Středočeský Olymp, nebo zkrátka jen boulovitá halda čediče, náhodně kdysi vyvržená uprostřed roviny? Ať už je Váš vztah k památné hoře Říp jakýkoliv, faktem zůstává, že většina návštěvníků na její vrchol směřuje právě proto, čím je, a nikoliv kvůli tomu, jaká je. A přesto, že dnes už asi obrozenecky buditelské heslo „Co Mohamedu Mekka, to Čechu Říp“ vyvolá spíše úsměv, pro mnoho Čechů skutečně kopec u Roudnice nad Labem představuje místo, které je alespoň jednou za život třeba navštívit.
Výstup na horu Říp je to docela příjemná procházka. Na jaře se zelený koberec na svazích hory rozzáří květy, v létě slunce stéká na stříbrné kmeny buků přes klenbu jejich listoví a na podzim se les na úbočích zbarví dozlatova. I zima má cosi do sebe, jen výstup příkrou cestou k vrcholu hory Říp je trochu náročnější. Pokud vyrazíte s kompasem a střelka se najednou zmateně roztočí, nelekejte se: nejste na severním pólu, to jen příměs magnetovce v místním čediči si s vámi pohrává. Naštěstí vede nahoru na Říp turisticky značená trasa. Pokud se nespokojíte s krátkou procházkou, máte možnost se přesvědčit, že Podřipsko oplývá i spoustou malých divů, které byste v tomto kraji snad ani nečekali. Téměř každá vesnička tohoto odpradávna obydleného kraje skrývá nějakou pamětihodnost. Nic oslnivého, za čím by se hrnuly davy turistů s fotoaparáty. Zato ale dlouhá řada míst, které můžete procházet s vědomím, že pod schýlenými korunami vrb na venkovských návsích prosakuje historie.
Na konci výletu na horu Říp a jejího okolí se možná přenesete přes vtipy o legendárním praotci Čechovi, který byl příliš líný na to, aby došel k moři, a pochopíte, proč se zastavil zrovna tady.
