat do něj stavy měřidel a k popis vybavení bytu, stavu věcí, nejlépe s fotografiemi bytu. Nedílnou součástí nájemní smlouvy je informace o délce nájemního vztahu – buď se stanoví určité rozmezí od do, nebo doba neurčitá.

„K podpisu nájemní smlouvy by mělo dojít bezprostředně před nastěhováním společně s vybráním kauce. Na příjem kauce je dobré vystavit příjmový doklad. Pokud nájemci nemají na složení kauce, už je to varovný signál. Začínat ihned s dluhem svědčí o větších problémech, které budou následovat,“ varuje Tomáš Medřický. Kdo smlouvá o kauci asi nebude mít peníze na nájem během doby trvání nájemní smlouvy.

Na základě Nového občanského zákoníku, který platí i pro nájemní smlouvy uzavřené před novou právní úpravou 1. ledna 2014, nemůže bohužel a to je trestuhodné pronajímatel po nájemci požadovat úhradu smluvní pokuty, a to i když byla ve smlouvě sjednána. Autor občanského zákoníku JUDr. Eliáš přidělal majitelům nemovitostí řadu trápění, zcela mesmyslně se zhoršilo jejich právní postavení. V případě, že se nájemník zdráhá zaplatit nájemné a náklady na služby, má pronajímatel právo zaslat mu písemnou výpověď z bytu bez výpovědní doby. Avšak až po třech nezaplacených nájmech. To je docela dlouhá doba, ale málo nájemníků bude ochotno složit kauci ve výši až 6 měsíčních nájmů. V praxi vám nájemník složí maximálně dvě až tři, takže pokud uzavřete smlouvu s neplatičem můžete mít lehce škodu.

Další kapitolou je jak funguje podle nového ončanského zákoníku SVJ – Společenství vlastníků jednotek. Zákon 72/1994 se s počátkem platnosti nového ončanského zákoníku zrušil a problematiku SVJ dále upravuje nový ončanský zákoník.

Zákon stanoví poměrně značné oznamovací povinnosti vlastníků jednotek

S pověřeným správcem většinou SVJ a BD uzavírá smlouvu o výkonu práv a povinností spojených se správou společného majetku a zároveň i o vedení účetnictví. „Všem klientům opakovaně doporučujeme tyto smlouvy oddělit a upozorňujeme je na to, že žádná smlouva jim nezaručí kvalitně vykonanou správu.

Měli by jste se vzdělat a stát se kompetentní. Poznejte a přečtěte si Nový občanský zákoník.

SVJ a BD by si ve smlouvách se správcem měla ohlídat jak práva a povinnosti jednotlivých stran, tak zejména sankce za porušení povinností. Pouze pravidelná a důsledná kontrola činnosti správní firmy může odhalit nedostatky, na které je nutné správní firmu písemně upozornit a vyzvat k nápravě. Pokud firma nápravu neučiní, písemná výtka může sloužit jako důkaz, na základě kterého se lze odpovědnosti za škodu zbavit. Činnost správcovské firmy je nutné také formulovat ve stanovách SVJ či BD.

Problémy mohou nastat také při vymáhání nedoplatků od členů SVJ nebo družstev. Některé výbory a představenstva přenechávají tuto činnost správci, jelikož se obávají osobních konfliktů s neplatícími sousedy. Shovívavost některých SVJ a BD může často vést i k částečnému promlčení.

Zákon stanoví poměrně značné oznamovací povinnosti vlastníků jednotek. Kdo nabude jednotku do svého vlastnictví, je povinen oznámit osobě odpovědné za správu domu nabytí vlastnictví, včetně své adresy a počtu osob, které budou mít v bytě domácnost.

Totéž platí pro změny v počtu osob, které mají v bytě domácnost a bydlí v něm po dobu, která činí v souhrnu nejméně tři měsíce v jednom kalendářním roce. Vlastník je také povinen oznámit, že přenechal byt k užívání jiné osobě (např. jej dal do nájmu). V takovém případě je povinen současně oznámit i jméno a adresu osoby, které byt přenechal do užívání.

Venkov a rybolov 2007 – 2013

Slovensko, podobně jako jiné nové členské země EU mají výrazně zastoupeny území venkovského charakteru. Větší část obyvatel žije už v městech, ale rozlohou venkovské území nad městským osídlením dominuje. Evropské hospodářské společenství vytvořilo již v prvních letech existence sektorový podpůrný nástroj – Evropský zemědělský orientační a záruční fond (EZOZF / EAGGF). Ten je do skončení období 2000-2006 (tedy do 2008) vnímán jako součást strukturálních fondů (s ERDF, ESF a FIFG – Nástroj pro usměrňování rybolovu). V novém období (se eurofondy pro zemědělství- a rybolov vyňali a staly se nástroji vlastních politik – společné zemědělské politiky (SZP / CAP) a společné rybářské politiky (SPR / CFP).

V letech 2004 – 2006 byl slovenský venkov financován ze Sektorového operačního programu Zemědělství a rozvoj venkova az operačního programu Základní infrastruktura. Od roku 2007 se velká část venkovských oblastí a obcí stává oprávněnou výlučně pro Program rozvoje venkova 2007-2013 (PRV).

V těchto dvou politikách figurují aktuální tři samostatné fondy – Evropský zemědělský záruční fond, Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova a Evropský rybářský fond.

Venkov a rybolov 2007 – 2013
Rybolov na Slovensku

Hory – lesy – louky Slovenska

PRV schválila vláda 21. března 2007. Vedle národním strategickém plánu rozvoje venkova ČR 2007 – 2013 (NSPRV SR) šlo o druhý povinný dokument, který musela SR vypracovat, aby mohla čerpat peníze z nového Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EAFRD / EZFRV) . Národní strategický plán schválila vláda ještě 6. prosince 2006 a 18. prosince ho SR zaslala oficiálně Evropské komisi. Od března do pozdního podzimu se s Bruselem o programu projednávána, dokud se neuzavřel schvalovací proces souhlasem v listopadu 2007.

Do jisté míry příbuzným PRV je Operační program Rybolov ČR 2007-2013, spolufinancován ze společné rybářské politiky přes Evropský rybářský fond (EFF). V tomto programu je pro Slovensko alokovaných nejméně ze všech programů financovaných z fondů EU. Oprávnění žadatelé budou ze všech tří sektorů a mezi regiony oprávněnými je celé území Slovenska. Největší intervence se však týkají prvního cíle – Konvergence, tedy mimobratislavských regionů.

Orgánům obou programu – pro venkov i rybolov je Ministerstvo zemědělství. Zprostředkujícím subjektem bude Zemědělská platební agentura, která má v své gesci i přímé platby z SZP. Zemědělská platební agentura ozorganizovala pro všechny občany Slovenska Nedělní snídani.

Ekologické zemědělství by mělo získat na trhu pevnější pozici

Evropská komise (EK) na tento trend zareagovala tím, že připravila nové podmínky pro ekologickou prvovýrobu, výrobu, distribuci a prodej ekologických potravin.

„Sektor ekologického zemědělství se velmi dynamicky rozvíjí, dokonce iv době ruských sankcí. Meziroční nárůst představuje 9%, proto je ekologické zemědělství pokládáno za jeden z hlavních směrů, kterým by se měla zemědělská výroba v budoucnu ubírat, „konstatoval ministr zemědělství a regionálního rozvoje SR Ľubomír Jahnátek. Cesta ke štěstí v české republice si vede dobře.

Evropská komise (EK) na tento trend zareagovala tím, že připravila nové podmínky pro ekologickou prvovýrobu, výrobu, distribuci a prodej ekologických potravin. Zástupci agrorezortu ze Slovenska, Slovinska, z České republiky, Maďarska, Polska, Rumunska a Bulharska deklarovali svou podporu rozvoji ekologické produkce, vyjádřili však pochybnosti, že nejnovější navrhovaná směrnice Evropské komise (EK) dokáže zrychlit a podpořit rozvoj ekologické produkce. „Nařízení k ekologickému zemědělství jsou některé věci, které by znamenaly konec výroby v malých zemědělských podnicích,“ řekl ministr zemědělství, lesnictví a potravinářství Slovinské republiky Dejan Zidana.

Jedním z hlavních problémů je otázka, jak zajišťovat ekologickou prvovýrobu, výrobu, distribuci a prodej ekologických produktů. „Podmínky v jednotlivých členských státech jsou různé. Šest zúčastněných zemí se v Beladicích shodlo, že v současném stádiu vývoje ekologické produkce by nebylo smysluplné přistoupit na princip čisté ekologické produkce, „konstatoval Jahnátek. Znamenalo by to, že zemědělský podnik, který se zabývá například produkcí ekologického ovoce, by musel provádět ekologickou produkci ve všech produktech. „Mohlo by to způsobit zabrzdění rozvoje v těchto podnicích. Domníváme se, že na určité období by měla být umožněna smíšená produkce, samozřejmě, za přísné kontroly, „vyjádřil postoj účastníků setkání slovenský ministr zemědělství. Jedině Česká republika podporuje stoprocentní čistou ekologickou produkci. „Je pro nás velmi důležité zcela jasně od sebe odlišit těch, kteří dělají konvenční a kteří dělají ekologickou produkci,“ řekl ministr zemědělství České republiky Marian Jurečka.

Zástupci agrorezortu zdůraznili, že souhlasí se zvýšením kontrol ekologických produktů, kontroly by však neměly jít cestou vytváření speciálních skupin určených výhradně ke kontrole ekologické produkce. „Je tu snaha, aby prováděcí předpisy realizovaly prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci. Myslíme si, že toto není cesta do budoucna. Měl by se využívat v současnosti platný mechanismus. Jsme za to, aby akty byly prováděny alespoň a dáváme přednost řádně prováděcím aktem, které EK používá i při jiných společných politikách. “

Rozdílný názor jako EK mají agrární ministři iv otázce používání loga pro označení ekologických potravin. EK předpokládá používání jednoho společného loga Evropské unie. Mnoho členských států unie však mají zavedeny vlastní logo, které spotřebitelé znají. „Podporujeme myšlenku užívání národního loga a současně i loga Evropské unie,“ konstatoval Jahnátek.